Jak jsi s fotbalem začínal?
K fotbalu mě přivedl můj táta už v šesti letech. teď už mi táhne na 38, ale vždycky to byl můj hlavní koníček. V létě, když je pauza, tak hraji tenis a věnuji se rodině.
V Aši, nebo obecně v Karlovarském kraji, nejsi dlouho, co tě sem přivedlo?
Celý život jsem žil a fotbal ve Středních Čechách, vlastně až do svých 34 let. Přesun do Aše jsem udělal pro svou úžasnou přítelkyni.
Máš na kontě už sedm branek po šesti zápasech, avšak blýskl jsi se hlavně v tom posledním. Kdy naposledy jsi vstřelil hattrick? Jaký to byl pocit?
Je to vždy krásný pocit, když vstřelíš tři branky a pomůžeš týmu ke třem bodům. Vzpomínám si na podzim čtyři roky dozadu, při vítězství 8:1 v B třídě na Mělnicku jsem vstřelil šest branek a vytvořil tak rekord.
Vypadá to, že toho máš za sebou opravdu spoustu, čím vším jsi prošel?
V mládeži jsem prošel Mělníkem, rok jsem byl v žácích ve Slavii, potom jsem hrál za Neratovice první ligu dorostu. V chlapech divizi za Štětí a Brandýs, pak třetí ligu za Čáslav a potom přestup do Ovčár, kde jsem byl 12 let a postupně jsem si tam zahrál čtyři roky divizi, tři roky ČFL a po úmrtí majitele tři roky kraj. Pak jsme spojili síly s Kly a přihlásili B třídu, kam jsem dojížděl ještě sezónu i z Aše, a pak jsem ještě kopal A třídu za Byšice. No a teď jsem v Aši.
Pořádně bohatá kariéra. Co považuješ za největší úspěch?
No, když jsem končil v dorostu, což jsem zapomněl zmínit předtím, vzal mě trenér A týmu v Neratovicích do Opavy na druholigový zápas a zkusil jsem si 40 minut druhou ligu. Pak jsem dostal na rok profi smlouvu. Po roce byla smlouva zrušena, protože přestala sponzorovat fabrika Spolana a druhá liga šla do Kladna.
A na co vzpomínáš nejraději?
Ve Slavii to byl moc hezký rok a pěkné období, které jsem si užíval, zúčastnil jsem se i velkého turnaje v Paříži, ale nejkrásnější léta jsem zažil v Ovčárech, kde byla fantastická parta i majitel.
Dělal jsi ještě nějaký jiný sport kromě fotbalu?
Osm let jsem při fotbale hrál futsal. Zahrál jsem si divizi, druhou ligu i první ligu za Olympik Mělník. Teď už na to není čas, je to především rodina a fotbal.
V Aši jsi teď spokojený? A je velký rozdíl tady a ve Středočeském kraji?
Určitě mohu říct, že se tu mám dobře, mám skvělou rodinu, což je to nejdůležitější. A objektivně je fakt, že B třída ve Středočeském kraji má určitě vyšší úroveň.
Když jsem dělal rozhovor s tvým spoluhráčem, nechal se slyšet, že Aš podle něj do B třídy nepatří a měla by být výš. Co ty na to?
Myslím, že na to určitě máme, a pokusíme se o to, ale vyšší soutěž je samozřejmě spojená s vyšší tréninkovou i zápasovou intenzitou, spousta kluků od nás pracuje na směny a občas je tak problém složit tým. A mně už se upřímně moc víc trénovat nechce, natrénoval jsem se až až! (smích)
S tím vším, co máš odkopáno, vynikáš nad obránci?
Většinou cítím, že si můžu dovolit o dost více, než jsem mohl ve vyšších soutěžích, jsem si vědom, že obránci se mnou mají občas problém, a užívám si, když můžu hrát s větší lehkostí.
Máš svůj oblíbený tým a oblíbeného hráče? A kdo byl tvým vzorem, když jsi vyrůstal?
Líbí se mi lehkost a driblink Messiho, jak je schopen bez problémů obejít protihráče. Celá rodina jsme Slávisti, takže tam je to bez debaty, a mým celoživotním vzorem je určitě kanonýr Pavel Kuka!
Zahrál sis proti velkým týmům?
Určitě, proti několika, zdaleka nejraději vzpomínám na utkání, kdy jsme za Ovčáry nastoupili v rámci MOL cupu proti Bohemians a skončilo to 2:2, oni postoupili po penaltách, ale já jsem vstřelil obě branky. To byl opravdu skvělý zápas.
Vzpomeneš si ještě na nějaké fotbalové momenty, které by stály za zmínku?
Určitě, je to už tedy dlouho, ale v roce 2010 v dresu Ovčár jsem byl s 11 brankami nejlepším střelcem celé ČFL! Ale na tu Bohemku vzpomínám asi opravdu nejraději, s dvěma brankami jsem byl zvolen nejlepším hráčem utkání, byla tak skvělá atmosféra, hlavně díky našim fanouškům, a celkově to byla prostě paráda, i když se nakonec nepostoupilo. Navíc proti nám nastoupili borci jako Luděk Zelenka, nebo Milan Škoda, což se taky nepoštěstí každý den!