Minulý víkend jste hráli na Bolevci, kde jsi hrál na pozici šestky - tedy defenzivního záložníka. Jak se ti na nezvyklém postu hrálo?
Letos na jaře jsem tam nastoupil poprvé..No to víš musí se tam víc běhat bylo teplo, umělka ta mi opravdu nedělá dobře, ale nějak jsem to zvládnul.. Připsal jsem si áčko, góla jsme nedostali, takže za mě spokojenost.
Prý sis v poslední době oblíbil čísla 29 a 6. Co to znamená?
Je to datum nejlepšího dne na světě. 29.6. ma svátek Pavel (směje se). A jelikož je nás v týmu Pavlů víc, tak se tak zdravíme.
Zahrál sis vyšší soutěže v Rokycanech, Mariánských Lázních nebo v Mýtě. Jak na tyto štace vzpomínáš?
Rokycany jsou pro mě do dneška srdcovka, strašně rád na tu dobu vzpomínám, super parta, hromada srandy, narodil se nám s přítelkyní Simčou syn Tadeášek. Poznal jsem tam spousta super lidí. Jedinou kaňkou bylo, že jsme bohužel sestoupili z divize. Mariánky tam to bylo taky super. Mýto tam to bylo takový domácí, což se mi moc líbilo. Bohužel jsem si při zápase na Doubravce přetrhl křížový vaz, potom přišel covid a když se konečně mohlo hrát tak mi vůbec nedrželo zdraví, tak jsem se vrátil domů do Křimic. No a co se týče Německa, tak to beru jako fajn zkušenost.
Proslýchá se, že v kabině máte nějakou krysu, nevíš o tom něco nebo kdo by to mohl být?
Jo to je pravda, říkal mi to náš kustod pan Lukášek, že mu ta potvora rozkousala jedny zápasový trenky, ale co vím, tak ji ještě nikdo nechytil (směje se). A v šatně jich je spousty, tam už nepomůže ani Desinsekta, stačí si přečíst tyhle otázky.
Když jsme u těch zvířat, prý sis po pohárovém zápase pořídil domů gorilku. Jak to máme chápat?
Hned tahle otázka je tím důkazem (směje se). Gorila je můj obranný postoj.
Mimo již avizovaných posil Kuby Pekárka a Kuby Dvořáka vás na poslední chvíli posílil také David Brabec. Jak se zatím tři nové tváře jeví na hřišti i mimo něj?
Všichni tři kluci jsou super fotbalisti. Dvořkyho jsem se minulý týden ptal, jak se mu v Křimicích líbí, tak říkal, že je spokojenej, ale za dva měsíce co je u nás, tak se usmál jednou tak nevím no (směje se) Peky fyzioterapeut už dělal jedno vyšetření a dotykem bederky zjistil, že Pincík má vyhřezlou plotýnku. Kvalita. No a Brába je u nás týden, ještě moc nemluví, tak uvidíme až po nějakým zápase dáme pár piv, co v něm je (směje se)
Můžeš nám, prosím, vysvětlit jak se mohlo stát, že si se na soustředění jedno ráno probudil v jiné posteli než do které si před spánkem uléhal?
No bohužel na tohle nemám úplně odpověď. Byl jsem na pokoji s naším milovníkem vláčků Rendou a shodli jsme se, že jsme oba náměsíční a tu noc jasně svítil měsíc. Ono to tam bylo celkově divoký, lítal tam i netopýr ala Honza Dytrt (směje se).
Můžeš, prosím, čtenářům vysvětlit, co znamená “zalité sluncem”?
Používáme to jako přirovnání, jaká je rodinná pohoda doma. Čím dýl přijdeš domů z týmové akce, tím míň slunce doma svítí (směje se). Někdy může rozhodovat i samozřejmě v jakém stavu domů dorazíš (směje se).
Když jsem před plus minus rokem a půl dělal rozhovor s Láďou Koutkem, tak řekl, že: “…mám podezření, že minimálně polovinu hlasů má na svědomí Pavel Grambal, který hlasuje z telefonů rodinných příslušníků a nejspíše i náhodných kolemjdoucích.” Byla to tenkrát pravda? A hlasoval jsi s takovou kadencí i nyní, když se jednalo o tvou nominaci?
No všechno co Láďa řekl je pravda až na ty kolemjdoucí. Jsem určitě hodně aktivní v hlasování, ale tentokrát jsem občas hlasoval do Lub nebo Kolovče abych se ujistil, že nejsem první. Ale kluci hodně chtěli, abych zaplatil. Tentokrát velkou kadencí hlasoval náš vyběrčí daní Čechy. U toho mám podezření, že každou hodinu oběhl Škodovku a přes obědy všechny zákazníky v jídelně U Junáka.
Vzpomínáš rád na nějakého svého trenéra a naopak najde se nějaký, na kterého nemáš příliš dobré vzpomínky?
Tady se vrátím do Rokycan, kam mě přivedl současný trenér Radnic Pavel Aubrecht. Výbornej trenér a ještě lepší člověk, moc si ho vážím. Vždycky mi řekl všechno narovinu a ne vždycky to byla chvála. A na jakýko trenéra nerad vzpomínám? Myslím, že každý má trenéra, na kterého nerad vzpomíná a já nejsem výjimkou, ale jméno si nechám pro sebe (směje se).
Jdou hlasy, že jsi velký bojovník za LGBTQ komunitu a v mládí jsi se převlékal za ženu, aby si ukázal na tuto rovnoprávnost. Jak je tomu dnes?
Hele, kdyby mi kluci na tréninku neukázali jaký fotky ti poslali (foto samozřejmě najdete v přiložené galerii - pozn. redaktora), tak bych vůbec nevěděl o co jde (směje se). Možná zklamu komunitu LGBTQ, ale nejsem jejich členem, ani za ně nebojuju. Ale když jsem byl o hodně mladší a hubenější, tak nám s kamarády přišlo vtipný si oblíct něco dámského. Nic víc v tom není.
V tomto rozhovoru jsi toho musel od spoluhráčů snést dost (směje se). Teď máš, samozřejmě pokud chceš, možnost jim cokoliv vzkázat nebo jim poděkovat…
Vše vám vrátím i s úrokem (směje se). Vonas děkuji za poslední otázku, až se ukážeš na tréninku, tak ti v souboji ukážu za co bojuju (směje se). A HLAVNĚ NELITOVAT (směje se)
A ještě na úplný závěr... Na začátku minulých letních prázdnin proběhl u vás v Křimicích charitativní turnaj Turnaj pro Sašíka, kterého jsme se oba zúčastnili jako hráči, ty jsi dokonce jeden z pořadatelů. Já můžu prozradit, že letos při 3. ročníku se bude pomáhat Julince a ty teď můžeš čtenáře pozvat, představit jim turnaj a prozradit, kde mohou zaregistrovat své týmy.
Chtěl bych všechny pozvat 13.7. na hřiště v Křimicích, kde se bude konat benefiční turnaj v malé kopané pro Julinku. Sledovat nás můžete na https://www.facebook.com/TurnajProSasika. Kde vás postupně o všem důležitém, co týče turnaje budeme informovat. Budeme moc rádi, když nám pomůžete pro Julinku vybrat finanční částku na její léčbu.