TEAMSTORE sestava roku Plzeňský | Tachov | III. třída , 2016-2017

BRANKÁŘ:

Michal Novotný (Zetor Tisová): Žádný z brankářů v celé sezóně nijak výjimečně nevyčníval. Většina z nich sice byla schopná podávat stabilní výkony, ale na sestavu roku to stačit nemohlo. My jsme se nakonec rozhodli pro Michala Novotného, který zářil především na podzim. Na jaře se jeho tým zlepšil natolik, že už jeho služeb nebylo tak výrazně potřeba, přesto mu nesmíme upírat žádné zásluhy. V těžších zápasech určitě své kvality opět potvrdil. I díky němu Tisová inkasovala jeznoznačně nejméněkrát ze všech.

OBRÁNCI:

Karel Hanzlík (Sokol Sulislav): Letos rozhodně největší opora Sulislavi, předčil nejspíš i oblíbeného Miroslava Hrada. Karel řídil hru svého týmu hezky z defenzivy, a když bylo potřeba, zabral i dopředu. Několikrát nezaváhal, vzal situaci i na sebe a přidal branku. S chladnou hlavou rozehrál obrovské množství akcí a bez jeho myšlenky hra Sulislavi často vůbec nefungovala. Zkušený mazák byl pro Sulislav neskutečně důležitý a bez něj by měl tamní celek nejspíš i problém s udržením.

Pavel Mikota (FK Planá): Největší mozek plánského fotbalu, na němž stojí velká část hry tamní skvadry. Pavel je zkušený hráč, který za zápas získá velké množství balónů, které dokáže velmi chytře předat spoluhráčům. Díky své chytrosti ušetří velké množství sil a vyhraje i mnoho soubojů. Bez něj by Planá měla ve zkušené a mazácké hře, jakou umí předvádět, veliké problémy. Pavel si letos připsal deset branek, což je na defenzivně založeného hráče parádní číslo.

Maksym Samek (Zetor Tisová): Maksym je velký univerzál, který dotáhl Tisovou až k dalšímu vysněnému psotupu. Na jaře se sice trochu ze své role vytratil a už nebyl tak extrémně nosným pilířem hry Zetoru, přesto byl stále hodně platný. V týmu si vše sedlo dokonale a už nebylo potřeba, aby vše stálo jen na jednom hráči. Minimálně za podzim si ale zaslouží Maksym absolutorium. Hrál zkrátka perfektně. Na jaře se, jak jsme již říkali, více podřídil hře týmu, ale i to z něj dělá velkého hráče platného za jakýhkoli podmínek. Maksym dal šestnáct branek i přes to, že v sestavě působil spíše na defenzivnějších postech, ať už jako obránce, nebo jako záložník.

ZÁLOŽNÍCI:

Jan Horvát (Sparta Dlouhý Újezd): Sparta má velmi silný kádr, v němž je každý hráč schopen být tahounem. Pokud ale na někom stojí hra nejčastěji a je schopen podávat stabilně fantastické výkony, je to rozhodně Jan. Jan hraje na pomezí útoku a zálohy. Fantasticky operuje na hranic vápna, je rychlý a umí lehce proklouznout do šance. Dobře běhá a soupeři mu nestíhají, spoluhráčům se zase snadno hledá. S balónem si rozumí a je schopen skvěle zakončit. Za sezónu dal jedenáct branek. Zářil ale především na jaře.

Adam Kurčík (Baník Zadní Chodov): Chodov patřil na podzim mezi černé koně. Hrál nečekaně dobře, ale na jaře jeho kouzlo vyprchalo. Soupeři už věděli, co od něj mohou čekat a věděli, že klíčové bude ohlídat si kapitána Kurčíka. Adam dokáže vyhrávat mnoho osobních soubojů a v rychlosti přenáší hru. Je to fantastický konstruktivní hráč, který se nebojí vzít to na sebe a vystřeit. Hlavně díky němu skončil Baník tak daleko od jakékoli hrozby sestupu. Adam pomohl navíc čtrnácti brankami.

