Miroslav Sodomka: Do tréninků, na které je naplánován výběh, mi bohužel často leze práce

Obránce SK Planá Miroslav Sodomka se stal Hráčem kola po neskutečně vyrovnaném hlasování. V tradičním rozhovoru jsme tak po delší době zamířili za druhým týmem tabulky.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Takhle vypjatý závěr naše anketa ještě neměla, kdy jste o prvenství svedl boj vy a hornoplánský Klik. Jak jste prožíval hlasování?
Byl to boj, sledoval jsem to. Doufám, že pár hlasů mi dali spoluhráči, pak kamarádi a musím říct, že jsem zapojil i kolegy z práce, pošťáky. Ti sice říkali, že pro takového dřeváka hlasovat nebudou a podobné posměšky jsem si vyslechl, ale nakonec mi hlasy přece jen dávali. Psal jsem třeba i Lukáši Koňarikovi z Pištína, který se shodou okolností stal Hráčem kola ve III. třídě, aby mi dal hlas. Hodně hlasovala i přítelkyně Jitka, tu musím pochválit.
A jak ta hodnotila váš výkon v Sedleci?
No, ona tomu moc nerozumí…
… takže vás nechválila.
Nechválila (smích). Říkala jen, že to bylo dobré, byla se podívat poprvé. Je ze Sedlece, takže fandila hostům, dokonce v mém dresu a plánské šále, tak si vyslechla, že ji asi vyhostí a podobné věci. Já jsem jí hlásil, že mi to v poslední době moc nejde. Jsem ohledně svých výkonů kritický. V Sedleci už jsem byl trochu spokojenější, bylo to určitě lepší, než v předchozích utkáních.
Který post vám sedí nejvíc?
Určitě předstoper. Hraju i krajního beka, ale na to si musím zvyknout.
Po posledním zápase jste dostal speciální ocenění pro nejlepšího hráče…
Je to tak, náš fanoušek Přema jezdí na každý zápas, poradí se třeba i s panem Pintérem, a kdo se mu v zápase líbil, tak ten hráč dostane deset domácích kvalitních vajíček. Jsou dobré, ty z minulého víkendu už jsou snědené.
Je v Plané v současnosti lepší fotbalista?
Určitě. Třeba Řehy, o trošku lepší jsou i Pítrsové (smích), líbí se mi hra Davida Kneyse.
Jak jste spokojen s výkony týmu na jaře?
Je co zlepšovat. Není to ono, když to srovnám s tím, co jsme hráli loni, i když teď druhá půle v Sedleci už byla z naší strany mnohem lepší. Takhle bychom měli hrát dál. Co jsem slyšel, tak i Nemanicím, které naháníme v tabulce, to moc nejde, že se hledají. A že nemají moc hráčů, teď v Kameňáku měly jednoho hráče na střídání.
Co byste do Nemanic vzkázal?
Ať ještě někde ztratí body, udělají remízu i klidně nějakou prohru. My chceme vyhrát vše.
Můžete zrekapitulovat, co jste ve fotbale zažil?
Začínal jsem se fotbalem v Plané, ve druhé třídě jsem šel do Dynama. Tam to nedopadlo, ve starších žácích jsem tak šel do SKP, kde jsem vydržel do konce dorostu. Pak jsem byl půl roku v Hrdějovicích a poté už se vrátil do Plané. Tady hraji od roku 2008, hrála se tu tenkrát III. třída.
Na SKP vám prý říkali Blesk, je to pravda?
No… Protože jsem byl prý strašně rychlej...
Byl vůbec někdo rychlejší?
Asi všichni (smích). V rychlosti moje silná stránka určitě není.
Prý jste milovníkem výběhů?
Tam se držím spíš v těch zadních pozicích, když tedy na výběh dorazím a zrovna se mi chce běhat. Ale občas mi do toho vleze práce, mívám opravdu hodně práce. Třeba na spinningu jsem nebyl v zimní přípravě ani jednou, to mi nějak časově nevyšlo, asi práce tam byla tuším.
Vím na vás, že jste si dokonce v mládežnické kategorii zahrál karty při utkání…
S Jakubem Kohoutů jsme si na SKP dali partičku karet na střídačce. První půle dobrá, ale druhou půli, protože se týmu nedařilo, už byli trenéři nasraní a seřvali nás také, že nevnímáme utkání. Karty, tedy poker, hraju dodneška, teď se mi podařilo něco vyhrát, tak jsem trochu v plusu.
Říkají vám plánská legenda, jak to vzniklo?
Za tím stojí tréňa, který mě tak nazval při jednom z hodnocení na dokopné a od té doby se to drží. Beru to s humorem. Jinak ale doufám, že toho mám ještě hodně před sebou (úsměv).
Jste zaměstnancem České pošty, je nějaký pošťácký fotbalový tým?
Máme každoročně Pošťácké hry, kde proti sobě hrajou týmy z jednotlivých krajů. Dvakrát jsme jako Jihočeský kraj skončili první, jednou třetí. Čeká mě to i letos.
Máte za sebou operaci kolena, dlouho jste kvůli zranění stál. Jak na to období vzpomínáte?
Snášel jsem to těžko, kluci hráli a já nemohl nic dělat. Ale po operaci se mi to hojilo krásně, šlo to rychle. Ale přibral jsem za tu dobu, co jsem nehrál, patnáct kilo. A jde to těžko dolů. Ze začátku to trochu šlo, teď se to zastavilo. Ve fyzičce mám rezervy. Ale hýbat se trochu můžu.
Takže to hrajete prostě zkušeně zezadu.
Jo. Jako Tomáš Pintérů to musím hrát.
Ten bude mít radost... Kde byste chtěl Planou vidět příští sezónu, chcete postoupit?
Většina z nás chce postoupit, abychom dokázali to, co hráči před námi a dostali se co nejvýše. O postup se porveme, abychom udělali fanouškům radost. Myslím, že v I.A bychom si ten střed tabulky uhráli.

Autor: Michal Špírek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.