Tečovický Dušan Chovanec podezřívá svého staršího spoluhráče Pavla Sedláčka, že se nejspíš upsal ďáblu

Děkuji. Poděkovat bych chtěl i všem, kteří pro mě hlasovali. Zápas byl velice náročný, Holešov byl zdatný soupeř. První půle byla hodně vyrovnaná a oba týmy měly zhruba po třech šancích. Náš brankář Zdeňa Jokl, jako vždy, podržel a dvě tutovky lapil, v třetí trestuhodně selhal hostující útočník z hranice malého vápna. My jsme se taktéž zastřelovali, ale naštěstí po krásné akci, po ose Frkal, Dorazín a zakončující Vopatřil, se nám podařilo vstřelit důležitý první gól. V závěru první půle měla obrovskou příležitost naše legenda Aleš Ondík, ale k překvapení všech, z úrovně penalty trefil pouze břevno a skóre po poločase bylo tedy 1:0. V poločase jsme si připomněli, že v prvním vzájemném zápase jsme také vedli v poločase 1:0 a nakonec prohráli. Do druhé půle jsme tedy vstoupili s tím, že se historie opakovat nebude. Ta se také nakonec neopakovala, protože jsme trpělivě bránili, soupeře už k ničemu vážnému nepustili a vyčkávali na svou šanci, která nakonec i přišla. Po šťastném odrazu se k míči dostal novic v týmu Shejbal a hlavou stanovil konečné skóre 2:0.

V Tečovicích se mi moc líbí. Máme tu skvělé zázemí a vedení, které nám hráčům, zajišťuje nadstandardní komfort, což se projevuje na našich výsledcích. Partu máme výbornou. To je způsobené i tím, že jsme víceméně už třetí rok ve stejném složení. Hráči, kteří teď v zimě přišli, bez problémů zde zapadli.

V Tečovicích jsem třetím rokem a od prvního tréninku na tohoto kluka nevěřícně hledím s otevřenou pusou. Nevím, kolik hráčů v jeho letech ještě pobíhá po trávnících, ale asi jich moc nebude. Ve III. třídě zřejmě někteří budou, ale aby hráli krajskou soutěž a to ještě způsobem, kterým pokaždé patří mezi nejlepší chlapi na hřišti... to si myslím, že je Pavel unikát. Podezřívám ho, že se musel upsat ďáblu. Vždyť mu nedělá problém, v 90. minutě, absolvovat sprint s hráčem o generaci mladším než je on. Ba co víc, on ho doběhne, odebere mu míč a poté levou nohou pošle pas na 60 metrů spoluhráči přímo na nohu. Neuvěřitelné.

První fotbalové krůčky jsem dělal v klubu TJ Sokol Martinice, kde jsem hrál až do mladších žáků. Poté jsem se přesunul do Holešova, kde jsem vydržel až do mužů. Právě na spoluhráče z Holešova velice rád vzpomínám. Hráli jsme spolu v letech, kdy jsme odehráli zápas a pak se pravidelně vydávali na různé zábavy a akce, takže vzpomínek na toto období je hodně. Ti, kteří z té doby ještě zůstali u fotbalu, právě hrají za rezervu Holešova. Proto jsem rád, že zápas skončil výhrou pro nás a vyrovnala se vzájemná bilance (i když všichni víme, že 2:0 je větší výhra než 3:2). Dále bych zmínil kluky z rezervy Viktorky, kde jsem chvíli působil. Tam byla taktéž skvělá parta včele s vynikajícím trenérem p. Gábou.

Každý trenér mi svým způsobem tréninku něco dal. Nejvíc ale mezi nimi vyčnívá Petr Štěpaník, který mě vedl od starších žáků až po muže. Takže on mi do toho pověstného fotbalového vínku přilil nejvíce fotbalového umu.

Rád provozuji kterýkoliv sport. V létě samozřejmě fotbal a dále tenis nebo nohejbal. V zimě hrávám v Holešově futsal a tradičně v adventní čas s kamarády z vesnice stolní tenis. Mimo sport rád posedím s přáteli u dobrého jídla a pití. Mým zaměstnáním je prozatím studium na univerzitě v Ostravě.

Vzhledem k mému věku a hráčským zkušenostem (v mužích jsem hrál jen III. třídu, okresní přebor a právě I.B třídu), nemám moc s čím srovnávat. Ale domnívám se, že úroveň naší skupiny je hodně dobrá. Před každým zápasem není jasný favorit (tedy kromě Fryštáku). Zde opravdu platí, že každý zápas začíná 0:0 a každý tým má stejnou šanci na vítězství. Naše umístění samozřejmě mohlo být lepší, ale i horší. Vzhledem k tomu, že se stále držíme v boji o druhé místo, si myslím, že naše prozatímní umístění je uspokojivé a dává nám možnost vylepšit loňské třetí místo.

Přesně tak. V neděli s Holešovem to bylo náročné, ale na Mladcové čekám ještě o chloupek těžší utkání. Mají velmi kvalitní a hlavně zkušený kádr s kvalitním a impulzivním trenérem na lavičce. Za dobu, co jsem v Tečovicích, se nám ještě nepodařilo Mladcovou obrat o body. Věřím, že pokud navážeme na výkon z neděle, tak tuto smolnou sérii ukončíme.

Řekl bych, že fanoušci v Tečovicích jsou stejně nároční, jako fanoušci každého jiného klubu. Chtějí vidět snahu, bojovnost, góly a samozřejmě výhry. To vše se jim snažíme dopřát a snad se nám to i daří. I když je pravda, že máme jednoho velice emotivního fanouška, který je, nebál bych se říct, nejnáročnější fanoušek v republice a pokud se mu něco nelíbí, dá to jasně a nahlas najevo. Na druhou stranu, pokud se mu hra líbí, taky to dá hlasitě najevo.