Jak jste spokojen s dosavadními výsledky vašeho týmu v této sezoně?
Upřímně moc spokojený nejsem. Přípravné zápasy i začátek sezony byly solidní, ale pak nám začali odpadávat zranění hráči a náš úzký kádr se s tím jen těžko srovnává. Vzhledem k tomu je zisk 19 bodů vcelku slušný, ale představoval jsem si prostě, že budeme lepší.
Jaký je váš osobní cíl do této sezony a s jakým umístěním vašeho týmu byste byl spokojen?
Osobní cíl je hlavně sezonu přežít… Vzhledem k tomu, co se dělo třeba v zápase s Frymburkem, je to ale poměrně náročný cíl. Zjistil jsem, že už se člověk musí učit i boxovat a skákat dva metry do výšky, aby měl šanci zůstat zdravý. A nevím, jestli toho jsem ještě v sedmatřiceti letech schopen:-). Co se týká mančaftu, věřím, že budeme hrát co nejvýš. Kvalitu na to, abychom hráli v první čtyřce, máme. Ale to bychom museli zůstat vesměs zdraví, jako to bylo v postupové sezoně.
Kdo vás přivedl k fotbalu a jaká je vaše dosavadní kariéra?
U nás v rodině nikdo fotbal nehrál, ale táta i děda mu hodně fandili, a tak jsem do něj byl odmalička blázen. Mládeží jsem prošel doma ve Zlivi, během vysoké školy jsem pak nastupoval hlavně za zlivské béčko, se kterým jsme postoupili do III. třídy, ale občas jsem hrál i za A tým a byl jsem i u postupu do krajského přeboru. Pak ale ve Zlivi B tým zrušili, a tak jsem odešel do nedalekého Sedlece. Tam jsme postoupili z III. třídy do okresního přeboru, kde jsem dvakrát vyhrál nejlepšího střelce soutěže. Na tři a půl sezony jsem pak přestoupil do Dřítně, tam to bylo hodně dobré, super parta i lidi okolo fotbalu, jeden rok jsme byli i druzí v 1. A. A když jsem se pak vrátil na Sedlec, dokázali jsme postoupit nejprve do 1. B třídy, a před dvěma lety i do 1. A. Zažil jsem tak postup ve všech soutěžích od IV. třídy, až po krajský přebor. Loni jsem si poprvé vyzkoušel i sestup, ale pro Sedlec byla 1. A třída asi opravdu strop.
V jaké značce kopaček hrajete? Měníte značku nebo máte nějakou oblíbenou a proč?
Už hodně dlouho hraju v adidaskách, nejpodstatnější je ale pro mě tvar kolíků. Vždycky používám ty podlouhlé, na kterých se podle mého lépe rozloží váha, a nemám z nich pak puchýře.
Sledoval jste MS v Rusku? Který tým a hráč nejvíce svými výkony překvapil, který naopak zklamal.
Dřív jsem sledoval fotbal od rána do večera, třeba z mistrovství světa v Itálii 1990 bych dokázal vyjmenovat sestavy snad všech týmů, včetně osmi Mubaraků ze Spojených arabských emirátů :-). Ale dneska už se snažím dávat víc rodině, než sledování sportu. Takže duely mistrovství jsem občas sledoval, ale na nějaké velké hodnocení to není. Raději mám exotičtější týmy, líbila se mi třeba hra Mexika. Překvapilo určitě Rusko a zklamali pochopitelně hlavně Němci.
Jaký je váš oblíbený tým a hráč?
Po dědovi jsem sparťan, a když jsem byl malý, miloval jsem hlavně Tomáše Skuhravého, protože dával hodně gólů. Později mě nejvíc bavil Tomáš Rosický nebo Karel Poborský.
Jaké máte další koníčky kromě fotbalu?
