Výsledky Tachova šly v takových zvláštních vlnách, na podzim šňůra proher, teď série výher. Čím to je?
Na podzim jsme prohráli pět zápasů za sebou a bylo to asi tím, že už nám docházely v závěru soutěže síly. Navíc jsme měli celkem dost zraněných hráčů a někdy nám v zápasech, které jsme prohráli o gól, chybělo i to fotbalové štěstíčko. V zimě přišli noví kluci, kteří kádr určitě zkvalitnili a začátek jara tomu herně odpovídal. Bohužel výsledky nepřišly, a tak jsme sérii prohraných zápasů rozšířili na sedm. Pak přišlo první vítězství venku, ale zase poté několik prohraných zápasů. Hrozně důležitý pro nás byl zápas s Královým Dvorem, kde jako by se vše zlomilo a my udělali fantastickou šňůru sedmi výher. Jsme teď na správné vítězné vlně. Přirovnal bych to minulé sezóně v divizi, když jsme postupovali do ČFL a měli celé jaro bez prohry.
Po postupové sezóně a suverénní jízdou divizí přišly na podzim přece jen nějaké neúspěchy v ČFL. Jak jste to v kabině snášeli?
Neúspěchy patří ke sportu, ale určitě si na ně nikdo nechce zvykat. Myslím, že jsme to v kabině brali sportovně. Asi nebylo tolik veselo, jako když se vyhrává, ale to ke sportu prostě patří. Jsem moc rád, že to takhle vidělo i vedení a celý klub a že stáli za námi. Tímto bych jim chtěl za celou kabinu poděkovat.
Jako nováček v ČFL máte teď záchranu na dosah. Ale jsou to nervy, že?
Záchranu máme na dosah a jsem hrozně rád, že vše máme ve svých rukách. Nervy to určitě jsou, ale osobně se záchranou v ČFL mám již zkušenosti, takže se snažím tolik si to nepřipouštět a bojovat dál.
K mužstvu přešel v zimě trenér Vaigl. Co změnil?
Asi bych vypíchl dvě věci. První je určitě přístup k hráčům a komunikace s hráči. Druhá věc je, že chce, abychom hráli útočný a kombinační fotbal. Když se hraje o záchranu, ne vždy to jde. Na jaře byly některé zápasy spíše vybojované, ale stejnak trenér chce, abychom byli maximálně fotbaloví.
V čem je největší síla vašeho celku?
Myslím si, že síla našeho týmu je v soudržnosti a že se nevzdáváme!
Většina týmů už se těší na závěr sezóny, ale hádám, že v Tachově by při současné formě hráli klidně dál a dál, sedí to?
S jídlem roste chuť a to platí i o výhrách! Ovšem taky se těšíme na pauzu, jelikož soutěž je velice náročná a dlouhá. Za současnými úspěchy stojí poctivá práce všech v týmu. Věřím, že když se teď zachráníme, že příští sezóna bude z naší strany ještě lepší a budeme hrát v klidném středu tabulky.
Koho tipujete na postup letos? Respektive, komu byste ho přál?
Zatím to vypadá na Zápy a myslím, že si první místo nenechají utéct. Mít jen pět proher za celou sezónu je super. Přál bych to spíše asi Žižkovu. Mají tradici, zázemí a líbí se mi jejich herní projev. Žižkov podle mého názoru patří minimálně do FNL.
Fotbalově jste se rozvíjel ve Viktorce Plzeň. Máte ji za zlé, že jste nedostal větší šanci se prosadit v profesionálních soutěžích?
Odchod z Plzně jsem bral normálně. Přestupy a změny klubů k fotbalovému životu patří. Určitě Plzni nemám nic za zlé. V Plzni mě naučili hrát fotbal a díky ní jsem se dostal fotbalově celkem vysoko.
Máte za sebou angažmá ve Švýcarsku. Jak jste se k němu dostal?
Přes známé, kteří se také pohybují ve fotbale. Hrával jsem rok a půl ve vesničce Weesen, která se nachází deset minut od většího města Glarus a asi čtyřicet minut od Curychu.
A jak na Švýcarsko vzpomínáte?
Na angažmá vzpomínám s radostí. Byla to pro mě velká škola a určitě bych přál každému, aby si vyzkoušel žít v zahraničí. Určitě se mi otevřely oči a zjistil jsem, jak to chodí jinde než u nás. Asi by to bylo na delší vyprávění.
Jaký je švýcarský fotbal na nižší úrovni? Zázemím asi české prostředí předčí, nebo ne? Ale co kvalitou fotbalistů?
Švýcarský fotbal mě příjemně překvapil, je celkem rychlý a technický. Ve Švýcarsku je hodně cizinců a myslím si, že ti přispívají právě k tomuto stylu hry. Na drou stranu bych řekl, že v Čechách je ve fotbale více soubojů a více taktiky.
Už jste opustil sen se fotbalem živit a soustředíte se na nějakou jinou profesní kariéru, nebo vyhlížíte laso z vyšší soutěže?
Kdyby přišla nabídka z vyšší soutěže, určitě bych se nezlobil a chtěl bych ji využít. Uvidíme, co přijde. Než jsem odešel do Švýcarska, stihl jsem dokončit bakalářské studium na ZČU v Plzni obor tělesná výchova a sport. Nyní dokončuji magisterské studium a chybí mi poslední rok. Takže doufám, že sportem se stejnak budu živit, sice ne jako hráč, ale jako učitel, trenér nebo funkcionář ano.