Matěj Melka: Mohu potvrdit, že s bráchou opravdu nemám společnou přítelkyni

Nejlépe se mi proti Hrádku hrálo na kraji zálohy. V první půli jsem měl i několik šancí, kdy jsem mohl dát gól, ale buď jsem dlouho váhal a nebo trefil tyč, do druhé půle trenér vyměnil 3 kluky a ještě pozměnil pár postů, pro mě to bylo něco nového, na středu jsem hrál snad prvně v životě, nebylo to nejhorší, pár míčů jsem přeci jen dostal, ale nebylo to ono, střed není nic pro mě, raději ten kraj.

Ještě první sezónu dorostu v Mýtě jsem hrál na kraji zálohy, od další sezóny až doposud jsem na stoperu nebo krajní obraně a rozdíl to je. Jakožto obránce mám větší zodpovědnost za ztracené míče a dopředu se podívám jen zřídka a to hlavně při rozích, ale jsou i zápasy, kdy si vyrazím až do soupeřovi obrany. Navíc jsem za podzim měl asi 5 různých spoluhráčů na stoperu, což je také celkem neobvyklé na obranu. Když se v obraně sejdeme, tak to šlape a je velmi obtížné se přes nás dostat, bohužel jsou i zápasy, kdy se sejde jiná sestava a výsledky jsou pak spíše hokejové.

Podzimní část bych hodnotil jako takovou špatně zvládnutou zkoušku. Do A třídy jsme se dostali po celých 6 výhrách v B třídě a bez nějaké stálé posily v týmu jsme se vydali do A třídy, také to podle toho vypadalo. První 3 kola netřeba zmiňovat, skóre 3:24 mluví za vše. Pak už jsme se aspoň výsledkově nějak srovnali, hlavně v domácích zápasech. Vždy doplněni nějakou posilou z A-týmu, jsme předváděli celkem dobré výkony, za které jsme si připsali skoro všechny body. Venkovní zápasy jsou pro nás velký malér, ať už kvůli práci, nemoci a nebo je to prostě jen daleko. Většinou nás na zápas jede 11, na střídačku musíme brát dorostence a do pole posílat náhradního brankáře. Ale podzim nám celkově ukázal, že bude nutné se ještě hodně snažit, abychom nespadli zpět.

Tyjo, sám si nedokážu vzpomenou, kdy bychom se fakt navzájem vytočili. Možná někdy před 5 nebo 6 lety, ale jinak mě opravdu nenapadá žádný takový moment. Jedině nějaké vtipné naschvály, to si určitě děláme, ale nic vážného. Ono by se to pak asi nedalo ani snést na tom hřišti, kdyby něco takového bylo.

Úplný ne, když je nějaká akce, tak si rád dám, přeci jen je to pak větší zábava. Po zápasech jsem snad nikdy nezůstával, vždy jedu hned domu, ať už kvůli povinnostem nebo jsem si na to prostě jen zvykl. Třeba se to za pár let zlepší a budu zůstávat.

Mohu potvrdit, že s bráchou opravdu nemám společnou přítelkyni. Možná to by byl důvod k tomu vytáčení. (smích)

Tohle bude nějaké nedorozumění určitě. (smích) Nedá se říct, že bych byl na každé hodině, ale vynechám zhruba 3 hodiny do týdne, a to spíš proto, že se tam nedozvím nic, co by nebylo na stránkách školy, jinak samozřejmě do školy chodím.

Od zimní přípravy očekávám celkové zlepšení v zápasech, lépe bránit standardní situace, abychom nedostávali každý zápas gól z rohu, také by to chtělo zlepšit hru vepředu. Zbytečně zahodíme moc šancí, které nás pak stojí body. Určitě by nebylo od věci během zimní přípravy sehnat třeba 2 kluky, kteří by zvedli celkovou kvalitu v týmu. Ovšem základem pro dobrou zimní přípravu je větší účast. Poslední týdny jsme měli tréninky v 6-8 lidech a to se potom i fotbálek blbě hraje… Jo a taky už nechci na jaře dostat nějaký výprask jako 1:12, tak snad se na to pořádně připravíme a hned náš druhý soutěžní zápas zjistíme, k čemu byla příprava.