K rozhovoru jste byl vybrán, protože jste vyhrál hlasování o hráče kola. Co na svou výhru říkáte?
Je to pro mě docela překvapení, v sestavách nikdy nebývám, byť se mi třeba nějaké zápasy povedou.
V posledním zápase proti Unhošti jste dal dokonce gól, jak jste se v zápase cítil?
V zápase jsem se cítil hrozně, protože byla zima, hřiště v nepřiměřeném stavu, míče málo nahuštěné. Vůbec se mi nedařilo dát v klidu normální přesnou přihrávku, gól mě dostal do klidu.
Na kterém postu se vám v zápase hraje nejlépe?
Dokážu hrát na všech postech, ale nejvíce mi vyhovuje střední defenzivní záložník, mám tak rozhled na hřiště, je to pro mě vyhovující.
Co říkáte vy osobně na výkon rezervy Hostouně v posledních zápasech?
Po blamáži v Lišanech si myslím, že jsme si v hlavách všichni uvědomili, že se to musí hrát jinak. Od zápasu s Družcí si myslím, že panuje dobrá nálada a hlavně klid na hřišti. Potvrdilo se to hlavně domácím zápasem se Slaným, kde jsme sice vyhráli na penalty, ale mohli jsme vyhrát v základní hrací době, kdybychom proměnili nějaké šance. Potvrdili jsme to jasnou výhrou v Unhošti.
Kdo vás dostal k hraní fotbalu?
K fotbalu mě dostal táta.
Kdy to bylo?
S fotbalem jsem začal zhruba ve dvou až třech letech na Buštěhradě, když táta trénoval tamní dorost. V tu dobu já dělal první fotbalové krůčky. Později jsem se dostal na Kladno, kde jsem později začal aktivně hrát.
Máte kromě fotbalu nějaké další koníčky?
Tak koníčky mám, jako každý jiný, ale já osobně preferuji fotbal, když se můžu jako trenér věnovat menším dětem.
Nejen Evropa teď místo fotbalu žije spíše hokejem, sledujete zápasy české reprezentace?
Když mám čas, tak se na hokej podívám a fandím naší reprezentaci.