Ocenění hráče kola jsi získal díky výkonu proti Vejprnicím, jaký to byl zápas?
Vejprnice rozhodně nebyly jednoduchý soupeř. Na podzim proti nám odehráli fotbalově dobré utkání. Věděli jsme, co od nich čekat, připravovali jsme se na ně celý týden. Na hřiště jsme pak dokázali přenést, co jsme si řekli a zvládli jsme to jako tým. Jsem rád, že jsem k tomu mohl přispět.
Jak se hrálo tobě, když jsi naskočil až v průběhu utkání a navíc jsi dal první gól v sezoně?
Upřímně? Lepší start po zranění jsem si nemohl přát. Vždycky je těžké naskočit do rozehraného zápasu, ale hrozně jsem se těšil. Hned po prvním doteku jsem věděl, že to bude skvělý zápas, což se nám pak povedlo i výsledkově. První gól v sezoně vždycky potěší – teď věřím, že jich přidám víc.
V této sezoně se vystřídalo už hodně exekutorů pokutových kopů u vás v týmu… už se blížíš i ty k exekuci?
Haha, naposled jsem kopal penaltu v dorostu v Příbrami a žádná sláva to nebyla. Každopádně Venca tu svoji proměnil, a tak je to minimálně do další penalty vyřešené. Já se k tomu zatím nehlásím.
Proč jsi chyběl v minulém utkání na půdě Hořovic v sestavě?
Ještě jsem doléčoval zranění kotníku a na zápas to prostě nebylo. Nechtěl jsem to uspěchat, teď už ale trénuju naplno a jsem připravený pomoct týmu.
Jsi velký univerzál, kde jsi už stihl v letošní sezoně všude hrát?
Letos už jsem si zahrál skoro všude. Chybí mi snad jen pozice útočníka, stopera a brankáře. Trenér mě využívá podle potřeby, a mě to baví. Od dorostu jsem zvyklý na to hrát všude a každá pozice mě vždy naučí vnímat fotbal malinko jinak. Hlavní pro mě je být na hřišti a pomoct týmu, ať jsem kdekoliv.
Do Komárova jsi přišel z Příbrami, ostatně jako mnoho spoluhráčů prošlo tímto celkem, čím to?
Příbram měla vždy výborné dorostenecké kategorie, a tudíž nás to asi lákalo zkusit. Taky je to jeden z mála klubů v dojezdové vzdálenosti s takovým zázemím a soutěži. Já sám jsem si chtěl vyzkoušet nejvyšší dorosteneckou soutěž, čehož doteď nelituju a jsem za tuto zkušenost vděčný.
Dočetl jsem se, že jsi měl nějaké zranění v Příbrami a poté jsi přišel do Komárova, tak co ti bylo?
V Příbrami jsem si na posledním tréninku s dorostem natrhl vazy v kotníku. Byl strašný slejvák a my měli po sezóně už jen takový sranda rozlučkový fotbálek. To pro mě nakonec po střetu s bývalým spoluhráčem vyústilo v poslední trénink v Příbramském dresu. Vtipné bylo, že první zápas v Komárově po zranění byl právě s Příbramí.
Našel jsem, že jsi velký cestovatel, kde už jsi všude byl a která země tě nejvíce a proč zaujala?
Už jsem pár míst navštívil a každé mě něčím obohatilo. Každá země má svoje kouzlo – někde mě zaujala příroda, jinde kultura nebo lidi. Kdybych měl ale jednu vypíchnout bylo by to asi Portugalsko. Tam jsem se cítil nejlépe.
Před sezonou jsi se vydal na poutní místo Santiago de Compostela, tak jaké to bylo, odkud jste s kým šli, kolik jste ušli km a co vše jsi během této cesty zažil ?
Byla to neskutečná zkušenost. Doprovázena vrcholky i pády. Ale jak vždycky říká Břížda (Tom Břížďala) zážitek nemusí být vždy pěkný, ale hlavně intenzivní a to tam opravdu bylo. Vyrazil jsem s kamarády ze střední z Porta a ušli jsme kolem 250 km. Každý den jiný terén, jiné myšlenky, spousta času na sebe i na různé rozhovory. Doporučuju každému. Je to jedna z činnosti, která vás přiměje poznat sama sebe i trochu jinak, než jste asi zvyklý.
Prozraď čtenářům co studuješ a jak ti to jde ?
Studuju sportovní management na FTVS. Je to obor, který mě baví, protože se spojuje se sportem.
Dozvěděl jsem se, že jsi se zranil při nohejbale, tak kde se to a jak stalo ?
Je tomu tak. Po škole jsme si šli zahrát na hřiště, co na FTVS máme. A tam se to při vybírání dlouhého míče stalo při nějaké špatné rotaci.
Stále je ti jen 20 let, jaké máš fotbalové ambice?
Kdyby přišla možnost jít výš, určitě bych to chtěl zkusit. Chci vidět, kam až se můžu posunout. Zároveň ale musím říct, že v Komárově jsem momentálně spokojený. Mám tu prostor, důvěru a chuť makat. Teď se soustředím na to, abych tady podával co nejlepší výkony, a co přijde dál, to uvidíme.