V Krchlebech jsme TÝM s velkým srdcem, hlásí Marek Gabriel

Samozřejmě vám děkuji za gratulaci. Určitě pro mě znamená hodně, že jsem to vyhrál. Za tuto sezónu jsem tam asi už po páté, ale nikdy jsem nevyhrál. Teď poprvé a mám z toho radost. Samozřejmě, nejvíce v tom má prsty můj nejlepší kamarád a zároveň nejlepší přítel člověka, můj spoluhráč Petr Blaha, se kterým se známe od žáků. Hráli jsme spolu léta na stoperske dvojici. (smích)

Samozřejmě. Kamarádi a známí pro mě hlasovali, jak jsem již zmínil, kvůli Petrovi a samozřejmě se tým nejvíce těší, ze budu muset koupit flašku našeho posvátného pití v mančaftu Legendario. Samozřejmě, jestli na mě zbyde, protože většinou tam všechno vypije náš kapitán Lukáš Sekereš spolu s Vlastou Všechovským. (smích)

Ano, byl jsem vyhlášen po zápasu s Chodovem hráčem kola. Samozřejmě jsme moc rádi, že jsme zastavili rozjetý Chodov, ale my jsme minuly týden porazili Chodovou Planou a chtěli také pokračovat ve vítězné sérii. Chodov je velice silný soupeř. Po postupu do I.B třídy se jim velice daří, mají tam šikovné kluky, ale to my také ( smích ). Každopádně první poločas jsme zahráli, si myslím, velice dobře, Chodov jsme pustili k málo šancím. Za to druhy poločas je u nás prostě pech. Neumíme na začátku chytit tempo, ve kterém jsme skončili, což je naše velká nevýhoda. My bychom potřebovali hrát 90 minut v kuse (smích). Jsem moc rád, že jsme to tam jako tým (Š)Krchleby urvali.

Je hezké a potěší to, že říkáte, že vítězství jsem zařídil já. Těší mě to. Ale zklamu Vás, není to tak. My v Krchlebech jsme TÝM s velkým srdcem a ani nemůžu říct, že jsme tým. Správný název je FOTBALOVÁ KRCHLEBSKÁ RODINA! Máme tam hromadu šikovných kluků a jako každý tým má i horší hráče, ale neděláme mezi sebou rozdíly. Proste jsme rodina a tím se řídíme. A opravdu můžu od srdce říci, nemít tam trenéra Pavla Strouska, Zbyňka Rotha a kapitána týmu Lukáše Sekereše, zástupce Vlastu Všechovskýho a Petra Bláhu (ten tam je na černou práci) (smích), tak by tam tuten mančaft nebyl. Ale abych se vrátil k zápasu, penalty není třeba komentovat. Třetí gól byl, že domácí hráč odehrál balon skluzem za vápnem, šikovně mi ho vypíchl, ale druhou nohou mě podrazil. Tak byl přímí kop. Samozřejmě už jsem měl dva góly, tak jsem k tomu nikoho nepustil (smích). Povedlo se mi to kopnout přesně do šibenice, ale kdyby jste to chtěli opakovat, tak vám ho nedám (smích). Čtvrtý gól si ani nevybavuji, jak to začalo. Střední záložník Luky Kouřil šel do kličky a já se mu tam ukázal v uličce, tak mi to prostrčil. Já měl před sebou jen gólmana a to každý útočník miluje, udělat kličku gólmanovi a zavěsit.

To vám řeknu naprosto přesně (smích)! Ve II. třídě proti Kolovči, když jsme hráli u nich. Víte, proč si to pamatuju? ( smích) Protože den před zápasem jsem byl kamarádovi na narozeninách a přišel jsem v 7 ráno ( smích). Nebudu Vám lhát, zaspal jsem i na sraz a pak mi volal trenér Pavel Strousek, kde jsem. Rychle z postele studená sprcha a jel jsem na fotbal. Samozřejmě jsem nemohl řídit, tak mě táta odvezl (smích ). Přišel jsem do kabiny, v sobě asi tak 2 promile a dostal jsem vynadáno od trenéra. Tak jsem si řekl, no proste musíš udělat výkon a bude to dobrý. Nakonec jsem zahrál dobrý zápas a smetli jsme Koloveč 4:1 ( smích). Po zápase jsme šli pít.

Samozřejmě teď máme opět důležitý zápas o 6 bodů. Planá nasázela Kolovči 8 gólů, což není málo a určitě budou nabytí energii u nás zvítězit. Rozhodně to nebude lehký zápas. Na podzim jsme je sice porazili, ale každý zápas je jiný. Každopádně my hrajeme doma, chceme vyhrát a získat důležité body! Rozhodne jim to nedáme jen tak! Ale respekt samozřejmě máme jako ke každému soupeři. Ale my hrajeme doma! To je naše výhoda! Od zápasu očekávám nervozitu emoce - ty já mám rád (smích) - a samozřejmě plné nasazení obou mužstev. Dohrát v klidu se nedá říct. My chceme teď v každým zápase bojovat, takže ani po tutom utkání není pro nás konec.

Koukněte se, já ani nevím, jaký jsem typ fotbalisty. Prostě mám balón a jdu jako tank. Pro mě je nejvíce důraz a bejt hladovej. Zároveň mě baví rozdávat balony. Já jsem nikdy neměl rychlost, ta mi chybí doteď (smích), ale důraz, řekl bych i technika, je u mě prioritou. Hrával jsem dlouhá léta na střední záloze, kde mě to bavilo. Proč? Bavilo mě tvořit hru a rozdávat balony.

Heleďte, já jsem si toho prošel, řekl bych, dost, ale nejvýše jsem hrál v Domažlicích ve starších žácích, kde jsme hráli krajský přebor pod vedením trenéra pana Sladkého. Dostal jsem se tam díky bývalému trenérovi Martinu Gustovi, který mě měl od mala od mých 5ti let. Pro mě nejlepší trenér, kterého znám a za vše, co mi dal, mu děkuji. V 15ti letech jsem hrál ve Staňkově krajský přebor za muže, pak se spadlo do I.A třídy, kde jsem taky hrál. Pak jsem odešel zpět do Domažlic, kde jsme s dorostem hráli divizi . Pak jsem měl přetrhaný vazy v kotníku a moje kariéra se mi na dva roky zastavila. Blbě se mi to hojilo a nedrželo to. Momentálně hraju v Krchlebech a jsem v nejlepším týmu, ve kterém mohu být. Teď se chceme udržet a příští rok půjdeme na postup do I.A třídy, to by byl můj sen ( smích).

Můj oblíbeny klub je samozřejmě Viktoria Plzeň a Chelsea . Jiného favorita nemám. Jinak můj oblíbeny hráč není ani Ronaldo ani Messi, pro mě je to legenda klubu Chelsea. Kdo? Přece Frank Lampard, můj fotbalový vzor.

Mimo fotbal chodím rád do fitka - super odreagování, posezení s přáteli, podívat se na indiány a Viktorku a trávit čas s přítelkyni. Procházky, výlety, kultura atd. (momentálně ale žádnou nemám, tak to musíme odložit) (smích ).