Manželka zná ofsajd, ale zakázala by ho, usmívá se Miroslav Manowetz

Děkuji. Zápas v Nepomuku mě nesmírně mrzí, před zápasem bychom asi bod brali, po zápase jsme ale ztratili body dva. Myslím si, že nejenom já, ale každý z nás má pocit stejný vzhledem k tomu, že fotbalově jsme měli zápas pod kontrolou, ale závěry obou poločasů a téměř shodné góly po standartní situaci hodně mrzí. Můžeme si popel na hlavu sypat jen sami sobě. Jedeme ale dál. Poučíme se.

Určitě. Kádr se změnil, když nepočítám sebe, tak i výrazně omladil a je to na výkonech a celkové náladě v klubu znát. Skvěle, kvalitně se trénuje... Tímto zdravím odborníky pana Dejmka s asistentem Víťou Študlarem a děkuji jim touto cestou za úlevy, když mě začátkem týdne věčně tahá to a nebo tamto. Ke konci týdne jsem už povětšinou fit, to už je víc hrací jednotka a ne tolik fyzicky náročný trénink (usmívá se). Ale zpět k omlazení kádru... Sešla se v Holýšově momentálně skvělá parta, jak říkám mladých lidí, plných elánu, entuziasmu, jak do fotbalu, tak do života. Partu lidí, co opravdu táhne za jeden provaz.

Žiju v Holýšově celý život, krom pár let studentských v Plzni, ve vedení FK Holýšov mám bráchu, kamarády, tak není divu, že když byl ve hře návrat do Čech, Holýšov byl pro mě jediná volba. Fotbal miluju a fotbal na úrovni, ve které jsem byl v Německu už mi nedával smysl. Málo tréninku, úroveň slabší, vlastně víc za volantem na cestách, než na hřišti a já si řekl, kdo ví, jak dlouho člověk ještě bude aktivně hrát. S Holýšovem jsme se dohodli vcelku rychle a já se musel stejně tak rychle připravit hlavně po fyzické stránce, když na začátek roku 2023 mě potkalo zranění vazů v koleni. Jednoduše teď doufám, že mám mladším klukům co předávat a společně budeme dělat radost nám i našim fanouškům.

Cíl konkrétní nemáme, snad hrát v horní polovině, hrát fyzický, agresivní, leč pohledný a technický fotbal. Asi tak.

Rostoucí formu, haha (směje se). Těch faktorů je víc. Ať je to trenér B-týmu pan Šagát - to když jsem se potřeboval rozehrát, dovolil mi hrát, kde jsem chtěl a co jsem chtěl. Další je Míra Zach v bráně A-týmu, kluk snad o 15 let mladší, ale od 1. do 94. minuty na mě řve, ať víc běhám nebo tedy rychleji. No a v neposlední řadě manželka, mám veškerý komfort, který potřebuji a tímto jí děkuji.

Elixírem je pro mě kabina. Jasně, jsou i vypjatější chvíle, třeba v poločasech zápasů. Ale jinak ta mladistvá bezproblémovost je cítit v každém rohu, elán, talent, hravost, smysl pro hudbu mladších kluků... To vše mě pohání s fotbalem ještě zdaleka nekončit a bavit se dál.

Podporuje mě neuvěřitelně moc, připomíná mi po večerech sama fotbal, jestli si nějaký zápas nechci pustit - to když si chce číst knihu nebo instagram (směje se). Ne vážně, je psycholog a fyzioterapeut v jednom, dovolí mi samozřejmě každý trénink, na zápasy mě doprovází pravidelně, na tréninky jak to čas dovolí. Ofsajd prý zná, jen by ho prý zrušila, aby se víc střílelo... A ne že v době přihrávky byl útočící hráč tam a tam a podobný blbosti (směje se).

Manželka ví samozřejmě všechno a kluci v kabině ví ještě víc (směje se). Samozřejmě žertuji.

Zázemí klubů v krajském přeboru je dle mého názoru na vysoké úrovni, hrací plochy jakbysmet. V porovnání s Německem vše asi na stejné úrovni.

Je pravda, že hlavně v začátcích v Německu ode mě kluci v kabině uměli víc českých nadávek, než já německých slovíček. Ale to se rychle změnilo, začal jsem tam poměrně brzy pracovat, byl tam sám a nějak jsem se musel dorozumívat a dnes toho nelituji. Německy mluvím plynule.