V hlasování jste tradičně silní, jste už čtvrtým hráčem týmu, který letos vyhrál v naší anketě. Nechcete poradit ostatním klubům, jak na to?
Radit jim určitě nebudu, jen ať si na to přijdou sami (úsměv). Jsme výborná parta, daří se herně, Dopředu hrajeme dobře, stejně tak dozadu, kdy soupeře nepouštíme do nějakých vyložených šancí, nedostáváme góly. Zatím to vychází, tak sbíráme body a v týmu je pohoda.
Na sedlčanském webu hodnotí první část sezóny vedoucí mužstva Voráček s tím, že kdyby mu někdo před startem řekl, že budete mít po pěti zápasech 13 bodů, tak by mu řekl, že se zbláznil…
Abych řekl pravdu, tak se k němu asi také přikloním. Na druhou stranu, když jsem od prvního kola viděl, s jakým nasazením a chutí hrajeme, tak se našim výsledkům ani nedivím. Možná nás někteří ze začátku trochu podceňovali, ale mám pocit, že teď už s námi budou muset hodně počítat. Kluci, kteří v Sedlčanech hrají, Divizi hrát chtějí, byl to pro nás historický postup, tak uděláme všechno proto, abychom na špici vydrželi.
Cítíte, že ještě nejste na vrcholu výkonnosti?
Kdybychom se už nemuseli zlepšovat, tak bychom nehráli Divizi, ale ještě ve vyšší soutěži. Vždy je co zlepšovat.
Už jste naznačil, že dostáváte málo branek. Tak čím to je, asi je to hlavně prací gólmana, že?
Ne ne ne, vůbec. Naposledy v Hradci jsme soupeře nepustili po celý zápas do jediné vyložené šance. Měl jsem tam jen pár sesbíraných centrů, nějakou vybíhačku, jinak se vůbec nedostali do připraveného zakončení. Takže je to hlavně zásluha naší defenzivy.
Vaše chvíle přišla o penaltách. Chytil jste všechny tři pokusy Hradce! Říká se, že penalta se nedá chytit, jen blbě kopnout, byl to i tenhle případ?
Říká se to, no a je to pravda. Gólman má spoustu míst, kam mu to můžou dát. Člověk má nějaký svůj recept na hráče, kterým penalty chytá. Musím říct, že pro gólmana je jednodušší chytat penalty na závěr, než při hře. Ví, že penalt bude pět, soustředí se na každou zvlášť a ví, že některou z nich chytí.
Tím myslíte, že si hráče nějakým způsobem při penaltové sérii připravujete?
To ani ne. Spíš si člověk při hře hráče může prohlédnout, když už vidíte, že zápas směřuje k penaltám, tak koukáte na hráče, který že by to mohl kopat. Většinou na penalty chodí takové ty vůdčí osobnosti týmů, silnější kusy. Člověk si je prohlédne a pak už je to o štěstí (úsměv). Někteří gólmani i vědí, jak a kdo kopal penalty v minulých zápasech.
Takže skromně naznačujete, že to třikrát špatně kopli…
No… Oni špatně kopli a já padl na správnou stranu, takhle bych to asi řekl (úsměv). Nějakou penaltu už jsem v kariéře chytil, v minulém působišti v Benešově, se kterým jsme kopali třetí ligu a divizi. Je to moje celkem oblíbená disciplína.
Máte v týmu nějakého penaltového specialistu, který dokáže s jistotou proměňovat?
Myslím, že to je kapitán Pešek. Ten kope penalty furt a kope je výborně, na toho bych ukázal vždy, věřím, že i za nejvypjatější situace by nezklamal.
A naopak někoho, koho byste na penaltu neposlal?
(smích) Takové také máme. Ale ty radši nebudu jmenovat. Vím o dvou lidech, které bych na penaltu nepostavil.
Ti se asi čekám poznají…
Přesně tak. Na tréninku mají hodně těžké dát z penalty gól, takže na ně nechodí.
V dalším kole máte doma Nové Strašecí, co očekáváte?
Jsem na to sám zvědavý, Strašecí asi bude hodně těžký oříšek. Mají silný útok, střílí hodně branek, je to zkušený tým, který už také nějakou tu sezónu v divizi odehrál. Takže si myslím, že je do dost otevřený zápas, který myslím nemá jasného favorita. Uvidíme, s čím přijedou, přiznám se, že jsem žádný jejich zápas nesledoval, ale samozřejmě doufám, že vyhrajeme my, body urveme a potvrdíme první místo.
Můžete ještě přiblížit svou kariéru?
Jsem odchovancem TJ Sokol Počepice, kde jsem chytal za žáčky, poté následovaly tři roky v Sedlčanech, následně jsem chytal skoro šestnáct let v Benešově, kde jsem prošel dorosteneckou ligu, v chlapech krajský přebor, divizi a třetí ligu. Nyní chtěl změnit působiště a vrátit se zpátky domů, tak jsem zvolil návrat do Tatranu. A jsem v Sedlčanech spokojený, je to tu takové rodinné, bez jakýchkoliv problémů.
A na závěr jedna obecná otázka. Zajímá mě, jak se v soutěži, jakou je divize, trénuje. Je zde ještě vůbec přípustná omluvenka typu „Chlapi, dneska nejdu na trénink, musím něco dodělat v práci“?
Přípustné to být musí, protože ještě nejde o takovou úroveň, abychom se tím živili. Peníze se vydělávat musí. Já mám dvě děti, rodinu, takže zrovna u mě hrajou peníze velkou roli, abych zabezpečil rodinu a následně k tomu mohl hrát i ten fotbal. Jinak trénujeme třikrát týdně, k tomu o víkendu zápas.