Nejlepší jsou zápasy, kde jsou nějaké emoce, říká hráč kola Luboš Prágr

Především vám děkuji a teď k zápasu. Zápas ze začátku vypadal vyrovnaně, bohužel v sedmnácté minutě jsme inkasovali, ale do poločasu jsme stihli vyrovnat. Věděli jsme, že nemáme co ztratit a podle toho zápas i vypadal, bojovali jsme jeden za druhého, dohrávali každé souboje a podařilo se nám na začátku druhého poločasu zahrát krásnou akci, kdy se po moji nahrávce patou ocitl sám volný můj dlouholetý kamarád a spoluhráč Roman a po krásné střele nás poslal do vedení. Poté jsem skóroval dvakrát rychle za sebou a to rozhodlo zápas, který jsme potom odřeli až do konce a hosté jen snížili na 4:3.

S výkonem jako takovým jsem spokojený nebyl, jelikož jsem začínal na záloze, kde jsem musel vystřídat, kvůli tomu že jsem měl zdravotní potíže. Do druhého poločasu jsem naskočil na hrotu, kde jsem dal dva rozhodující góly, takže se moje nálada zlepšila a výkon tím pádem beru jako solidní.

V Hobzí to nebude jednoduché, jelikož na jejich půdě se nehraje nikdy dobře, ale věříme a budeme bojovat jako proti Kunžaku a jedeme si pro tři body, aspoň by ta dokopná chutnala lépe. (smích)

Za mě je tu více týmů, kteří hrají lepší fotbal a pohlednější, ale body na to mají, takže si to asi zaslouží.

Asi na tohle nikdy nekoukám, jelikož každý tým je nějaký. Nejlepší jsou za mě zápasy, kde je v tom alespoň trošku emocí, bez toho to není ono.

Hrál jsem jen v dorostu v Nové Bystřici, tam byla fajn parta, rád na ty časy vzpomínám.

Převážně rád trávím čas se svými příbuznými, rodinou a hlavně moji přítelkyni s kterou jezdíme po výletech, když je volná chvíle, jdeme si zakopat ještě s bratrancema na hřiště.

Určitě budu.