Za mojí střeleckou formou je dřina celého týmu, říká hráč kola Václav Welser

Ahoj, děkuji za gratulaci, moc si toho vážím a jdeme ihned k zápasu. Hned od začátku jsme přebrali otěže a Hodějovice si uvědomili, že to nebude nic snadného a proto jsme v desáté prohrávali (smích) ovšem taktický tah pana trenéra v rozestavění nás vrátil do zápasu a od té doby Hodějovice pouze tahali za kratší konec.

Určitě jsem byl spokojený. Trošku mě mrzí, že mě trenér vystřídal abych nemohl završit hattrick, ale hlavní je pro mě týmový výkon a výsledek.

V žákovských kategoriích jsem prošel Lokotkou ČB, Vltavou, Včelnou, Planou v dorostu pak v Roudném rok a od nějakých 18 let jsem v Černém Dubu. Na trávníku se proháním od nějakých 6-7 let. K fotbalu mě přivedl můj taťka, který mne zároveň v Lokotce a také pak tady v mužích trénoval.

Ono se to muže zdát, ale ta obměna kádru není tak razantní. Přišli k nám kluci co si sem nepřijeli honit triko (kromě pana Ďuriky) (smích) ale sestava se stále mění a v sezóně jsme snad ještě ani jednou nenastoupili ve stejném složení. Jediní dva hráči kteří mají zaručené místo v sestavě jsou Čupapi (Milda Horák) a Ďuri, ty to mají ve smlouvě. Jinak se stále točíme a funguje to!

Musím říct, že trenér sezóny je pro tento rok jasný, protože ne každý trenér si poradí s příchodem deseti hráčů aby to fungovalo. A když je třeba, zaskočí i na hřišti a opět tam předvádí svoje neskutečný zasekávačky, které mu útočníci žerou i s navijákem. Jinak samozřejmě tréninky jsou na ligové úrovni a jeho motivační řeč před každým zápasem v nás probouzí touhu jít za vítězstvím.

Tým a zázemí na to určitě je a budeme se chtít o to porvat.

Abych byl upřímný, ano. Jsem na hřišti prakticky každý den a trénuju standardky k tomu se doma poctivě dívám na videa Davida Beckhama. Ovšem v týmu máme taky jednoho specialistu na přímáky a nebylo snadné ho z této pozice dostat, protože bilance přímáků Davida Schneidera je dvaceti přímáků z toho 6x trefená zeď a 14x překopnutá sít za brankou (smích). A za mojí střeleckou formou je dřina celého týmu bez kterého bych se neprosadil.

Vzor a hráč určitě můj taťka, který vynikal především svojí rychlostí, stahovačkou, kejvačkou a šajtlí kterou vstřelil jednou gól z rohu a už pak jinak nestřílel. Rychlost jsem podědil akorát v posteli a techniku tu mám po něm, hlavičkáři nejsme ani jeden, táta na to neměl výšku a já hlavu (smích). K těm hráčům přidám ze světové úrovně CR7 a Federica Valverdeho.