Něco mi bylo naznačeno o poločase, že bych se mohl do sestavy dostat, směje se hráč kola Filip Klíma

Něco mi bylo naznačeno o poločase, že bych se mohl do sestavy dostat (smích). Přeci jen jsme proti Lipí udrželi čisté konto a Tenglís s Wegym vyšli naprázdno i díky dobře "Wáclavovo" postaveným tyčím. Co se týče prvenství a toho, jak v kabině momentálně žijeme a co vše jsou kluci schopni pro prvenství a peníze v kase udělat. Jsem v prvenství věřil.

Fotbal šel díky juniorovi docela stranou, ale ne úplně. Protože hraju s klukama sálovku za ZSO, takže nějaký pohyb byl. Člověk se ve svém věku snaží něco se sebou udělat, ale už to jde docela těžko (smích). Zúčastnil jsem se i soustředění a podařilo se mi ho přežít, takže bych to ze svého pohledu hodnotil docela úspěšně.

Začínal jsem s fotbalem ve Vyšším Brodě (který je pro mě srdcový a mrzí mě, jak to tam s fotbalem dopadlo, protože taková atmosféra která tam byla na fotbalech nikde jinde není). Dále jsem se přes Dynamo, SKP, AKRU dostal v 18 letech do Bavorovic, ve kterých jsem až na pár zastávek díky hostování (Vyšší Brod, Dříteň) už 20.let. Do Bavorovic jsem se dostal díky skvělým kamarádům, kteří dříve za Bavorovice hráli (matador Sváťa Vokurka hraje ještě dnes (smích) a nestorovi Kájovi Fraňků jsem ještě vykal. Za těch dvacet let jsem v Bavorovicích zažil snad vše co se zažít dalo. Klubu a všem klukům, kteří se v Babech za tu doby sešli moc děkuju.

Mezi mé volnočasové aktivity patří momentálně hlavně rodina. Po dvou holkách se nám na podzim narodil i Filip junior, takže máme o zábavu postaráno. Dále rekonstrukce baráku a pak můj asi nejoblíbenější sport, což je Rally, díky které jde fotbal v některých případech stranou.

V soutěži není lehkých soupeřů, ani zápasů. V Chrášťanech jsem hrál asi jednou v životě a to bylo ještě za Akru. Očekávám těžký zápas plný soubojů a věřím, že se nám tam podaří navázat na dobrý výkon z posledního utkání proti Lipí a vyhrát.

Tak díky úrazu který jsem v mládí prodělal, mám sešívanou hlavou. Takže je to jasné (smích). Od mala fandím Slávii. Konečně se nám po víkendu zase hezky kouká na tabulku a vše je tak jak má být (viď. Šáfo). Co se týče zahraničí, tam už to tak slavné není, protože jsem velkým fanouškem Chelsea, ale i zde věřím v lepší zítřky.

Mým vzorem byl od mala můj taťka, později to byla legenda Chelsea John Terry.

Fanouškům jsem chtěl hlavně poděkovat, že nás podporují a chodí se na nás dívat i když vím, že z toho někdy hodně bolí oči. Co se týče spoluhráčů, tak tam jsou jen slova chvály. Protože ta parta, kterou tam teď máme je prostě skvělá.