"Mým fotbalovým vzorem je samozřejmě táta. I když jsme fotbalově odlišní" říká hráč kola Tomáš Lindourek

V první řadě bych chtěl poděkovat všem, co pro mne hlasovali. Zejména klukům z kabiny, kteří to hecovali ve společném chatu na Facebooku do poslední chvíle a mají na tom největší podíl. Zápas v Kardašově Řečici se v prvním poločase nevyvíjel vůbec dobře. Všude jsme byli o krok pozadu, domácí hráči nás přehrávali jak herně, tak v osobních soubojích a o poločase jsme odcházeli s jednogólovou ztrátou. V kabině jsme si řekli pár věcí, co je třeba zlepšit a do druhé půle jsme vlétli jako úplně jiný mančaft. Soupeře jsme začali dostupovat a najednou nás bylo plné hřiště s tím, že tu chceme vyhrát – podařilo se. Jsem za to moc rád. Konečně jsme brali po krátké pauze všechny tři body a hlavně nám to zvedlo sebevědomí do nadcházejícího zápasu.

Za stavu 2:2 dostal náš kapitán Karel Mitas míč ve středu hřiště a dal mi krásný pas za obranu. Pro mě netradičně levou nohou jsem prostřelil brankáře na vzdálenější tyč. Kdybych to nedal, dostal bych to od spoluhráčů pěkně sežrat. Nabíhali mi tam totiž dva úplně volní borci (směje se). Nejsem moc gólový hráč, spíš přihrávám. O to víc mě branka potěšila.

Ano. Tenkrát mi bylo šestnáct a hráli jsme doma s Hranicemi. V prvních minutách utkání se ke mně dostal po rohovém kopu odražený míč a já trefil pravou šibenici. Byl to vítězný gól, skončilo to 3:0. Hezky se na to vzpomíná.

Je mi dvacet let. Svůj volný čas, i když ho moc není, se snažím věnovat svým malým sestrám a rodině. Dále pak rád posedím s přáteli, zhlédnu nějaký ten film, zahraju FIFU na PlayStationu a s chutí chodím i do práce.

K fotbalu mě přivedl můj otec. Do míče jsem prý začal kopat hned, jak jsem se naučil chodit. První zápas jsem odehrál asi v mých sedmi letech. Začal jsem ve Studené, poté dorost v nedalekém Kunžaku. Když jsem odešel do Brna na střední, celé čtyři roky jsem hrál krajský přebor dorostu v Kohoutovicích. Odsud mám skvělé vzpomínky. No a teď momentálně hraji ve Studené. Máme tu super partu, super fanoušky a celkově se mi ,,doma" líbí.

V domácí lize fandím Slavii. Ve světě jsem neutrální. Jsem fanoušek hezkého fotbalu a je mi jedno, jestli zrovna vyhraje Chelsea nad United, nebo Real nad Barcou.

Od malička je můj fotbalový vzor samozřejmě táta. I když jsme fotbalově odlišní (on rázný bek, já zas myšlením do útoku), vždy k němu budu vzhlížet.

Hobzí má teď skvělé výsledky, ale my doma jen tak body nerozdáváme. Pokud zahrajeme jako druhou půli v Řečici, nebojím se o vítězství. Navíc víme o co budeme hrát. Ztrácíme na ně dva body a rozhodně jim máme z minula co vracet, tenkrát jsme tam prohráli 3:0. Uvidíme, jak to dopadne, ale určitě to bude fotbal, který bude mít náboj.

V kase to máme za tři kila. Doma mám někde ještě potvrzení, že jsem v roce 15/16 student, tak to zkusím uhrát na studenta, který má u nás v týmu vše s 50% úlevou (směje se).

Server se mi líbí. Něco takového tady doopravdy chybělo. S novinkami se zatím seznamuji, ale myslím si, že já osobně je nevyužiji. Dívám se jenom na reporty a popř. hlasuji pro hráče kola.