Filip Kořínek, FK Dobrovice, O sobotním zápase o první místo proti Velimi: Gólové hody úplně nepředpokládám, ale nepochybuji o tom, že vyhrajeme.

Do zápasu jsme šli s vědomím, že pokud se chceme dotáhnout na vedoucí Velim, která den předtím prohrála, tak nesmíme klopýtnout. V samotném zápase jsme podle mě od začátku diktovali tempo hry a celkem rychle se nám podařilo vstřelit úvodní gól, což nás uklidnilo. Nakonec jsme jich do sítě soupeře nasypali dalších 5 a o prsa americké pornoherečky jsme tak vyhráli.

Máme za prostor v mediích určené tučné pokuty a v kabině je to samá hyena, takže mě tento zaběhnutý kolorit příliš nepřekvapuje. Navíc, někteří vyvolení obepisují celou Kolbenku s prosbou o hlasování jen proto, aby měli dostatek finančních prostředků na rozlučku.

Na to bych vám nejraději odpověděl až v sobotu, protože se to u mě mění každý den. Pevně však věřím, že nás trenéři adekvátně připraví a celý tým půjde hladově za vítězstvím.

Jde o zápas sezony, kdy oba týmy nechají na hřišti jisto jistě všechno, takže se dá čekat bojovný fotbal. Gólové hody úplně nepředpokládám, ale nepochybuji o tom, že vyhrajeme. Bude ovšem záležet na tom, jestli Dobrovice nastoupí v základní sestavě semnou a nebo beze mě (smích).

Svoji fotbalovou kariéru jsem začal asi v 5 letech v týmu FK Mladá Boleslav, odkud jsem byl pro své kvality odejit do Kosmonos, dále jsem pak cestoval do Dobrovice, odskočil si do Nymburka a přes Rejšice a Horky jsem se znovu vrátil do Picavy.

Na začátku jara jsem z výkonnostních i zdravotních důvodů plnil spíše roli žolíka. V průběhu sezóny jsem se však dostával čím dál tím více do hry, a protože se celkově týmu dařilo, tak i moje forma postupně rostla. Nebudu lhát, že tu byly i zápasy, kdy mě museli kluci vyloženě utáhnout, jako například v Poděbradech, kde to vypadalo, že hraji spíše se soupeřem a muselo nás vysvobodit až mé KO, po kterém jsem nuceně střídal. Myslím si ale, že poslední dva zápasy se mi celkem povedly, takže jsem nabyl zdravého sebevědomí a herní pohody. Doufám jen, že podobné výkony budu schopen podávat až do konce sezony.

Islanďan se mi přezdívá asi proto, že mám pigment rovnající se pracovníkovi benzínky na Islandu. Do toho mám blonďaté vlasy, takže někomu mohu připomínat Gudjohnsena.

Řeknu to asi takhle, jestli nechcete mít v kabině kyselého Kořínka, tak mu neříkejte, že jde hrát beka, nebo krajního záložníka. Nejlépe se mi hraje na defenzivním záložníkovi, kde však máme k dispozici mnoho hladových vlčáků, takže trenér musí někdy provést kulišárnu a pošle mě buď na kraj a nebo na lavičku.

Snažím se zvyknout si na úplně nový režim a chci doufat v to, že se mi to snad daří. Osobně zažívám velmi šťastné období a možná právě to se odráží na mých výkonech. Buď je za tím tento důvod a nebo je to díky doktorovi Machů a jeho léčebným metodám.

Pro pořádek, nejde o to že bych neměl práci, ale že jsem si našel přítelkyni i s bonusem v podobě dítěte, aby to nevypadalo, že jsem lemra. A nejspíš mě to celkem vystihuje. Bez dřiny (i když určitě zábavné) si přijdu k hotovému a už si to jen užívám. Ba ne, pro prcka funguji jako kamarád, takže slovo “otec” je velmi silný výraz a sám si takovou roli vůbec nepřipouštím.