René Táborek (Sokol Trpísty): Kdo nezná René Táborka, nemůže se označovat za fanouška tachovského fotbalu. René září na okrese už několik let v řadě. Stojí na něm hra celých Trpíst, které společně se spoluhrái dokázal během pár sezóny vytáhnout až na vrchol soutěže, kde Sokol bojuje už druhým rokem o postup. René už k trpístskéu dresu neodmyslitelně patří a jméno Táborek taktéž, když vezmeme v potaz, že donedávna za něj hráli hned čtyři bratři tohoto příjmení. Kapitán René je ale nejcennější klenot. Fantastického středopolaře ale už více představovat nemusíme. Jen dodáme, že na jeho účtu napočítáme třináct branek.

Lukáš Kotlár (TJ Kladruby): A podobně jako příjmeníTáborek patří k Trpístům. Příjmení Kotlár patří ke Kladrubům. V jejich dresu nejvíce září záložník Lukáš. Lukáš je podobný typ, jako Jan Horvát. Hraje na pomezí útoku a zálohy a je schopen naskočit prakticky kdekoli v ofenzivě. Může být tím konstruktivním hráčem, nebo tím, který bude rozhodovat zápsy chladokrevným zakončením. Nebojí se udělat kličku a vystřelit. Soupeři už o něm moc dobře vědí a vždy se na něj zaměřují. Přesto nasázel Lukáš do jejich sítí letos parádní čtyřiadvacet branek. Všechna čest.

ÚTOČNÍCI:

René Mrenka (Čechi Halže): Fantastický útočník, jemuž nesmíte nechat ani trochu místa, jinak je zle. René už dostal v minulé sezóny o soutěž více hlažský A-tým a letos se o to samé pokoušel i s rezervou. Nakonec to nevyšlo, přesto za sebou zanechal René velké množstí smutných obránců a brankářů a do statistik se zapsal pětadvaceti zásahy i přes to, že souběžně kopal také za A-tým. Oopět podával neuvěřitelné výkony a ukázal, že je velmi kvalitním a nebezoečným útočníkem, který dokáže zakončit kdykoli a odkudkoli. Vždy ale chladnokrevně.

Vasil Danko (TJ Lesná): Zkušený holohlavý matador z Lesné nahání hrůzu každému obránci v soutěži. Nikdo neví, jak na něj. Je zkrátka nezastavitelný. Lesná nakopává vše na něj a on dává gól za gólem. Má perfektní krytí balónu a dokáže skórvat z jakékoli pozice. Nebojí se pomoci si tělem a má fantastický čich na šance. Zkrátka ví přesně, kde má stát. To, co na hřišti předvádí je neskutečné. Letos si připsal jedenatřicet branek, což je polovina z branek Lesné.

Václav Roučka (Sokol Trpísty): Do Trpíst přišel na začátku sezóny, ale do týmu zapadl snad lépe, než kdokoli očekával. Hned v první sezóně se z něj stal absolutní krl střelců. Vytvořil parádní ofenzivní trio s Jakubem Wintrlem a René Tráborkem. Středopolař rozděloval balóny a připrvaoval šance. Wintrle oddřel kus černé práce a Václav zakončil téměř vše, co mu spoluhráči připravili. Když bylo potřeba si v jednotlivých situacích ale role prohodit, nebyl problém. Trpísty zkrátka našli absolutně ideální útok, který složili z kvalitních a technicky skvěle vybavených hráčů, takové MSN na Tachovsku. Gólostroj Roučka nasázel během první sezóny devětatřicet branek.

NEVEŠLI SE DO SESTAVY:

Samozřejmě je tady velké množství dalších hráčů, které nebyli od sestavy kola daleko, ale zkrátka už se nám mezi jedenáct nejlepších nevešli. Proto si pojďme nyní krátce připomenou i je, protože si to jistě zaslouží.

