Martine, na úvod gratuluji k výhře v anketě Muž kola. Je to podruhé, co si v této sezoně tuto soutěž opanoval, měl jsi radost, že jsi byl za svůj výkon dosazen do sestavy kola. Čeká tě jako bývalého pokladníka nějaký tučnější příspěvek do kasy?
Děkuji, určitě radost mám, ale do sestavy kola bych se určitě nedostal, kdyby přede mnou skvěle nehrál Dudy, který neúnavně piloval lajnu a hodně mi vzadu pomáhal. Velké dík patří i jemu. Myslím, že mě tučnější příspěvek do kasy nečeká, ale Šimi (Martin Šíma) jako pokladník mi nic neodpustí, trošku mi to všechno vrací. (smích)
Po zranění Romana Chlumeckého si převzal kapitánskou pásku. Cítíš na hřišti větší zodpovědnost?
Samozřejmě, o to víc na sebe beru prohru a snažím se kluky motivovat a hnát za vítězstvím.
Z tvého zvolení kapitánem neměl příliš velkou radost Pavel Jirkovský, který v našem rozhovoru neskrýval zklamání z tvé nominace na roli lídra. Co bys touto cestou vzkázal Pavlovi, aby se třeba jednou této pocty dočkal?
Pavel musí pilně dřít a ono to určitě přijde samo, ale až ukončím fotbalovou kariéru. (smích) Pověřil jsem ho aspoň svým zástupcem, který mě může vozit na tréninky, mýt kopačky, nandavat pásku a občas i vyprat prádlo po zápase. (smích)
Vraťme se k sobotě a zápasu se Soběslaví. Vstup do zápasu s lídrem tabulky jste měli famózní - 15. minuta a vedli jste 3:0. Bylo v plánu zaskočit rychlým nástupem vedoucí tým?
Chtěli jsme hrát ze zajištěné obrany a pokusit se z brejku dát nějaký ten gól, což se podařilo a ze tří střel padly tři góly.
Pak ovšem přišel nepochopitelný black out a během šesti minut jste náskok ztratili. Dokážeš popsat, kde byla největší chyba nebo který moment nastartoval soupeře k vyrovnání?
Po třech gólech jsme se nepochopitelně zatáhli a to proti Soběslavi udělat nemůžeme. Šmídmajer obešel dva hráče a krásnou střelou do šibenice dal nový impuls svým spoluhráčům.
Kalich hořkosti jste si vypili až do dna, když Mazouch v úplném závěru dokonal obrat. Byla v kabině po zápase bouřka nebo hrobové ticho? Myslíš, že to může ponechat na týmu následky do závěru soutěže?
Škoda, mohli jsme jít do vedení my, když s chutí hrající Štos v 80. minutě běžel sám na gólmana, ale bohužel nedal. V kabině bylo spíše ticho, nikdo nemohl uvěřit, že jsme mohli ztratit třígólový náskok a nakonec v poslední minutě i remízu.
Doufám, že ne. Když budeme hrát tak jak umíme, není se čeho bát.
V samotném zápase padaly i krásné branky. Ta nejhezčí z kopačky tvého spoluhráče Míry Tressla dokonce aspirovala v anketě Fortuna gól snů na branku víkendu. Dovedl by sis představit Míru, kdyby vyhrál i gól měsíce, ve studiu po boku fotbalového šprýmaře Petra Švancary?
Bylo by hezký, mít někoho z týmu, kdo by to vyhrál.. Ale s Mírou by už asi nikdo v kabině nevydržel, jak by byl na výši. (úsměv)
V kabině máš vedle sebe nový přírůstek, když si na místo věčně zraněného Lukáše Dudka sedl Michal Rabiňák. Jak se ti tato třetiligová posila jeví?
Byl od Dudyho poučen, aby si tam nesedal, neuposlechl a hned druhý zápas se zranil. Viděl jsem ho hrát jen dva zápasy a hned v prvním a první minutě zazdil tutovku. (smích) Jinak se pomalu dává do kupy a určitě bude velkým přínosem pro tým.
Když se ještě vrátím k víkendu - ty jako slávista jsi musel mít sobotu přece jen radost, když tvůj klub získal mistrovský pohár. Co rivalové ze Sparty, ozvali se s gratulacemi?
Radost jsem měl obrovskou a taky jsem to řádně oslavil. Žádné gratulace nepřišly, sparťani asi zalezli do děr a do pondělí raději nevylézali. (úsměv)
Máš nějaký rituál nebo zvyk před zápasem?
Před každým zápasem je potřeba se pořádně vyprázdnit. (smích)
Jaký moment byl v tvé dosavadní hráčské kariéře tím nej?
Dělat už druhý rozhovor pro fotbalunas. (úsměv)
V dalším kole jede tvůj tým do Milevska. Na podzim jste s exdivizním týmem prohráli 1:2. Jaké jsou plány na nedělní odvetu a čeho se vyvarovat, aby jste byli úspěšní?
Jedeme si pro tři body, takže se vyvarovat hrubých chyb v defenzivě a dát o jeden gól víc než soupeř.