Antoníne, gratuluju k výhře a k ocenění Hráč kola! Jaké to bylo zažít svůj zatím nejdůležitější zápas za áčko v tak důležité fázi sezony?
Děkuju moc, toho, že jsem byl v sestavě kola, si moc vážím. Pro mě je každý zápas za áčko obrovská zkušenost a tohle nebyla výjimka. Ta důležitost posledních zápasů je pak taková třešnička na dortu k tomu zážitku, nastoupit za chlapy.
Odehráli jste klíčové utkání proti Střešovicím a zvládli ho výsledkově i herně. Co podle tebe rozhodlo o tak výrazné výhře 4:0?
Myslím, že o tak jasném skóre rozhodl především náš přístup. Nezalekli jsme se soupeře, který je v tabulce o pár míst výš a možná si myslel, že s námi to budou lehké tři body. Zároveň výsledek proti týmu ze středu tabulky ukazuje, že do nějaké nižší soutěže fakt nepatříme.
Do zápasu jsi naskočil jako jeden z dorostenců, které kapitán Zilvar výslovně pochválil. Co pro tebe tahle důvěra znamená a jak ses mezi staršími kluky cítil?
Pochvaly od kapitána si velmi vážím. Ale určitě nejsem jediný dorostenec, kdo by si ji zasloužil. Maty Ondřejček i Nikolas Nový přispěli ke skóre stejným, ne-li větším dílem. Důvěra, kterou jsem dostal, pro mě reflektuje práci, kterou jsem do sebe v zimě i během sezóny dal, a motivuje mě makat dál. Myslím, že mluvím za všechny dorostence, když řeknu, že se mezi staršími kluky cítíme skvěle.
V závěru utkání přišlo zbytečné vyloučení Davida Ondruše, který vám bude chybět proti Řeporyjím. Jak velký zásah to pro vás je a kdo by ho mohl nahradit?
To, že v posledním zápase bude chybět tak zkušený stoper, je samozřejmě škoda a nějaký dopad na hru to asi mít bude. Věřím ale, že kapitán Zilvar postaví sestavu tak, aby ten efekt byl co nejmenší.
V posledním kole vás čekají silné Řeporyje, které už mají jistotu záchrany. Očekáváš o něco “jednodušší” zápas, nebo naopak právě tím, že nemají tlak, budou hrát uvolněně a o to nebezpečněji?
I když jsou Řeporyje už zachráněné, myslím, že zápas nepodcení. Pokud ano, my toho využijeme maximálně v náš prospěch. Nečekáme lehký zápas, ale se zodpovědným přístupem věříme ve výhru.
Na zápasy Řeporyjí běžně chodí přes 200 diváků. Těšíš se na atmosféru, nebo v tobě vyvolává spíš nervozitu?
Na poslední zápas bohužel kvůli rodinným důvodům nebudu, ale věřím, že bouřlivá atmosféra kluky nakopne a pomůže jim k vítězství. Myslím, že plný stadion Uhelek je zážitek, na který se nezapomíná – tímto vás všechny zvu! Hraje se v sobotu 14. 6. od 17:00, tak dorazte a buďme slyšet až na Anděl!
Hrajete o všechno – buď záchrana, nebo sestup. Jaká je nálada v týmu před posledním kolem a co vás nejvíc žene dopředu?
Z mého pohledu je to drama. Záchrana nebo sestup – to je přesně to, co dělá fotbal fotbalem. Dopředu nás žene motivace udržet se v soutěži, a to se odráží i na náladě v kabině. Všichni jsou připraveni nechat na hřišti úplně všechno.
Tvůj spoluhráč Martin Ondruš má s velkým náskokem nakročeno ke koruně krále střelců. Je v kabině nějaká „sázka“ nebo motivace, ať ten titul opravdu získá?
Martin je neskutečný gólostroj – ten počet gólů, co dal, je pro mě nepředstavitelný. Dá se říct, že titul pro nejlepšího střelce už má jistý, vede o 12 gólů. Jsem rád, že hraje za Uhelky, protože je to typ hráče, proti kterému nechceš stát. V kabině jsem zatím jen chvíli, takže o nějaké sázce nevím, ale vsadím se, že na rozlučce ho to bude stát dost (směje se).
Ty sám máš za áčko zatím tři starty. Co je teď tvůj osobní cíl? Být už natrvalo součástí mužského týmu, nebo se chceš ještě chvíli soustředit na dorost a růst tam?
Jak jsem už říkal – hrát za áčko byla pro mě velká zkušenost a hodně jsem se naučil. V příští sezóně už ale za áčko hrát nebudu, přestupuju do nového dorosteneckého týmu a chci se na něj plně soustředit. Mým cílem je přes léto na sobě co nejvíce zapracovat, abych v nové sezóně týmu co nejvíce pomohl.