Nakonec jsme zvolili stejného brankáře, jako na podzim. Abychom pravdu řekli, příliš na výběr ale nebylo. Jiní brankáři totiž nevyčnívali a mezi tyčemi se jich střídalo možná více, než by bylo zdrávo. Zmínit určitě musíme Davida Mrázka (Sparta Dlouhý Újezd), kterému vyšel především podzim, ale jaro už tolik ne. Opačně na tom byl zase sulislavský Pavel Šujan (Sokol Sulislav), který zářil asi ze všech nejvíce na jaře. Jiří Novotný byl ale z vyčnívajících brankářů rozhodně nejstabilnější. Zmínit bychom ale mohli určitě ještě i Jakuba Malého (TJ Lesná), Jakuba Marcella (Sokol Trpísty), nebo oporu Lázní, Miroslava Šaška st. (Sokol Konstantinovy Lázně).

Výrazněji kvalitních obránců v soutěži zase tolik není. I jim chybí stabilita. Pokud víme, tak největší rozdíl mezi druhou a třetí třídou je právě v defenzivní složce hry. Na té by potřebovalo hodně týmů ještě zapracovat. Nejlépe vychtanou jí má tým Tisové. Špatně na tom ale nejsou ani Trpsíty, ale příkladem by všem mohli jít Lázně a Planá, které těží hodně ze zkušeností kvalitnějších starších hráčů. Jmenovat chceme hlavně Igora Balashe (Zetor Tisová), Romana Táborka (Sokol Trpísty), nebo Petra Kadlece. A vynechat bychom neměli ani Petera Kotlára (oba TJ Kladruby).

Kvalitních záložníků najdeme v soutěži velké množství a je velmi těžké z nich vypíchnotu ty nejlepší. Proto si pojďme zmínit i ty, kteří skončili jen těsně za branami ideální jedenáctky. Své klenoty má v záloze jistě i sestupující Jiskra, která stále na výkonech Josefa Marcinka a vlastně i Vlastimila Novotného (oba Jiskra Třemešné). Skvělé konstruktivní hráče najdeme i v Plané. Nejvíce vyčníval Jan Gažík, ale my bychom ještě rádi zmínili Vítězslava Pánka (oba FK Planá), v němž vidíme velkou budoucnost plánského fotbalu. Na jaře na sebe hodně upozornil. A pojďme dál, Michal Vrba, Pavel Pavlík (oba Sparta Dlouhý Újezd), Jiří Mikač (FK Planá), Pavel Kaprhál, nebo Miroslav Šetlík (oba Sokol Kšice). A jmenovat můžeme dál Miroslav Hrad (Sokol Sulislav), Rudolf Chrastina (Sparta Dlouhý Újezd), Jan Kurčík (Baník Zadní Chodov) a mnoho daších.

Také v útoku byla veliká konkurence. Na jaře navíc ještě hodně přibyla s novými posilami. Třeba Erik Šály, nový kapitán Tisové, který dodal týmu zkušenost v útoku a dovedl jej k totilu. Zmínit ale usíme určitě také Ivana Mikhailovského (oba Zetor Tisová). A ke stálicím patří skvělý tandem z Lázní, Josef Míšek a Jan Zábranský (oba Sokol Konstantinovy Lázně). Pak Milan Trefilík (Čechie Halže), Jakub Wintrle (Sokol Trpísty), Václav Hlaváč (Sokol Bor), Tomáš Kotlár (TJ Kladruby), nebo Josef Šindelář (Baník Zadní Chodov). Všem jmenovaným blahopřejeme ke skvělým výkonům a přejeme hodně štěstí do dalších sezón.

JAK VYPADALA SESTAVA PODZIMU NALEZNETE ZDE

JAK VYPADALA SESTAVA SEZÓNY 2015/2016 NALEZNETE ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Fotbalové prázdniny? Kdepak, fotbalunas.cz lenošit nebude! Už 1. července startuje hlasování v sestavách roku!

Z rukou Juraje Kucky byl vylosován vítěz ankety Hráč podzimu

Hráč roku Pavel Malý z TJ Koněšín už se těší na milánské derby!

Výhra je jako sen, Chelsea fandím od malička, říká stříbrný vítěz ankety hráč roku Pavel Candra

Mamka u toho seděla od rána do večera, říká třetí muž ankety Hráč roku Tomáš Reitmeier

Něco takového jsem určitě nečekal, protože v takových soutěžích většinou štěstí nemám, říká Tomáš Brabenec, čtvrtý v anketě Hráč roku