I vzhledem k tomu, že pracuju v hokejovém Motoru, tak druhým největším koníčkem je pro mě hokej, hodně se zajímám hlavně o jeho historii. Napsal jsem o hokeji nedávno i knížku „200 neznámých hokejových příběhů“. A ještě víc než koníčkem je pro mě rodina. Mám úžasnou manželku a dvě krásné děti, trávit s nimi čas je obrovská radost.
Pamatujete se na svůj první zápas a na první branku, kterou jste vstřelil. Pokud ano, tak proti komu a jak padla?
Pamatuju si svůj první zápas, tehdy u nás ještě neexistovala přípravka, a tak jsem hrál už v 1. třídě za mladší žáčky Zlivi proti Fezku Strakonice. Jak to dopadlo, to si nepamatuju, ale pamatuju si, že jsme hráli na celé hřiště a nejspíš jsem se ani nepotkal s míčem. První gól jsem dal v přáteláku proti Čtyřem Dvorům, to už jsme hráli jen na půlku hřiště, nahrával mi kamarád Vašek Vobr a mlasknul jsem ho pravačkou křížem na zadní tyč. Ten den jsem dal dokonce hattrick. Pamatuju si to, protože děda mi hned po zápase zařídil sešit, do kterého jsem si všechny góly psal. K dnešnímu dni jich mám 539. Jen už si je nepíšu do sešitu, ale do excelovské tabulky :-)
Které týmy tipujete, že se ve vaší skupině poperou o postup?
Nejlepší dojem na mě udělala jednoznačně Kaplice. Docela příjemně mě ale překvapuje i Velešín, loni jsme mu v 1. A třídě na podzim dali doma 11:1, byl úplně v rozkladu. Ale je vidět, že to tam dali dohromady a dneska vedou tabulku 1. B třídy. Pokud se přes zimu něco výrazně nezmění, rozdají si to o první místo tyhle dva celky.
Sledujete pravidelně portál fotbalunas.cz?
Samozřejmě. Je to skvělý způsob, jak prožívat tenhle náš „pralesní“ fotbal jako zábavu, přečíst si o tom, jak se dařilo ostatním a tak. Vnímám tenhle projekt hodně pozitivně.
Jaký je váš oblíbený film se sportovní tématikou?
Hodně se mi líbil film Maurice Richard o bývalém fantastickém hokejistovi Montrealu. Hráli v něm i současní borci z NHL, bylo to fakt skvěle udělané.
Jaký je váš největší sportovní zážitek?
Nejraději mám střílení gólů a výhry. A těch se mi za život poštěstilo celkem dost, i když to bylo vesměs na pralesní úrovni. Ale na to, že už jsem nebyl asi 20 let pořádně na tréninku, to celkem ujde :-). Největší zážitek pro mě ale byl, když jsem jako televizní komentátor komentoval zápasy NHL a olympijských her v Soči. To byl můj splněný sen.
To bude všechno, děkuji za rozhovor a ať se vám daří v dalších zápasech.
Minidotazník Tomáše Kučery
Největší držák po zápasech v hospodě?
Nedokážu říct, protože já už 7 let nepiju :-).
Největší srdcař týmu?
Kapitán Jarda Zíka, sice chodí pozdě, ale na hřišti by se rozdal, když tedy nemá zrovna s dětmi orientační běh a na fotbal se nevykašle :-).
Hráč s nejzajímavějším koníčkem v týmu?
Venca Šindelář, ten má zajímavý koníček, je mimo jiné finančním magnátem :-).
Největší brousek týmu?
Vlasta Kozel a Milan Bláha, ti mají skluzy radši možná i než holky :-).
Hráč s nejlepší kopací technikou v týmu?
Jednoznačně rutinér Michal Chromý, ale možná bych to byl já, kdyby mě někdo pustil k přímákům :-).
Hráč s nejtvrdší střelou v týmu?
Těžko říct, možná Martin Pešek, na to, jaký je to střízlík, se obvykle jednou za sezonu trefí pumelicí z dálky.