Máme v týmu hráče vyšších váhových kategorií, kterým podmáčený terén moc nesedí. Takže umělka v duelu s Přílukami pro nás byla darem z nebes, říká hráč odloženého osmého kola Zlínské 1. B třídy skupiny B Martin Kozmík z Březnice

Děkuji za gratulaci. Samozřejmě si toho moc cením. Ale není to ohodnocení jenom mě, ale celého týmu. S Příluky to pro nás byl velice důležitý zápas, a jsme moc rádi, že jsme získali důležité tři body. V kabině jsem vypsal za zvolení hráče kola litr pálenky. Tak proto asi tak poctivě hlasovali. Zřejmě měli strach, že by nebylo na ukončené co pít...

Během celého zápasu předcházela dobrá práce defenzivy, kdy se nám podařilo ubránit snaze domácích o vstřelení branky. Řekl bych, že ke konci jsme již byli aktivnější než soupeř. A před samotným gólem době pracovala záloha, kdy nezbylo soupeři nic jiného, než našeho hráče faulovat. Při rozehrávání našich standardních situací na soupeřově polovině jdu vždy do pokutového území, abych se pokusil skórovat hlavou. Tentokrát byl však asi Luboš (Hamerník - zahrával standardní situaci) již tak unavený, že nedokázal dokopnout až na moji hlavu a mně nezbývalo nic jiného, než dát gól nohou. Což se u mě často nestává...Všichni z toho byli v šoku, včetně mě (žena se mě doma dokonce ptala, jestli mi to náhodou nesjelo z nohy). Navíc jsem byl až překvapený, kolik mi nechal soupeř prostoru. Vůbec nikdo mě nebránil. Každopádně jsem rád, že to tak dopadlo. Pro nás velice důležité tři body.

Pro nás byla určitě výhoda, že bylo kolo odložené. Za prvé jsme se v té době herně hodně trápili. A za druhé máme v týmu hráče vyšších váhových kategorií (včetně mě), kterým podmáčený terén moc nesedí. Takže umělka pro nás byla darem z nebes. Řekl bych dokonce i, že našim záložníkům tento terén více seděl. Aspoň jim neodskakoval míč od nohy, jako normálně na trávě. A to si myslím, že máme technicky dobře vybavené záložníky.

Po prvních dvou zápasech jsme si mysleli, že vše půjde samo (uhraný bod v Loukách a dva doma s Tečovicemi). Pak však přišlo velké výsledkové trápení a série zápasů bez získaného bodu. Herně to nebylo až tak hrozné, ale bez vstřeleného gólu se prostě nevyhrává. Na to jsme dopláceli celý podzim. Naštěstí jsme zvládli klíčový zápas v Sehradicích. Pak jsme nečekaně obrali o body Mladcovou, a urvali dva body v Kostelci. A na závěr získali 3 body s Příluky. Spokojení rozhodně být nemůžeme. Chtěli jsme hrát klidný střed tabulky. Na druhou stranu nám dobře zvládnutý konec sezóny ukázal, že se dají body sbírat. Musíme v zimě zabrat, a na jaře se pokusit o záchranu co nejdříve.

Proti ostatním celkům je u nás ten rozdíl, že nemáme nikoho, kdo by nějak extra vynikal. Takže je pro nás jednodušší nahradit 2-3 chybějící hráče. Tím ovšem neříkám, že bychom takové hráče nechtěli. Pokud bych měl někoho opravdu vyzdvihnout, tak by to byl zřejmě náš brankář Martin Dyšlevský. I přes pár přehmatů, které tuto sezónu předvedl (na které jsme u něj nebyli doteď zvyklí) spoustu šancí soupeře pochytal, a máme tolik bodů, kolik máme. Takže stále můžeme bojovat o záchranu.

