Celkově mám rád vždy nějakou blbost, naposledy jsem si před dokopnou nechal na zadek vytetovat znak Slovanu, prozrazuje Josef Nosek

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 13. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Je jím Josef Nosek ze Slovanu. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Proti Zruči jste uhráli remízu 1:1. Co chybělo k tomu, abyste brali tři body?
Tak pro zisk 3 bodů se Zručí se nabízí více variant. Buď jsme mohli prolomit naši střeleckou smůlu dřív než v samém závěru utkání. No a nebo jsme mohli za ty roky našeho Maxe naučit větší disciplíně, aby zbytečně nefauloval na půli hřiště, jelikož střely z této pozice dělají našim gólmanům odjakživa problémy.
Po sestupu máte za sebou dvě kola v nižší soutěži. Potvrdila náročnost duelů tvá očekávání?
No co si budeme, poslední roky jsme prohráli, co jsme mohli, takže pro nás je očividně každý zápas spíše zápasem s námi samými, ale logicky rozdíl v soutěžích je. Nicméně spousta z našich spoluhráčů snad po vítězství v Dýšině ani neznala pokřik, takový Mára Lang nás i žádal, jestli by jsme mu ho nemohli sepsat.
Všiml jsem si, že máš v systému zapsané jen působení na Slovanu, což není úplně obvyklé. Vzpomínáš si ještě vůbec na svoje začátky a uměl sis tenkrát představit, že bys tam vydržel takhle dlouho?
Pamatuju si to. jakoby to bylo včera. Však jsem mladej kluk a je to jen něco kolem 20 let, co jsem přišel prvně na trénink tenkrát na Spoje. Tehdejší trenér Študlar na mě použil cizí výraz „stop balón“. Joo, kdyby tenkrát použil vhodnější spojení jako třeba „zpracuj“. Napálil jsem mičudu přímo jemu zpět na nos. Samozřejmě začala téct krev, ale při odchodu se ošetřit pronesl: „Bereme tě“. No takže si to vlastně jinde neumím ani představit a hlavně vím, že našemu předsedovi by beze mě bylo strašně smutno.
Jak jsi dlouho na Slovanu, tak jsi prý také dlouho i v kabině před zápasem, kde jsi prý vždy poslední. Je to snad nějaký rituál nebo je zakopaný pes jinde?
No já si teda myslím, že Dymo mi těžce konkuruje. Oba máme nějaké důvody. On se většinou věnuje rodince u trampolíny a neví, že ostatní jsou už v šatně a já potřebuji správnou přípravu a protáhnout dostatečně plíce.
Na hřišti jsi hodně vidět i díky vlasům obarveným na blond. Co tě k této výrazné změně vedlo a kdy proběhla?
Ty jo, tak tahle změna proběhla už před více než rokem. Ona teda blond je to vždy až pár týdnů po návštěvě kadeřnictví. Nechám si vždy vlasy na bílo, ale ono to postupně vyžloutne. No a co mě k tomu vedlo? Celkově mám rád vždy nějakou blbost, naposledy jsem si před dokopnou nechal na zadek vytetovat znak Slovanu, tak uvidíme, co mě napadne dál.
Mám se prý zeptat, jak jsi na tom s nabíráním váhy. Můžeš k tomu něco říct?
Hele všelijak, postupně se daří nějak dostat zpátky na svoji váhu, ale je to boj. Uvidíme po zimní přestávce, ta prý těmhle cílům dost pomáhá. Naštěstí mám kamaráda, který řeší opačný problém, takže jsme domluvený, že mi když tak pár kilo daruje. Tímto bych Cigiho rád pozdravil a fandím mu!
Když navážu na předchozí otázku, musím se logicky zeptat na stravu. Stravuješ se zdravě nebo je něco pravdy na tom, že nepohrdneš smaženým jídlem nebo energetickým nápojům značky Monster?
Zdravě je relativní pojem, jelikož sním téměř cokoli a zrovna co se jídla týče, tak je pravda, že smažené jídlo fakt miluju. No a Monster? Mladší bratr (Ondra) po mě dostal auto značky „Škoda Monster“, ty samolepky dostal zákaz sundat. Asi 2 měsíce zpátky jsem si přečetl, že ideální dávkování je 1 plechovka na den. Většinou po úterním tréninku otvírám plechovku na sobotu, i když v poslední době se snažím to do jisté míry alespoň nějak omezit.
Slyšel jsem, že jsi měl to štěstí, že už jsi našel svou životní lásku, která má jméno Mael. Prozraď o koho jde a jak jste k sobě přišli?
No jéje. Před 3 lety bývalá přítelkyně strašně chtěla psa. Říkal jsem, že nechci psa do bytu, takže asi za měsíc jsme měli Kanárského podenca jménem Mael adoptovaného z Tenerife. Je to super parťák, zdemoloval půl bytu (žaluzie, skříně, ušák, gauč, matrace, dveře atd.. atd..), člověk ho nikdy nemůže pustit na volno, sehnat hlídání pro takhle „maličkého pejska“ je vždy sranda a myslím, že všichni, kdo s ním měli tu čest ví, jaká je to láska. Nicméně je fakt, že bych ho za nic na světě neměnil, i když bych ho každej druhej den nejradši přerazil. Takže ano, Maíček je fakt láska.
Na závěr by mě zajímalo, jestli nastíníš, kdo má na svém místě v šatně největší nepořádek, kdo je po zápase první u výčepu nebo kdo by byl ten poslední, koho bys poslal na rozhodující penaltu.
Adam Žák! Jediný štěstí je, že zranit se mu většinou trvá nejdéle 3 týdny a pak si ten bordel zase odveze. Takže po 3 týdnech to bývám já (směje se). První u výčepu je složitý hodnotit, vždy záleží na tom, kdo zrovna střídal v průběhu zápasu a měl možnost si nahrát náskok v hospodě, ale Lukáš Král se většinou na pivo dost těší. Zrovna dneska jsme spočítali, že když si nedá večeři, tak si místo toho může dát 2 kousky a to se vyplatí. A rozhodující penaltu? Sebe, člověk na tyhle věci musí mít v hlavě prázdno, aby se nenechal rozhodit, kdybych ale přemýšlel jinak, tak rozhodně Maxe, protože neproměněná penalta je příspěvek do kasy a to se taky počítá.

Autor: Daniel Kořenek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.