Marek Sedláček, FK Dobrovice: Když jsem viděl kvalitu hráčů na reprezentačních srazech, říkal jsem si, co tu vůbec dělám.

Branka padla po rohovém kopu, který zahrával můj bratr. Před standardní situací mi říkal, že to bude kopat cíleně na první tyč. S branícím protihráčem jsme se lehce postrkovali, v posledním okamžiku jsem se dostal před něj a naštěstí se mi podařilo umístit míč do sítě.

Kromě toho, že jsem měl klasickou chlapskou nemoc (rýmičku), jsem se cítil v pohodě. Začátek zápasu byl z obou stran nervózní a převážně bojovný. Po půl hodině hry jsme vstřelili uklidňující 1.góll ze standartní situace. Do druhého poločasu jsme vstoupili skvěle. Kuba Novák z pravé strany vyslal střílený centr před branku Nymburka, kde si domácí hráč srazil míč do vlastní branky. Poté jsme vstřelili již zmiňovaný 3.gól a bylo po zápase. Následně jsme neproměnili několik slibně rozjetých akcí. Nymburk si za celý zápas nevytvořil vyloženou šanci. Hrozil pouze z dobře kopajících standardních situací.

Jsem odchovanec Mladé Boleslavi. V patnácti letech jsem se ocitl na dvou reprezentačních srazech, kde byli hráči například (Kadlec V., Kadeřábek, Brabec, Krejčí, Skalák a jiní). Když jsem viděl kvalitu těchto hráčů, tak jsem si říkal, co na tom srazu vůbec dělám :). První seniorskou zkušeností pro mě byl FK Kolín, kde se nám podařilo vyhrát ČFL. Z Kolína jsem přestoupil do Bohemians Praha, ve které působil Jan Šimák, na něj se byla radost dívat i v tréninku. Poté jsem se přes Benátky nad Jizerou a klub z nižší Rakouské ligy dostal do Dobrovice. Z Dobrovice jsem přestoupil do Přepeř, kde jsem strávil krásné 3 roky a pak se vrátil zpátky do Dobrovice.

Zimní příprava pro mně byla specifická. Změnil jsem pracoviště a nemohl se zúčastnit všech tréninkových jednotek. Snažil jsem se připravovat individuálně, když jsem měl odpolední směnu. Jsem si jistý, že nás trenéři připravili na sezónu velmi dobře a budeme moct pokračovat v dobrých výkonech z podzimní části.

Kádr zůstal přibližně stejný. Nikdo neodešel a přišli dva mladí pracovití kluci.

Individuální cíle nemám, vítězem v počtu žlutých karet se už asi nestanu. Týmové cíle jsou jasné, chceme vyhrát každý zápas a být co nejvýše v tabulce. Po posledním kole uvidíme, na co to bude stačit.

Určitě je to tím, že mám dobré vztahy se všemi:D Ne tím to není. Měl jsem v letní přípravě 100% docházku, zároveň i v podzimní části. Štěstí bylo na mé straně, že jsem neměl žádný zdravotní problém. Trenéři také neměli moc možností, jelikož další stopeři byli zraněný.

Ano to máte pravdu. Nevím co bych změnil, asi bych povolal žvýkajícího sira Alexe. Nicméně jsem věrný fanoušek a stále věřím, že Manchester United skončí nejhůře na 4.místě.

Hlavním důvodem bylo zaměstnání a rodina. V nynější práci dělám na 3 směny. Jsem přesvědčený, že 3.ligu bych tak nezvládal. Nahrávali tomu i rodinné důvody. Přeci jen je lepší hrát 8km od baráku než 45km.

V nižší soutěži se cítím dobře. Většinou se člověk rychle přizpůsobí... Určitě mám více času hlavně na rodinu, se kterou se snažím, mimo pracovní a fotbalové povinnosti, trávit co nejvíce času.

Nejlehčí otázka. Spoluhráč Pavel Klain měl v telefonu upomínku a každou hodinu hlasoval. Nakazil tím další spoluhráče, nebudu jmenovat (Ondra Bartoš). Samozřejmě to udělali s jediným cílem, aby ze mně něco káplo do týmové pokladničky.