I kdyby Táborsko přijelo v té nejsilnější sestavě, tak na hřišti necháme vše a vyhrajeme, říká hráč 22. kola Ondřej Blažek z Nové Včelnice.

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče ve 22. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Rozhovor s vítězem hlasování (hráčem kola) Ondřejem Blažkem z Nové Včelnice najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Povíš nám na úvod stručně o svých fotbalových začátcích?
Začínal jsem ve Včelnici a hraji tu stále. Když byly možné ještě střídavé starty, tak jsem hrál také v Lomnici a v Kamenici nad Lipou.
Jaký post jsi měl v dětství a celkově v mládeži nejradši?
Od malička jsem hrál v útoku, nikde jinde jsem snad v mládeži nehrál.
V současnosti hraješ nejraději na jaké pozici?
Když jsem začal hrát za chlapy, hrál jsem na beku. Poslední dva roky jsem hrál stopera. A v posledních zápasech mě trenér staví zase do útoku. Útok mě baví pořád, víc se tam potkám s míčem a myslím si, že tam mohu více pomoct týmu.
Čekal jsi po loňském postupu, že to bude mezi krajskou smetánkou tak náročné?
S klukama jsme jezdili občas do Jindřichova Hradce kouknout na fotbal, takže jsme věděli, do čeho jdeme. Ale když jsme začali hrát kraj, byl jsem překvapený, jakou úroveň krajská soutěž ve skutečnosti má.
Měli jste před sezónou stanovený nějaký konkrétní cíl?
Věděli jsme, že to nebude jako poslední dva roky a nebudeme někde ve vyšších patrech tabulky, chtěli jsme hrát klidný střed tabulky, nabrat zkušenosti a hlavně se zachránit. Bohužel se ukázalo, že kraj je úplně jiná soutěž než třídy, kde jsme hrávali. Hlavní rozdíl je, že skoro každou chybu soupeř trestá gólem a my těch chyb děláme opravdu spoustu a zbytečně nás to sráží na zem.
A nyní k zápasu s Dačicemi, popíšeš nám stručně dění na hřišti?
První poločas byl vyrovnaný. Rozdíl byl v tom, že my jsme své šance proměnili a Dačice ne. Druhý poločas jsme byli podle mého názoru lepší, dali jsme hned ze začátku gól, který nás uklidnil, a hráli jsme v pohodě. Mohli jsme přidat ještě klidně pět branek, pan rozhodčí byl však proti, ale k tomu se zde radši vyjadřovat nebudu. My jsme hlavně rádi, že jsme vyhráli a dohráli v jedenácti lidech.
Navýšila dle tvého názoru tato výhra výrazně vaše šance na setrvání v soutěži?
Určitě ano. Na jaře to herně není až tak špatné, jako na podzim, ale bohužel se neudělali žádné body. Teď to musíme potvrdit doma proti Táborsku a začít nějakou vítěznou sérii, abychom mohli i příští rok být v krajské soutěži.
Vstřelil jsi dva góly v takto důležitém utkání, jaký to byl pocit?
Tak určitě jsem za to strašně rád, že konečně můžu nějakým způsobem tomu týmu pomoci. Ale musím to potvrdit i v dalších zápasech a ukázat, že do toho útoku patřím, že jsem schopný dát gól i silnějším soupeřům.
V týdnu se vám podařilo opět postoupit do finále poháru, povíš nám k tomu více?
Jeli jsme tam hlavně s tím, aby se nikdo nezranil a nechtěli jsme dostat červenou kartu, prostě si v klidu zahrát fotbal. Spíše se zaměřujeme na soutěž, abychom to zvládli zachránit. Nyní k zápasu, domácí do 30. minuty byli lepším týmem, ale do poločasu jsme hru vyrovnali. Jenže jsme po naší chybě dostali gól, míč stačilo kopnout jenom do autu a nic by z toho nebylo, ale my děláme tu chybu, že to u našeho vápna hrajeme fotbalově. Druhý poločas jsme byli lepším týmem a zaslouženě jsme vyrovnali. Penalty už byly loterie a my jsme byli šťastnějším týmem. Musím však říct, že Slavie má výborné mužstvo a hraje hezký fotbal.
Nyní vás čeká doma Táborsko „B“, co očekáváš od tohoto utkání?
Nevíme, v jaké sestavě Táborsko přijede, ale určitě budeme chtít doma vyhrát. Nic jiného nám nezbývá, i kdyby přijeli v té nejsilnější sestavě, tak na hřišti necháme všechno a vyhrajeme.
Můžeš nám prozradit, kdo je u vás v kabině za největšího vtipálka?
Tady asi jenom jedno jméno nestačí, vtipálků v kabině je opravdu hodně. Kdybych však měl někoho říct, bude to asi David Jaroš, už jenom za to, jak vypadá (smích).
Kde v tabulce vidíš svůj tým na konci sezóny?
Na takové příčce, která nám umožní dál hrát kraj.
Chtěl bys vzkázat něco vašim fanouškům?
Chtěl bych jim strašně poděkovat za to, že na nás pořád chodí a jezdí s námi i ven, i když se tak často nevyhrává.

Autor: Radim Pfeifer

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.