ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - malý velký muž v obranných řadách Křizanovic, říká nejlepší hráč podzimu, David Prokop

Nadšení, žádostiučinění a obrovské překvapení. Asi tyto slova to vystihují nejlépe.

Soudě podle toho, že jsem byl za celý podzim v sestavě kola jen jednou, jestli vůbec, tak si myslím, že jsou tu jiní, kteří by si to zasloužili více. No mám pár tipů a dokonce jsme pro jeden z nich hlasoval.

Můj favorit byl nestárnoucí Radim Holub, pro kterého jsem i v anketě hlasoval. Především pro to, jaké ve svém pokročilém věku podává výkony.

Myslím, že moje hra nebyla špatná, což reflektuje i počet obdržených branek v zápase, který se s výjimkou zápasu s Heřmaňákem, nepřehoupl přes gól na utkání. Rozhodně to ale není pozice, do které bych se zamiloval. Ovšem za daných okolností není moc na výběr.

Paradoxně nám asi pomohlo mé zatažení na stopírka. K tomu se přidala dobrá forma ostatních hráčů. Suma sumárum je to tedy zásluha celého týmu, který se herně zvednul.

Mé první fotbalové krůčky vedly do SK Rozhovice, kde mě začali fotbalově piplat. Následoval přestup do AFK Chrudim, tam probíhala má fotbalová výchova do dorosteneckých let. Další moje kroky se ubíraly do Heřmanova Městce, kde jsem zažil jednu z nejlepších part a byl součástí extrémně silného týmu. Také jsem se tam natrvalo usadil ve středu zálohy a zjistil, že ten post miluju. Při přesunu do chlapů, proběhl můj přestup do SK Křižanovice, ve kterých s výjimkou hostování v Načešicích hraju do dnes.

Těžko říct. Uvidíme co přinese budoucnost. Ovšem parta, která je v Křižánkách, by se jen těžko měnila.

Mám hodně rád hokej, ale jelikož bruslím asi jako Halina Pawlowská, která hubne, tak z toho nikdy nic nebude. Mimo to rád hraju videohry, potápím se, skáču s padákem a v neposlední řadě miluju to rezaté s pěnou.