Musím přiznat, že 1.B třídu jsem nikdy moc nesledoval. Každopádně příjemně překvapil nováček z Louk. Na nováčka si vedou více než dobře. Co se týká špičky tabulky, tak jsou tam týmy, které se očekávaly. Podle soupisky pro mě byla, a stále je největším favoritem Mladcová. Akorát jsem překvapený, že s přehledem soutěž nevedou – takže lehké zklamání. Naopak Veselá mě překvapuje, jak je vysoko a kolik mají bodů. Jde vidět, že kluci hrají delší dobu spolu, a že jim to šlape. Určitě budou hodně Mladcové zatápět. A promluví do toho i Malenovice, které nás herně přehráli asi nejvíce ze všech týmu. Lehkým zklamáním jsou pro mě samozřejmě naše výkony. Může za to i neukázněnost některých hráčů (oni sami vědí, koho mám na mysli) a laxní přístup k tréninkům. Naštěstí se nám podařilo v průběhu soutěže získat dva záložníky, což určitě pomohlo. Jeden se navíc vrátil po těžkém zranění zad. Takže se snad blýská na lepší zítřky, a podaří se nám zachránit co nejdříve. A třeba se trochu v tabulce posunout o trochu výše.

Je otázka, kdo bude chtít postoupit. Jak jsem zmínil výše, je pro mě největším favoritem Mladcová. A to i přesto, že jde vidět, že u nich v týmu nepanuje největší pohoda. Toho může využít sehraný tým Veselé, a postup jim vyfouknout. Malenovice podle mě budou čekat na jejich zaváhání, a budou jim šlapat na paty. Co se týká sestupu do OP, tak jediné v co doufám je to, že Březnice se udrží. Nikomu z nás se nechce jezdit po celém okrese. To je podle mě motivace pro každý tým, aby se udržel v 1.B. Teď můžeme jezdit na zápasy skoro na kole J

Já jsem toho za svou kariéru moc neprošel. Od žáků jsem hrál tým Březůvek. První dva roky v dorostu jsem hostoval na Kudlově. A pak zpět na Březůvky. Během studia na vysoké škole v Praze jsem fotbalu moc nedával (pouze malá kopaná). Jak jsem se vrátil, tak jsem začal opět na Březůvkách. S tím, že jsem trénoval s klukama v Březnici (v té době hráli taky 1.B). Trvalo snad čtyři roky trénování, než mi dal trenér šanci, a stáhnul si mě aspoň na hostování do Březnice. Od té doby už jsem tam zůstal. Asi trenér usoudil, že nejsem až takové kopyto J Každopádně je 1.B nejvyšší soutěž, kterou jsem kdy hrál. A popravdě jsem nikdy ani nedoufal v to, že si vůbec zahraji krajskou soutěž. Na hřišti si určitě nejvíc rozumím s kolegou ze stoperské dvojice, Lubošem Hamerníkem. Od té doby co jsem ve Březnici, hrajeme až na pár výjimek vedle sebe. Takže je to znát. A v kabině si rozumím s každým, kdo si se mnou nebojí dát štamprli. Takže s celým týmem...

Dříve to byl squash na velmi vysoké úrovni. S příchodem rodiny jsem však musel koníčky zredukovat. Takže teď jsem rád, když stihnu kromě práce udělat něco málo kolem domu, a že stíhám tréninky a zápasy. Mám dvě malé dcerky, takže je to náročné. Naštěstí ta starší (dvouletá) mi ráda fandí. Navíc to máme z domu na hřiště kousek, tak může vzít manželka obě děti s sebou na hřiště, kde se zabaví. Navíc má žena ráda grilované klobásky a cigárka, které nám v Březnici na hřišti opékají. Takže o to jednodušší je ji tam přilákat. Každopádně jsem jí vděčný za to, že mi tréninky a víkendové zápasy toleruje. I když jsou všechny tréninky a zápasy z její strany okomentované, je stejně ráda, že na ně jdu. Asi ví, že kdyby mi zakázala na zápas jít, tak na ni pak budu protivný a nedalo by se se mnou doma vydržet.

Od letošní sezony, kdy hrajeme 1. B třídu, portál sleduji. Především tedy reporty z našich zápasů. A pak sestavu kola. Sleduji, kdo se tam objeví z našeho týmu. Ale víc do detailu portál nesleduji. Možná by nebylo špatné, kdyby mohli trenéři všech týmů po zápase ohodnotit známkou své hráče. Po sezoně by bylo aspoň vidět, kdo měl nejlepší hodnocení, a něco by ho to stálo do klubové kasy. Některé by to navíc třeba motivovalo na sobě víc pracovat.