Kde a co jsi studoval?
Studoval jsem Vojenskou střední školu v Moravské Třebové a poté Univerzitu Obrany v Brně.
V Ronově nad Doubravou hraješ mnoho let, co tam považuješ za největší úspěch?
Už to pár let bude, ale úspěchů jsem v Ronově moc nezažil. Samozřejmě jsou povedené zápasy, ale úspěchem bych to nenazval. Snad jen před pár lety, kdy Ronov B, které mu jsem občas vypomáhal, tak vyhrál čtvrtou třídu a postoupil o soutěž výš. Tenkrát si pamatuju, jak se to slavilo na rozlučce.
Na co nejraději ve fotbale vzpomínáš?
Rád vzpomínám na mé působení za ŽSK Třemošnice v mládežnických kategoriích, ať už na mé začátky s fotbalem, kdy jsem na něj možná ani nechtěl chodil, tak poté na úspěchy v krajské soutěži a na fajn partu, kterou jsme měli.
Jaký to byl pocit, když jsi vstřelil čtvrtou branku v zápase?
Čtvrtá branka byla rychlou odpovědí na gól soupeře, který na moment snížil skóre na rozdíl dvou branek. Takže jsem cítil, že bylo důležité vrátit tým do komfortnějšího vedení, protože jsme všichni měli v čerstvé paměti zápas s Kameničkami, které skóre otočily.
Co by se mělo u tvého mužstva zlepšovat?
Zlepšovat se dá vždy vše, ale nejvíce bychom měli zapracovat na morálce týmu. Častěji posedět u piva, odreagovat se a ne se potkávat jen na víceméně vypjatých zápasech, vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci.
Jak si myslíš, že dopadnete nakonci sezóny?
Věřím, že se nám pár zápasů povede a nakonec dohrajeme poslední zápasy bez nervů a myslím, že bychom v tabulcee mohli vystoupat na osmé místo
Jakému českému týmu fandíš, co je důvodem a jaký je tvůj nejoblíbenější hráč z toho mužstva?
Již od mala jsem Sparťan. To proto, že také děda fandil Spartě. Fotbal jako takový moc často nesleduji, protože si musím nechat nějaké koníčky také do důchodového věku. Jinak povědomí o výsledcích samozřejmě mám, ale oblíbeného hráče nikoli.
Máš před zápasem nějaký rituál?
Před zápasem nemám žádné rituály. Jen potřebuji být v psychické pohodě a nad ničím moc nepřemýšlet.