Lafatu jsem v lese ještě nepotkal, ale určitě bychom pokecali, usmívá se Kukačka

Nerad se chválím, ale gól se opravdu povedl (úsměv). Zahrávali jsme rohový kop z pravé strany. Míč si postavil Martin Kollár (Kolík). Já odpočíval asi tři metry za hranicí velkého vápna. Když viděl, že stojím nikým nehlídán, věděl jsem, že to poletí přímo na mě. Přesně tak to dopadlo, Kolík poslal ostrý roh a pak už šlo jen o to, pořádně to trefit. A to se podařilo. Zařadil bych ho mezi tři nejhezčí góly v kariéře. Takto podobně se mi to podařilo trefit proti Kamennému Újezdu a další ještě když jsem hrál v Rakousku.

Musím říci, že mi to v lese i na hřišti střílí úplně stejně – nestřílí (směje se). Na hřišti teď hraji ve středu zálohy spíše defenzivněji a do útoku se moc nepouštím, protože zpátky to už jde strašně těžko (úsměv).

Obecně na přírodě mě přitahuje ten klid. Chodím si do lesa pročistit hlavu a relaxovat. Davida Lafatu jsem ještě nikde v lese nepotkal, ale určitě bychom dobře pokecali, jsme přece oba myslivci, ale hlavně taky sparťani (úsměv).

Jak jsem již podotkl, moc mi to nestřílí, ale nějaké úlovky už mám. Právě teď je doba lovu srnce, tak sedím na posedu a odpovídám na Vaše otázky (úsměv).

Do sezóny jsme šli s tím hrát do třetího místa. Po zimní přípravě se začalo dařit, až z toho byl postup a neprohráli jsme myslím šestnáct zápasů, což je perfektní šňůra. Ke konci sezóny mě mrzelo sebrání bodů Plané, se kterou jsme chtěli bojovat až do posledního zápasu.

Neřekl bych, že je to pro mě nějak důležité, někdo to nosit musí, ale určitě trochu hrdý na to jsem (úsměv). To, že jsem kapitánem, pro mne znamená podepsat zápis, někdy si trochu při zápase povídat s rozhodčím a vyhecovat tým. Na hřišti už nám radí, co máme dělat Kolík - díky Kolíku (úsměv).

Zatím ještě nevím, zda zůstanu ve Velešíně. Parta lidí kolem fotbalu je zde super a těžko bych toto místo opouštěl, ale stěhuji se s rodinou zpět do Římova, tak možná povedou mé fotbalové kroky právě tam. Fotbal je součástí mého života a zatím ho rozhodně nechci přestat hrát. Doufám, že to nebude číst manželka (úsměv).

Velešín má teď super tým. Nebojím se, že by měl problémy s udržením se v I.A třídě. Věřím, že bude hrát v horní polovině tabulky. Příchod hráčů z Českého Krumlova přinesl do týmu pohodu a ještě větší sílu. Soupeře, proti kterému bych si chtěl vysloveně zahrát v I.A třídě nemám. Úroveň v této soutěži je již vyšší než v I.B třídě a těšil bych se na každý zápas.

Po posledním zápase proběhly menší oslavy, i já vypil tři piva (úsměv), ale dokopná je plánována na příští týden a oslavy budou jistě velkolepé. (pozn. autora - o oslavách 80 let velešínského fotbalu chystáme samostatný článek)

Koho z týmu mám nejraději? Začal bych u toho, koho mám nejméně rád – Fandu Jaroše (úsměv), protože je to slávista a nechtěl, abych byl kapitán. Asi nejvíce, a to i přes dohady na hřišti, si rozumím s Kolíkem, spolu jsme toho hodně zažili i mimo zelený trávník. Rovněž si velice vážím trenéra Standy Kysely, patří mu velké dík! Ve Velešíně je super parta lidí a mám je rád vlastně všechny (úsměv)... I Tebe, Fando! Na závěr bych chtěl poděkovat rodině a všem lidem, co se točí kolem velešínského fotbalu za podporu v celé sezóně. Dík patří i fanouškům, za jejich podporu při zápasech!Hoši děkuji a FC VE…..