Sparta nebo Slavia? Z těchto dvou stoprocentně Slavia. Nejsem fanoušek, ale mám jí určitě raději než Spartu, říká v rozhovoru hráč 1. kola Jiří Hromádka

Zdravím, moc děkuji za gratulaci, ale osobně si myslím, že si toto ocenění nezasloužím. Na hroznětínském hřišti bylo několik lepších hráčů než já. Ale i tak samozřejmě velmi děkuju všem, kteří pro mě hlasovali. Myslím si, že největší rozdíl byl ve fyzičce a určitě ve věku. Sice jsme prohrávali 2:0, ale rychle jsme dokázali vyrovnat. Jelikož v Hroznětíně nebyl na střídačce nikdo a my jsme měli střídačku plnou, tak jsme mohli hrát až do posledních sil a pak hravě vystřídat, zatímco hroznětínští museli hrát i přes to, že již nemohli. A tím ve věku myslím to, že merklínský mužský tým je složen z poloviny i dorostenci, jako jsem třeba já.

Popravdě to moc velký skok není. Fotbal je rychlejší, není tolik času na to se rozmýšlet, ale na to si člověk během prvního až druhého zápasu zvykne. Nejhorší to bylo dva roky zpět, když jsem byl na turnaji a hrál za ostrovské "áčko". Tam jsem to zvládal těžko, ale věřím, že kdybych trénoval více, tak bych ten turnaj odehrál lépe.

Jelikož v Merklíně bydlím a začínal jsem tu s fotbalem, tak si nejvíc rozumím s trenérem mužů Milanem Vlčkem, protože mě zná od mých začátků. Z hráčů z Merklína je to pravděpodobně Karel Jiřík, který je se mnou momentálně v Merklíně na hostování z Ostrova a myslím si, že jsme velmi dobře sehraná dvojice.

Z těchto dvou stoprocentně Slavia. Nejsem fanoušek, ale mám jí určitě raději než Spartu (směje se).

Tady je to jednoznačně Real Madrid. Hraje tam můj oblíbený hráč Eden Hazard, takže z těchto dvou je to jasné.

Tady je to zapeklitá otázka. Raději bych dával góly, ale jelikož jsem primárně stoper, tak nejspíš ty asistence.

Tohle je teprve těžká otázka. V Merklíně jsem se naučil základy fotbalu a byl jsem tu přes 10 let, ale zase v Ostrově jsem se za pouhý jeden rok dostal na výběr do Teplic, kde jsem bohužel neuspěl. První rok mě ihned zvolili kapitánem a vzali mě do party jako všechny ostatní. Teď jsem v dorostu posledním rokem a s nikým nebyl žádný problém. Ale i přes to všechno si myslím, že u mě vede stále Merklín, už jen protože tu bydlím a vše co umím začalo právě v Merklíně.

To bych rád věděl i já (směje se). Jako mladší jsem samozřejmě usiloval o to, abych hrál za nějaký tým v první lize, což bylo skoro na dosah, ale nevyšlo to. Od té doby hraji fotbal spíš pro zábavu a hlavně je to taková náplň mého života. Takže si myslím, že svojí fotbalovou kariéru nechám nějak plynout a nechám to na tom, jak se co vyvrbí a kdo co nabídne (směje se).

Na závěr ti chci taky poděkovat za tuto možnost se trochu zviditelnit tímto rozhovorem a děkuji ti za takový skvělý přístup co máš a že ten fotbal děláš o něco lepším!