Tomáši, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
Děkuji moc. Jsem samozřejmě rád, že jsem anketu vyhrál a děkuji všem, co mi poslali hlasy. Zejména Honzu Hochovi, který mi jich poslal zřejmě nejvíce.
Osek vyhrál toto hlasování už potřetí v řadě. Máte při hlasování hodně aktivní fanoušky a podle spoluhráče Martina Krejčího i kapitána Honzu Hocha. Je tahle podpora cítit i na zápasech?
Určitě ano. Hlavně v domácích zápasech, kde jsou fanoušci našim dvanáctým hráčem.
Zápas v Třeboni se týmu i tobě osobně povedl. Výhra 4-1 a ty jsi chytil penaltu. Jak bys zápas hodnotil z tvého pohledu?
Nebylo to vůbec lehké utkání, první poločas se hrálo hlavně na naší polovině, nemohli jsme se do zápasu dostat. Do druhého poločasu jsme vstoupili jak vyměněný a soupeře jsme nepouštěli moc do hry. Výsledkem toho byli tři góly a zasloužené tři body.
V zápase to byla druhá penalta proti tobě. První proměnil kapitán Hromádka a druhou jsi naopak zlikvidoval. Věděl jsi kam budou hráči Jiskry kopat penaltu, nebo při tobě stalo, zejména při druhé, i štěstí?
Kam Třeboň zahrává penalty jsem nevěděl. Při té první jsem nebyl trpělivý a skočil jsem dříve, než hráč kopl do balónu. K druhé penaltě si stoupl ten samý hráč a jelikož už jsem věděl, že se při rozběhu dívá jestli udělám pohyb, tak jsem do posledního momentu zůstal stát a toho nejspíš rozhodilo, tak že jí kopnul skoro doprostřed. Každopádně penalty se nedají chytnout, ale jen špatně kopnout a druhá penalta byla zahrána opravdu špatně.
Ty jsi do Oseku přestoupil teď o zimní přestávce ze Střelských Hoštic, kde si odehrál jen třicet minut. Jak k přestupu došlo a měl v tom roli nový trenér Oseku Luboš Vašica?
Nejdřív mě kontaktoval kapitán Honza Hoch, jestli bych neměl zájem jim pomoci a zachytat si krajský přebor. Následně mě kontaktoval i nový trenér Vašica, slovo dalo slovo a byl jsem v Oseku. Děkuji však Hošticím, že mě bez problému uvolnily.
Jak se ti líbí zatím v Oseku a přijali tě kluci v kabině?
Líbí se mi moc. Hodně kluků z kabiny už jsem znal a zbytek si myslím, že mě přijal suprově.
Teď k tvojí kariéře. S fotbalem si začínal ve Střelských Hošticích. Kdo tě k fotbalu přivedl?
K fotbalu mě ve čtyřech letech přivedl můj otec a děda. Za což jim oběma děkuji.
Pak si dva roky strávil v Katovicích a poté jsi odešel do Strakonic. Jak k těmto přesunům došlo?
Do Katovic si nás společně s Vencou Dohonyim vytáhl z Hoštic pan Hajdušek. Po dvou letech jsme šli do Strakonic s Vaškem zkusit štěstí na soustředění, nakonec jsme se jim zalíbili a nechali si nás tam oba.
V roce 2015 jsi následně odehrál podzim v Junioru a jaro si odešel do Sušice. Před další sezónou jsi odešel opět na podzim tentokrát do Hoštic, jaro si strávil v Oseku a nakonec jsi skončil v Hošticích. Proč bylo tolik přesunů během dvou let?
Tehdy jsem sám nevěděl, co chci a kde chci hrát. Každopádně jsem rád za každé s těchto angažmá, každé mi něco dalo.
Když sloučíme všechny kluby, máš nějaké roky na které rád vzpomínáš?
Co se týče mládežnických týmu, tak rád vzpomínám na Junior, kde jsme měli skvělou partu a jednou se nám povedlo vyhrát i krajský přebor. Také na roky v Písku, kde jsme sbíral zkušenosti v dorostenecké lize. V mužích rád vzpomínám hlavně na návrat do mateřských Hoštic, kde se nám po hodně letech podařilo dostat Hoštice zpět do krajské soutěže.
Zpátky do současnosti. V sobotu vás čeká Týn. Jaký zápas očekáváš?
Týn moc neznám, ale věřím, že nás na něj trenér Vašica dobře připraví a připíšeme si čtvrtou výhru v řadě a snad už i s čistým kontem.
Máš nějakého fotbalového idola nebo oblíbený klub?
Můj fotbalový idol byl od malička Petr Čech a co s týče oblíbeného týmu, tak z Česka jednoznačně plzeňská Viktorie a ze zahraničí Chelsea.
A poslední otázka. Nějaké koníčky kromě fotbalu jsou součástí tvého života?
Turistika, rybaření, Viktorka a další sporty jako je tenis, hokej, lyžování a tak dále.