Doma musíme vyhrávat a venku získávat důležité bodíky, ví kapitán Stráže Daniel Rubant

Hráčem 14. kola soutěže jste zvolili Daniela Rubanta. Kapitán Stráže se ohlédl za prvním jarním zápasem svého týmu, v němž sám nastřílel hattrick a popovídali jsme si s ním také o tom, jaké to je hrát v jednom týmu se spoluhráči, s jejichž otci tento zkušený fotbalista kariéru ve Stráži začínal.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Co říkáte na to, že čtenáři dali nejvíce hlasů právě Vám?
Byl jsem dost překvapený, jak počtem hlasů, tak i nominací.
V utkání, za které jste byl vyhlášen, jste remizovali v Chodském Újezdu 4:4 a následně prohráli na penalty. Jak byste utkání zhodnotil? A berete získaný bod?
Začali jsme dobře a hodně brzo jsme vedli. Na první zápas jsme nehráli špatně a už vůbec ne bázlivě. I když jsme po poločase prohrávali vlastně už 1:3, tak jsme to dokázali otočit, ale už se nám to nepodařilo bohužel udržet. Samozřejmě, že bod bereme už kvůli tomu, v jaké pozici se nacházíme. Musíme doma vyhrávat a venku získávat důležité bodíky.
K výsledku jste přispěl hattrickem. Popsal byste nám své zásahy?
První gól byl po chybě obrany, kdy jsem dostal míč před bránu a stačilo jen netrefit gólmana. Druhý zásah byl až v druhé půlce, když jsem dorazil vyřazeny míč a třetí zásah byl asi nejtěžší, když jsem si naběhl na skvělou přihrávku z levé strany. Popravdě musím říct, že to byl asi nejlehčí hattrick, který jsem dal (smích).
Po prvním jarním kole Stráž uzavírá tabulku, na druhou stranu ztráta na týmy před vámi není velká. Jaké jsou z Vašeho pohledu vyhlídky na záchranu v soutěži?
Ztráta není tak hrozná a platí, co jsem řekl už dříve. Doma vyhrávat a venku sbírat trpělivě body.
Pojďme zpátky k Vám. Pokud se nemýlím, tak jste v týmu Stráže po Karlovi Ptákovi druhým nejstarším hráčem. Nerýpou do Vás občas mladší spoluhráči? Platí i ve vašem případě, že člověk v mladším kolektivu také omládne?
Ano, jsem druhý nejstarší a občas se nám kluci smějí, ale je to samozřejmě z hecu. Já jsem už před 25 lety nastupoval v I.B třídě s jejich otci, takže skoro všechny kluky znám jako děti a oni mě také.
Jak byste se charakterizoval jako hráč? Na jakém postu nejraději nastupujete?
Snažím se pro tým udělat co nejvíc, pokud to jde. Ale fotbal je týmová hra a nezáleží jen na mě. Vlastně jsem prošel už celé hřiště od útočníka až po brankáře. Na podzim jsem pár zápasů i odchytal. Nejradši však nastupují jako útočník (smích).
Pojďme si projít Vaši fotbalovou kariéru. V jakém věku jste začínal s fotbalem a jakými kluby jste v kariéře prošel?
S fotbalem jsem začal ve Stráži, odkud jsem se dostal v dorosteneckém věku do UD Tachov a následně do UZ Škoda Plzeň. Pak jsem zhruba od 17 let hrál ve Stráži a od 25 let jsem odešel do Německa, do DJK Neukirchen. Odtud jsem se po 15 letech vrátil zpátky do Stráže, kde jsme společně vykopali postup do I.B třídy.
Komu ve velkém fotbale fandíte?
Ve fotbale fandím plzeňské Viktorii, a pokud hrají některé naše týmy poháry, tak samozřejmě jim.
Když se právě nevěnujete fotbalu, co rád děláte ve volném čase? Jaké máte koníčky?
V první řadě je to zaměstnání, kde mám dost sportovního vyžití. Hraju hokej a vlastně skoro všechny míčové hry, rodina a dům.

Autor: Martin Augustin

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.