Lidí, kteří fotbal doopravdy milují ubývá, říká hráč kola Roman Brousek

Děkuji za gratulaci, když jsem se objevil v sestavě kola, tak mi bylo jasné, že kluci zařídí, abych vyhrál, protože na to celou sezónu čekali. Zápas se Ševětínem vypadal dobře, vlastně jsme si v prvním poločase nepohlídali dvě standardky, při kterých jsme udělali individuální chyby a dostali jsme dva góly. My jsme vyrovnávali na 1:1, po pěkné kombinaci na pravé straně, do téměř prázdné branky. Do druhé půle jsme šli s tím, že jsme byli lepší a otočíme to. Měli jsme pár šancí, ale nedali jsme. Přežili jsme i jednu šanci domácích, kdy zvonila tyč. Tak jsem se rozhodl, že vlezu na hřiště a zatlačíme na domácí ještě víc, což se povedlo a přiletěl centr Kotrče, který jsem usměrnil mezi nohy brankáře. Takže si myslím, že to byl kvalitní zápas s velice dobrým soupeřem. Jelikož jsme věděli výsledek z Týna, byl bodík z venku dobrej.

Vzhledem k věku, nadváze, počtu zranění musím být spokojený, že se můžu chvíli proběhnout po hřišti a vyslechnout si od soupeře nějakou tu lichotku na moji osvalenou postavu a většinou mě to vyjevuje, že buď gól dám sám nebo nějaký připravím.

Jak už jsem psal v první odpovědi přiletěl centr do vápna, který jsem rybičkou usměrnil mezi nohy brankáře, byl to letos můj první gól hlavou, při kterém jsem se i trochu poranil, takže jsem nemohl nastoupit v posledním zápase sezóny a ukončit hráčskou kariéru, takže budu muset absolvovat ještě jednu letní přípravu.

Vždycky se mi nejlíp hraje proti týmům, kde mám ještě nějaké bývalé spoluhráče nebo kamarády. Neoblíbené týmy nemám, jen je hrozná škoda, že se některé týmy nedostavili k zápasu a je to hrozná škoda, my se těšíme na domácí zápasy, chodí na nás hodně lidí a pak se nehraje. Ale na druhou stranu mám pro to určité pochopení, když chybí pár hráčů a mají jet v jedenácti 50 km na Hrady a dostat třeba pět šest gólů a pak jet naštvaný domů. Lidí, kteří fotbal doopravdy milují, ubývá. Mají spoustu jiných povinností a zájmů a nebo se jim zrovna jenom nechce. Ale bohužel je to tak.

Jelikož už vím, jak sezóna skončila, tak ji musím hodnotit pozitivně. Ale začátek nebyl úplně ideální, těsně před začátkem letní přípravy mě oslovil předseda s tím, jestli bych to nemohl trénovat. Pak ještě dodal, víš, jen uděláš sestavu a vystřídáš, aby to tak nějak bylo, stejně tam budeš, protože budeš hrát. Tak sem mu řekl, že jo, budu trénovat, ale určitě to nebude o tom, že někde napíšu sestavu. Začátek přípravy, byl super, chodili skoro všichni, makalo se. Pak se to postupně zhoršovalo, až jsme první zápas prohráli v Kameňáku. Po čtyřech odehraných kolech, jsme stihli poztrácet 8 bodů a říkal jsem si, no super, takže hrajeme o záchranu. Ale vrátili se nám do sestavy hráči, kteří se ihned stali klíčovými hráči a úplně se to otočilo a začali jsme vítězit. Takže jsme podzim končili na třetím místě se ztrátou pěti bodů na prvního. Zimní příprava proběhla, sice někteří hráči dost vynechávali. Do přípravy jsme si pozvali kvalitní týmy, kdy jsme ani jednou nevyhráli. To jsme hodili za hlavu v Týně, kde jsme vyhráli a nebýt zaváhání v Mokrém, tak jsme jarem projeli bez zaváhání. Navíc jsme udrželi spoustu čistých kont, čehož si opravdu vážím, protože to na Hradech nepamatuji. Takže jsem se sezónou opravdu spokojený.

Příprava už je naplánována, já se těším a myslím, že i celý tým. Všichni víme, že Okresní přebor bude letos velice kvalitní.

Plány na léto jsou jasné, příští víkend poslední turnaj v Třebíči. Potom si s rodinou odletíme k moři, letos manželka vybrala Turecko. Pak budou nějaké výlety, nesmí chybět nějaká zoo a tak. Jinak první trénink máme 14.7.

Mistrovství sledují a budu sledovat, ale už nemám tolik času na to sledovat každý zápas, ale naši repre sledovat budu a pořád jim věřím, že na tom hřišti nechají všechno a snad se jim podaří postoupit ze skupiny, moc bych jim to přál. Jen závěrem bych chtěl poděkovat fanouškům a popřát spoluhráčům ale i protihráčům, aby si užili pauzu, odpočinuli a nabrali sílu na další sezónu. Sportu a fotbalu zdar!