„Tonda je bůh.“ říká o skórujícím brankáři Šimon Kiš, hráč 5. kola

Ahoj, děkuji za gratulaci. O nominaci jsem něco málo zaslechl a podíval jsem se, kdo je mými konkurenty. Já sám jsem hlasoval pro našeho brankáře Tondu Tesaře, protože už dlouhodobě je nejdůležitější článek v naší sestavě a tím, že dokázal vstřelit gól proti Kňovicím, by si to zasloužil.

Tak hodně mě to překvapilo, přesně jak říkáš, padlo hodně hattricků, jak můj bratr, tak naše podzimní posila Pavel Hanák. Navíc si myslím, že se mi v zápase příliš nedařilo.

Je mi 20 let a s fotbalem jsem začínal asi v šesti letech v Jesenici. Fotbal jsem střídal s hokejem a myslím, že v deseti letech jsem si dal 3 roky pauzu s fotbalem. Věnoval jsem se pouze hokeji v Sedlčanech. Okolo třinácti let to bylo už časově hodně náročné, tak jsem se opět vrátil k fotbalu. Ve čtrnácti letech jsem šel na hostování do Tatranu Sedlčany. V Sedlčanech se mi dařilo a když jsem odcházel na střední školu do Sezimova Ústí, ozval se místní oddíl MAS Sezimovo Ústí a já s nimi nastoupil letní přípravu. Byl jsem po zranění, měl jsem přetrhané vazy v koleni, tak se mi vůbec nedařilo a já zůstal v Sedlčanech. Na střední škole jsem zcela podlehl bojovým sportům. Začal jsem navštěvovat tréninky thajského boxu. V sedmnácti jsem trenéra poprosil o zrušení hostování a přestoupil na Vysoký Chlumec, kde hraji do teď.

Po pravdě jsem se na zápas proti Kňovicím vůbec netěšil. Kňovice jsou nepříjemný soupeř a umí každého potrápit, pokud se sejdou. Ovšem na naše utkání se jim stala nepříjemná věc, chyběli jim opory. Bohužel toto je jeden z největších problémů v okresních soutěžích. Hráči mají spoustu jiných aktivit a nedělá jim problémy nechat kamarády ať si jedou třeba v deseti na zápas. Kňovice nastoupili v deseti hráčích a my je třeba do 20. minuty nepustili za půlku. Kdyby byl stav 8:0 nikdo by se nedivil, ale všechno jsme spálili. Kňovice se dostali do brejku a po zaváhání naší obrany byl stav 0:1. To už Kňovicům přijel 11. hráč. Do poločasu jsme stihli srovnat a navýšit skóre na 2:1. O poločase proběhla bouřka v kabině a šlo se na druhý poločas. K ní jsme přistoupili úplně jinak a již jsme Kňovicům nic nedovolili. Skóre se zastavilo na čísle 13:1 a my slavili tři body.

Teď si úplně nevzpomínám, kdy jsme takto vysoko zvítězili. Naopak si příliš dobře pamatuji, když jsme předloni postoupili do III.třídy a jeli jsme na zápas do silné Nové Vsi. Ta v té době dávala všem týmům deset gólů a víc. My tam jeli jako naprostý outsider a už v autech jsme se báli, aby to nebyla potupa. No, dostali jsme 19:0 a soupeř nám nedovolil vůbec nic.

Tonda je bůh. Kluci říkali, že se chtěl do soupeřova pokutového území dostat již za stavu 9:1. Když to bylo 11:1 tak se již vydal na roh. Ten jsme pokazili a Tonda se k balónu nedostal. Při dalším rohu se k němu balon dostal a on dal góla z otočky. Hezký moment a už jsem zvědavý, jakou láhev přinese do kabiny.

Tak na tento zápas se vůbec netěším. Prostřední Lhota je hodně nepříjemný soupeř. Na jejich hřišti se mi hraje hodně špatně a jejich styl hry se mi také nelíbí. Často to bolí. Budeme doufat, že jsme si nevystříleli všechen střelný prach a že se sejdeme. Pokud ano, tak věřím ve 3 body, ale budu trošku realista a budu rád za bod.

No doufejme. Ze začátku se nám vůbec nedařilo. S Jesenicí jsme zaspali první polčas. Jim tam padlo naprosto všechno do čeho kopli a nám by tam nepadl gól ani za týden. Další domácí zápas proti Nové Vsi B byl jen o jednom hráči. O Mírovi Durdilovi. Rozdílový hráč. Doufejme, že jsme si již veškerou smůlu vybrali a pod hradem se svítí na lepší časy.

Je to tak. V každém zápase máme nespočet šancí. Snažíme se hrát hodně útočně, ale trefujeme spíš síť za brankou. Velkou vinu na tom má určitě naše účast na trénincích. Chodí nás málo a náš trénink se skládá jenom z hodinového fotbálku na malé brány.

Problém přetrvává. Jeden již napsal, že s fotbalem končí, že ho nebaví. Nevidím jim do hlavy. Neřekl bych, že na Chlumci je špatná parta. Když někdo nejde, tak se prostě na zápas omluví a pochopí se to. Fotbal nás neživí, jdeme se proběhnout, vypustit emoce a zároveň odpočinout, každý má rodinu, nebo pro něj práce po víkendu nekončí, ale ten, kdo se měsíc neukáže, bez jediné omluvy, na tréninku a na zápase a potom přijde a myslí si že hned nastoupí na 90.minut se zbláznil a musí si to jasně vyslechnout.

Rád bych, abychom útočili na přední příčky tabulky. Líbilo by se mi skončit do třetího místa. Jestli je to reálné se teprve uvidí.

Portál znám. Navštevuji ho pravidelně po víkendu, přečtu si reportáže z naší pralesní ligy a také čtu články z Divize A jak se daří Sedlčanům, kde mám spoustu kamarádů. Je to příjemné zpestření.