Hráč 17. kola OP, Vojta Kšírl: Hrajeme to já na bráchu, brácha na bráchu,...

Domácí do zápasu vstoupili velice aktivně, měli dobrý pohyb, hráli důrazně, největší hrozbou byly pro nás kolmé přihrávky za obranu a z jedné z nich jsme i v prvním poločase inkasovali gól. Co se týče z naší strany, tak první poločas nám moc dobře nevyšel. Špatný pohyb, málo jsme se nabízeli a nebyli jsme důrazní v osobních soubojích.

Druhá půle už ale byla jiná, víc jsme přitlačili, byli častěji na balónu a soupeři začaly docházet síly, tlačili jsme se i více do koncovky. Došlo tam k rotaci, kdy jsem se posunul do středu, Petr Jahoda na levou zálohu a Čáslava šel na beka. Chybělo tomu trochu toho fotbalového štěstíčka, nebo kdyby se hrálo ještě pár minut navíc. Šance byly a remíza by z mého pohledu byla zasloužená, jen ten gól z naší strany nepadl.

Kouřim se evidentně umí skvěle připravit na silné týmy. Obrat dva týmy ze špičky tabulky asi nebude úplně náhoda. Možná na to měl také vliv náš zápas se Žíželicemi, kdy v průběhu druhého poločasu docházely domácím síly (křeče, střídání kvůli zranění). Týmy za námi rozhodně sledujeme a k tomu nám pomáhá i tento web v podobě reportů, které si vždy rád přečtu.

Očekávám od všech zápasů tvrdé boje. Loni v Konárovicích byl velice těžký první poločas, s Plaňany to byl jeden z nejhorších zápasů, co jsme odehráli, Zásmuky je vedlejší obec, tak to je derby, jak má být :-) a Jestřábka, která má nejméně inkasovaných gólů, taky nebude sranda ( doufám, že se naši útočníci zasnaží). Rozhodně chceme ve všech zápasech naplno bodovat!

Michal je po operaci předního křížového vazu, tak se teď dává do kupy. Já s Jakubem už máme operovaná obě kolena s tím samým problémem. Bratři musí držet pospolu :-D. Pokud si někdy zahrajeme spolu všichni tři, tak to bude nejdřív tak za dva a půl roku. Michal jede pracovně do zahraničí a pak asi půjde ještě na operaci předního křížového vazu na druhém koleni.

Zajímavý, ten hráč je pak všude :-D. Nejvíc markantní to bylo v dorostu, kdy já jsem hrál levého obránce, Jakub zálohu a Michal byl v útoku. Prostě já na bráchu, brácha na bráchu atd….

Má to svoje výhody, když potřebuješ něco vyzvednout na občanku a ty nemůžeš, tak řekneš bráchovi. Doporučený dopis, řidičák, diplom z vysoký…. Všude máš spoustu kamarádů a ani je neznáš. Ve většině případů je to sranda. Příhod je hodně. Když jsem začal chodit s mou přítelkyní, tak jsem jí zkoušel, jestli nás rozezná. Když přijela k nám domů, tak jí šel otevřít bratr a já zpoza rohu pozoroval, co udělá. Ale po chvilce nás už rozpoznávala :-D. Nebo na vysoký jsem potřeboval, aby šel Jakub místo mě na zápis na magisterský studium. Byl tam asi dvě hodiny a spolužáci z bakaláře, se kterými jsem denně chodil tři roky do školy, se s ním vybavovali ohledně předmětů a nic nepoznali. Kuba jim to všechno odkýval něco podotknul a pohoda :-D

Fotbal je pro mě hlavně zábava, dobrá parta a relax. V žácích ta podpora byla hlavně od táty, teď už je to jen o mě. Začal jsem hrát někdy na prvním stupni základní školy v Bečvárech a tam hraji dodnes. S časem je to čím dál tím horší. Při škole to bylo v pohodě, ale s přibývajícími pracovními povinnostmi a jinými zájmy, je toho času málo, aby se to dalo všechno stihnout. Je to prostě o určení priorit. Jinak 2x týdně trénink a o víkendu zápas.

Žádný fotbalový vzor ani oblíbený tým nemám, ale na fotbal se s kamarády a spoluhráči v hospodě vždycky rád podívám.

Nic, nesleduji to. Přeji to ale Juventusu kvůli Nedvědovi.

Taky díky.