"Po každém zápase se cítím, že usednu na vozíček..." ROZHOVOR S HRÁČEM 5. KOLA PAVLEM SLÁNSKÝM

Tak jsme teprve na začátku sezóny. Samozřejmě je fajn mít plný počet bodů. Ale abych pravdu řekl, tak s hrou, kterou zatím předvádíme, nemůžeme být spokojeni. Jsem docela náročný na to, jak hraju/hrajeme a často i po zápasech si říkám, co se dalo udělat jinak. Proti Kosoři vedeme 2:0 a najednou přestaneme hrát, to se tak zkušenému týmu, jako máme my nemůže stávat. Takže doufám, že budeme nejen získávat body, ale i s předvedenou hrou potěšíme fanoušky Klíčan a našeho trenéra Předotu.

Cíl pro mě je, že nám vláda konečně dovolí dokončit sezónu bez jakéhokoli přerušení. Protože si myslím, že pauzy jsme měli už dost. Fotbalové cíle v Klíčanech jsou vždy nejvyšší. Ale jdeme zápas od zápasu. Hlavní je, aby nás to všechny bavilo.

Za mě to jsou tři týmy. Velim, Dobrovice a Klíčany. Nechci podceňovat ostatní týmy, ale za mě jeden z těchto týmu bude na konci sezóny na nejvyšším stupínku.

Je fakt, že po každém zápase se cítím na to, že usednu na vozíček. Teď po středečním zápase v Nymburce, kde nám domácí dali jasně najevo, kdo hraje doma, se stále dávám dohromady. Některé fauly si myslím, že už byly za hranou. Můj názor je, že by tyto zákroky měli rozhodčí posuzovat přísněji. Majitel Klíčan Pan Bačina mi vždycky říká, že si to dělám sám. Prý pokaždé počkám na soupeře a dám mu šanci mě faulovat. Tak se vždycky zasměju a řeknu mu, že takhle to určitě není. Regeneraci mám maximálně tu, že si dám po každém zápase horkou vanu a zaleduju okopaná místa na nohou. Když vidím u nás v týmu Míšu Krimláka, který ve 40 letech dokáže běhat i s o 15 let mladšími fotbalisty, tak klobouk dolu před ním! Já si říkám, že mě až bude 40, tak budu rád, že budu chodit. A on patří pořád mezi nejlepší fotbalisty naší soutěže.

Kromě fotbalu aktivně chodím cvičit. Pokouším se minimálně 4x týdně zajít do posilovny. Posilovna je místo, kde člověk vypne od všech starostí, takže je to pro mě i takové místo klidu. Nemyslím na práci, na nic. Potom ještě hraju malý fotbal. Hodně lidí odsuzuje malý fotbal, ale malý fotbal je úplně jiný než velký. Jste častěji na balónu, takže člověk musí rychleji pracovat s míčem. Jste stále v pohybu. Musíte rychleji přemýšlet, než na velkém hřišti, kde nejste, tak často ve hře. Takže můj takový denní program je, v 6:00 do posilovny. Poté do práce a odpoledne buď malý fotbal nebo velký fotbal. Abych to shrnul: 3x týdně velký fotbal, 2x týdně malý fotbal a 4x týdně posilovna.

Ano hraju. Jsem v týmu Lucián FC. Hanspaulku hraju od 15 let. Za tu dobu jsem už odehrál 260 zápasů a dokázal dát 278 gólů. V Klíčanech jsme takový napůl Lucián. Hrají tam semnou Jurča (Tomáš Jurčík), Krausik (Adam Kraus) a Bárty (Marek Barták). Teď v poslední sezóně jsme bojovali až do posledního kola o titul v hanspaulské lize. Bohužel o 5 gólů jsme měli horší skóre než Santa Dominica. Ale věřím, že v této sezóně už zaútočíme na titul.

Hezká otázka. Tak je u nás pár jedinců, kteří za to umí hodně vzít. V Klíčanech máme takové slovo “KAMENY”, které když se řekne, tak všichni pijí na ex. Je vtipné vidět, jak na začátku na to slovo slyší většina lidí, ale postupem času většinou zůstanou pít už jenom ti nejsilnější. Jména si nechám raději pro sebe, co je v šatně zůstane v šatně, ale řeknu, že jsem jeden z nich. Já osobně jsem měl občas problém, že jsme měli zápisné nebo dokopnou a já už byl v 19 hodin doma. Ale poslední dvě akce, jsem už odcházel mezi posledními. Teďka poslední zápisné jsme s přítelkyní letěli v 5:30 do Itálie a já ještě v 1:00 jsem byl na hřišti v Klíčanech. Upřímně se divím, že jsem odletěl. Takže za to v Klíčanech si myslím umíme vzít dobře! Přeci jenom jsme Klíčanský Sršni.