Martin Cílek: Doufám, že budu hrát v Třebši i za starou gardu

Před zápasem jsme si řekli, že nebereme nic jiného než tři body a taky to tak ze začátku zápasu vypadalo. První poločas jsme drželi míč více na našich kopačkách a soupeř se nedostal do žádné velké šance. K tomu jsme dali v šestnácté minutě první branku, kdy jsem poslal centr přesně na hlavu Nojdžimu (Jakub Neugebauer) a ten uklidil míč do branky. Byla to povedená akce, které jsme se věnovali na pátečním tréninku. O poločase nám trenér řekl, že když nepolevíme, tak nemůžeme prohrát. Bohužel jsme ale už tolik nedrželi míč a Dobřenice dobývaly naši branku. Naše obrana ale pracovala dobře a do pokutového území se soupeř příliš nedostával. Vedení jsme drželi až do 74. minuty, kdy po rohovém kopu Dobřenice srovnaly stav utkání na 1:1. Poté se hra trochu vyrovnala a z rychlého brejku v 85. minutě jsem jen nastavil nohu na přihrávku od Vacka a se štěstím se míč odrazil do branky. V 88. minutě jsem opět dostal přihrávku, tentokrát na hranici penalty, kde jsem si míč zpracoval a polostřelou ho uklidil do branky.

Nastoupil jsem na postu pravého záložníka. Snažím se podporovat jak útok, tak obranu.

Určitě hrát v horních patrech OP a také předvádět hru, která se bude líbit našim fanouškům. Ti nás totiž podporují jak na domácím hřišti, tak na těch venkovních v hojném počtu.

Myslím, že když se podívám na tabulku, tak tam zatím žádné velké překvapení není.

Chci vyhrát za Třebeš všechny zápasy.

Věřím, že o mých přednostech vědí trenéři (smích). Měl bych zapracovat na kondici, rychlosti a tvrdosti.

Říká se, že derby nemá favorita, tudíž mě ani nepřekvapuje, že Slavia vyhrála, což se moc nelíbilo hlavnímu trenérovi A týmu a ani předsedovi panu Zbořilovi.

Nejvíce Bundesligu. Když si pak vsadím na nějaký zápas, tak sleduji právě toto.

Mým oblíbeným týmem je Borussia Dortmund.

Můj oblíbený hráč je Robert Lewandovski. Můj vzor ale asi není. Robert je přece jenom střelec, já spíše nahrávač.

Signal Iduna Park v Dortmundu.

V Třebši jsem vyrůstal, a tak bylo logické, že mě sem táta dal i na fotbal. V Třebši jsem začal v šesti letech a vydržel jsem zde až do dneška. Téměř vždy jsem nastupoval v záloze, jen výjimečně pak na jiných postech. Doufám, že v Třebši budu hrát i za starou gardu.