V jedné z anket o hráče kola tě kluci z týmu vyhlasovali, nutné dodat že zaslouženě, jelikož zejména ve druhé půlce jara máš dobrou formu. Cítíš to na sobě?
Formu se přiznám, že na sobě cítím. Jen je škoda, že z toho nemáme víc bodů. To mi pak ta forma přijde poloviční, když z toho nejsou body.
V Mýtě už končíš sedmou sezónu v řadě. Po tu dobu jsi zažil úspěchy i neúspěchy. Nepřemýšlel jsi nebo nepřemýšlíš nad změnou?
Změnu už asi ne, jsem tu spokojený. Je tu dobrá parta, hezké zámezí, pažit super, lidi taky a co si budeme nalhávat, teď mě bude v srpnu 38 a starý gólmany už nikdo nechce. (směje se)
Na co vzpomínáš z předchozích let nejraději a na co zase méně?
Na co vzpomínám nejraději? Těžké říct... Já bych to zhodnotil tak, že vzpomínám rád na všechna léta už od žáků v Rokycanech, po dobu co jsem v Mýtě. A samozřejmě i na zkušenost, kterou jsem mohl zažít ve Slavii Praha, kde se mnou byli fotbalisti, kteří to dotáhli do ligy, ciziny i reprezentace. Ale nechci vzpomínat na zkušenost s panem Kozákem a Kopřivou, to je nejsmutnější a nejhorší část mojí kariéry.
Po tu dobu jsi v Mýtě zažil několik trenérů. Dokážeš mi každého z nich popsat třemi slovy?
Trenéry bych popsal asi všechny jako kamarády, kromě Kopřivy. Hodně jsme toho probírali, co se týče zápasů a sestav, ale jeden byl unikát (směje se). Zbyněk Drozda - bavič, pivař. Hrál s námi karty, všechno... Tímto bych ho chtěl pozdravit, čau Zbyňo, Sušice byla top kasino. (směje se)
V Mýtě je celkem mladý kádr, který už dlouho v krajských soutěžích sbírá víc a víc zkušeností. Nemáš zde tedy strach o budoucnost fotbalu?
Strach nemám, jsou tady hodně šikovní kluci a na kraj určitě mají. Jen to chce trochu používat hlavu a makat na sobě. Jinak fotbalisti super.
Tvou zálibou je kromě chytání i střílení gólů. Mezi brankáři v kraji jsi unikát, góly nedáváš jen z penalt, jako v poslední dohrávce, ale i ze hry, ať už jako brankář nebo hráč v poli. Neriskuješ ale občas zbytečně moc?
Riskuju až moc, ale teď to bohužel jinak nejde. Hraju takového stopera a sbírám hodně míčů na půlce. Kluci to berou a hodně jim to pomůže, ale už jsem tím známý a určitě to měnit nebudu.
Chce tě trenér pouštět na penalty, nebo už po těch několika neproměněných od spoluhráčů jsi to teď posledně už chtěl vzít na sebe?
Určený není nikdo, chodíme tři - já, Štych, Hatina. Ale teď jsem řekl, že jdu určitě a věřil jsem si hodně. Navíc jsem gólmana znal, takže to byla jistota. (usmívá se)
Pamatuješ jsi, kdy jsi měl naposledy na hlavě bujnou kštici? A netrápí tě to zrcátko nad čelem občas?
Tak tato otázka mě hodně pobavila. Je tu už asi 20 let a vůbec to měnit nebudu, jsem takto rychlejší. (směje se)