Václav Konečný : Baníku dál fandím a přeji jen to nejlepší

S fotbalem jsem začínal v 6ti letech pod vedením táty v Uničově. Ve 14ti letech jsem přestoupil do nejstarších žáků Baníku Ostrava, kde jsem podepsal první profesionální smlouvu a prošel všemi kategoriemi až do třetiligového béčka, které se potom zrušilo a já odešel postupně na hostování do třetiligového Zábřehu a později do Uničova. Před touto sezonou jsem odešel na půlroční hostování do Šumperku.

V Ostravě jsem prožil celé mládí, zažil spoustu zážitků a poznal mnoho trenérů i dobrých spoluhráčů. Mým nejlepším kamarádem byl Jan Baránek, nynější hráč Plzně, se kterým jsem si nejvíc rozuměl jak na hřišti tak mimo něj. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je tenká, navíc v Baníku situace nebyla nejlehčí, což není doteď, chvíli to vypadalo, že se do prvního mužstva prosadím, ale nakonec jsem nebyl ve správnou chvíli na tom správném místě a tak jsem zvolil cestu studia na vysoké škole, kde jsem v červnu dokončil bakalářský program a fotbalu na třetiligové úrovni. Baníku ovšem dál fandím a přeji jim jen to nejlepší, ostatně pořád jsem jejich hráčem.

Nechali jsme si ujet vlak na začátku soutěže, kde jsme měli vyhrát jednoznačně první zápas v Havlíčkově Brodě i nadcházející domácí zápas. Potom přišla řada zranění, každý zápas se hrálo v jiném složení a my jsme doplatili na nezkušenost a nedostatečnou kvalitu to je potřeba říct, částečně jsme někdy měli i smůlu. Nyní jsme konečně kompletní a ustálila se nám sestava a na hře je to vidět a konečně začínáme i sbírat body, i když třeba domácí zápas s Přerovem jsme prohráli, ale herně i na šance jsme byli lepší. Soutěž je nesmírně vyrovnaná a může vyhrát každý s každým. Já věřím, že ještě tak 9 bodů uděláme, napravíme zpackaný začátek a podzim se nakonec bude hodnotit na nováčka jako povedený.

V Šumperku jsem na hostování do konce podzimu a na jaře už s největší pravděpodobností pokračovat nebudu. Mám přítelkyni studující v Praze, kde jsem si našel práci, takže má fotbalová kariéra bude nejspíš pokračovat v některém z pražských mužstev.

Nejsem žádný fanatik, že bych sledoval každý víkend zápas jednoho týmu, natož zvlášť jednoho hráče, ale mým nejoblíbenějším týmem je Chelsea.

Tak nejvíc času a maximum energie se snažím věnovat svoji přítelkyni a rodině. Mimo to chodím rád ven s kamarády a do budoucna bych se chtěl věnovat dále navazujícímu studiu na Vysoké škole.