Vy jste s Martinem Šímou jedním ze dvou odchovanců v týmu, ostatní přišli odjinud. Plynou z toho pro vás nějaké výhody?
S Martinem hraji v Olešníku už od dorostu a tak tu dobře známe zázemí, hřiště, fanoušky a vedení, ale že bychom měli nějaké výhody vůči ostatním klukům, to určitě nemáme.
Vrátil jste se k fotbalu po rok a půl dlouhé pauze. Co vás vedlo k přerušení fotbalové kariéry?
K přerušení vedly dvě věci. Ta první byla, že se mi narodil synek Matyáš a ta druhá, což byla největší žrout času, stavba baráku, který jsem stavěl s pomocí rodiny a kamarádů. Tímto bych jim také chtěl moc poděkovat. Takže na fotbal už nezbývalo moc času.
Museli vás k návratu přemlouvat, nebo už jste se těšil? Mělo vliv i to, že klub potřeboval především v defenzivní fázi pomoci?
Samozřejmě jsem se těšil, rok a půl bez fotbalu už byla docela dlouhá doba. Nějaké hovory s vedením klubu proběhly. Domluvili jsme se se Slávou Vařáků, že až dostavím a nastěhuji se, začnu s tréninky a následně i se zápasy. Proběhli dva tréninky (smích) a hned jsem nastoupil do zápasu s Protivínem, který jsme bohužel nezvládli. Domíno Heller odjel studovat myslím do Polska a potřebovali jsme tím pádem dalšího beka.
Jak se na návrat tvářila rodina? Nebyla manželka raději, když jste byl po ruce? Musíte odcházet z pozápasového posezení dříve?
Určitě byla raději, když jsem byl doma, ale ve fotbale mě plně podporuje a fandí. Akorát spíše to delší posezení po zápase v klubovně moc nemusí, ostatně tak jako skoro každá ženská. Zrovna teď po zápase s Čimelicemi se mi to docela povedlo (smích).
Nesou se fámy, že váš dům podezřele rychle rostl v době, kdy jste byl pokladníkem týmu, což prý může mít přímou souvislost. Můžete to vyvrátit?
To jsou jen fámy! Byli jsme s manželkou jen na krásné dovolené, díky kluci.
Ohledně toho, bývalý skvělý hráč a také pokladník Scott (Z. Rys, pozn. autora) právě dostavuje 43+1 a náš nový pokladník Šimi koupil nový byt v lukrativní části Českých Budějovic... (smích)
Jak jste prožíval období bez fotbalu – sledoval jste, jak se týmu daří?
Sledoval jsem jen výsledky na internetu a občas jsem klukům zavolal. Vstup do letošního ročníku nám vůbec nevyšel. Začali jsme dostávat hodně gólů, to se projevilo na naší psychice a vůbec se nedařilo celému týmu. Odnesl to trenér Borový.
V posledních zápasech jste zlepšili defenzivu. Dá se to už přičíst práci nového trenéra Táborského?
Tak samozřejmě, ale hlavně, přišel jsem já (smích)... A taky máme vzadu perfektního stopera Máru Pomejeho. Ale určitě, mužstvo dostalo nový impuls a začíná to šlapat, jen tak dál tréňo.
V současnosti jste na 13. místě. Kdybyste si měl zatipovat, na jaké příčce bude Olešník po posledním kole?
Střed tabulky by byl super.
Fandíte Slavii, mají sešívání v kabině Olešníku převahu?
Právě, že vůbec. Jsme tam jen s Dudym (Lukáš Dudek, pozn. autora). Občas si od kluků vyslechneme nějaké ty narážky, ale po derby je už docela klid.
Proč číslo 13 na dresu?
Pro mě je číslo 13 šťastné.