Po vítězství ve 3. kole hlasování jste se stal podruhé Hráčem kola! Jaký je to pocit?
Určitě to potěší, ale je to zásluha celého mužstva. Jsem rád, že se nám takhle daří.
Dokážete porovnat obě vaše vítězství? Kterého z nich si více vážíte?
Těžko se porovnává, obě jsou totiž z hřišť, kde se lehce nevyhrává. Ale kdybych měl vybrat, tak Čížová.
V Čížové jste svými gólovými asistencemi velkou měrou pomohl k další výhře Tatranu. Hodnotíte tento zápas jako jeden z vašich nejpovedenějších v probíhající sezóně?
Řekl bych, že ano, protože přihrát na tři branky v jednom zápase se jen tak nepovede.
Viděli jsme fotografie hřiště v Čížové, jak se vám na něm vůbec hrálo?
Jelikož jsme vyhráli, tak dobře. Ale jinak jsem za svou kariéru na horším hřišti nehrál, abych se přiznal. A doufám, že hrát nebudu.
Vyzpovídávám vás zrovna po tréninku, na co jste se především soustředili?
Trénink byl zaměřen na předfinální a finální fázi, které nás podle mě trápí. Jelikož jsme se sešli v hojném počtu, nechyběla ani hra na dvě (smích).
Prozradíte nám, kdo exceloval a kdo naopak propadal?
Dřeváky tréninku bych zvolil dva, a to sebe a kolegu Petra Haase. Excelovali všichni ostatní.
Váš otec působí u sedlčanského „áčka“ jako asistent trenéra. Jaké to je pod ním trénovat?
Jelikož mě trénuje již od útlého věku, tak mi to už ani nepřijde zvláštní. Ale vždy byl na mě tvrdší, což bylo dobře.
Dává vám do těla víc než spoluhráčům?
To si nemyslím, měří všechny stejným metrem.
Předpokládám, že i doma je fotbal tématem číslo jedna. Bavíte se vůbec i o něčem jiném?
Dřív to určitě tak bylo, ale jelikož už bydlíme s přítelkyní, tak jde fotbal stranou. Když se ovšem doma sejdeme, probíráme to důkladně.
V našem prvním rozhovoru jste se zmínil o působení v pražské Bohemce. Přiblížil byste nám ho?
Vzpomínám na to rád. Hrát za "Klokany" musí být čest pro každého hráče. Odehrál jsem tam rok a půl v ml. dorostu, poté jsem se zranil a tím to skončilo.
Kam byste to rád ve fotbale ještě dotáhl?
Jak již zmiňovali moji kamarádi z týmu, ČFL by byla krásná. Ale je to ještě daleko.
Fanoušek Libor Tomášek má na vás dotaz: „Petře, jak se chystáte na Hořovicko? Věřím ve vítězství, tak doufám, že nedáte svou kůži zadarmo a bude to pěkný fotbal. Držím palce!“
Zítra zhlédneme video, trenér nám prozradí slabší stránky soupeře a pevně budu věřit v bodový zisk.
Souhlasíte s roudenským trenérem Mertlem, že je Hořovicko největším favoritem na postup?
Nezbývá než jen souhlasit. Mají určité kvalitní kádr, ale to nemění nic na tom, že je budeme chtít v sobotu potrápit.