„Před zápasem se ptám dcery, kolik mám dát gólů,“ říká Hráč kola Josef Bernat z Krakovan
Na hřišti válí, v kabině baví a za víkend zvládne klidně tři zápasy. Čerstvý Hráč kola Josef Bernat má za sebou divoký týden – trefil hattrick proti lídrovi, s kluky z Hanspaulky ponocoval u fotbalu a teď vyhlíží rozlučku se sezonou. „Nějaká lahvinka nebo tři v kabině určitě padnou,“ usmívá se krakovanská posila, které počet gólů předpovídá vlastní dcera.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Dobrý den, gratuluji k vítězství v anketě Hráč kola. Jaké byly bezprostřední pocity, když jste to zjistil?
Dobrý den, děkuji Vám. Zjistil jsem to až od manželky, se kterou jsem samozřejmě sdílel nadšení. Děkuji všem za zaslané hlasy, mám z toho opravdu velkou radost.
Co pro vás toto vítězství znamená v rámci placení do klubové kasy?
Ještě to v kabině úplně nezaznělo, ale počítám, že nějaká lahvinka nebo tři určitě padnou.
V zápase s lídrem tabulky jste vstřelil hattrick, ale nechybělo mnoho a vstřelil jste góly čtyři. Jak zápas hodnotíte? Co chybělo u té neproměněné penalty?
Zápas byl rozhodně náročný. Soupeř má skvělé kvality, které odpovídají jeho postavení v tabulce. Nikdo z nás takový průběh nečekal. Hattrick proti prvnímu týmu v tabulce mě velmi těší. Penalta ve mně ještě nějakou dobu bude negativně rezonovat, ale v momentě odpískání jsem byl už úplně vyšťavený a kopat ji měl rozhodně někdo jiný. Přecenil jsem své síly.
Zažil jste někdy povedenější zápas?
V Krakovanech jsou povedené všechny zápasy, ať už vyhrané, nebo prohrané. Je to díky neuvěřitelné atmosféře v kabině, trenérovi i celému vedení klubu.
Krakovanské áčko skončí nejlépe sedmé, panuje v týmu s tímto umístěním spokojenost?
Panuje i nepanuje. Jsme všichni kohouti a chceme dosahovat těch nejlepších výsledků.
Jak jste zapadl do legendární krakovanské kabiny?
Do kabiny jsem určitě zapadl bez problémů. S kluky se známe mnoho let a spoustu jsme toho spolu zažili, a to i mimo fotbalové hřiště.
S kým si nejvíce rozumíte?
Nejvíce si rozumím s Aleškem Dostálem. Máme podobný smysl pro humor. Ten můj je občas až za hranou, ale snad ho Aleš chápe. Na hřišti jsem s ním navíc absolutně spokojený. Má skvělý přehled i načasování. Koneckonců, právě on mi proti Oseku asistoval na všechny tři góly.
Vy sám nastupujete jak za áčko, tak i za béčko, a dokonce za céčko. Jak náročné jsou tři zápasy za víkend? Máte nějaký osvědčený recept na kvalitní regeneraci?
Tři zápasy po třech operacích kolen jsou opravdu náročné, ale nemůžu si pomoct. Hra samotná i celý tým mě motivují hrát co nejvíce. Co se prevence a regenerace týče, doporučil bych GS Condro, Traumaplant a běh v lese.
Do Krakovan jste přestoupil v půlce sezony z Horních Měcholup. Proč jste se rozhodl pro tento krok? Hodnotíte ho jako povedený?
Myšlenku přestoupit do Krakovan jsem nosil v hlavě už dlouho. Mám tu nejvíce fotbalových přátel, ať už mezi hráči, nebo fanoušky. Právě tady začínaly mé skutečné fotbalové kroky a přímo v Krakovanech se naplno rozvinula moje vášeň pro fotbal. Tento krok hodnotím jednoznačně jako povedený.
Je velký kvalitativní rozdíl mezi okresním přeborem v Praze a na Kolínsku?
Rozhodně ten rozdíl vnímám. V Praze je více skupin a spousta kvalitních týmů, které se daly dohromady i z hráčů se zkušenostmi z vyšších zahraničních soutěží a postupně se probojovávaly výš a výš. Dodnes si pamatuji na noční můru Pražského přeboru – tým Perfect Land, za který nastupovali i bývalí druholigoví hráči z Ukrajiny. Po sezoně měli průměrné skóre kolem 13:0 na zápas. Na Kolínsku se to ale bezpochyby více prožívá. Všechny týmy nastupují s obrovským odhodláním a touhou po vítězství.
Prý jste před zápasem slíbil, že dáte čtyři góly. Čím to, že jste měl takové tušení?
Před každým zápasem se ptám dcery, kolik mám dát gólů. V sobotu řekla, že chce čtyři. S tímto pak přicházím do kabiny, a když jsem dal v prvním poločase druhý gól, věřil jsem té číslovce čtyři víc a víc.
Sedmý start v okrese, pátý vstřelený gól. Konec sezony vás zastihl ve velmi dobré formě, čím si to vysvětlujete?
Jednoznačně díky postupnému sehrání se s týmem. Ze začátku jsem trochu bojoval se stylem hry i s celkovým nastavením. Bylo to něco úplně jiného, než na co jsem byl zvyklý, ale momentálně mi to vyhovuje mnohem více.
V rámci sezony zachraňujete i béčko ve třetí třídě. Jak to s ním vypadá, povede se to? Tento víkend se hrají poslední zápasy, už se těšíte na rozlučku? Kdo potáhne oslavy?
Tento víkend bude velmi náročný ze všech stran. V sobotu mě čekají dokonce tři zápasy. Největší pozornost a odhodlání budu samozřejmě věnovat týmu B, kterému chci pomoci k záchraně. U týmu A očekávám vítězství a minimálně jeden vstřelený gól. Po zápasech se na našem hřišti uskuteční diskotéka na oslavu konce sezony. Jejím hlavním tahounem bude bezpochyby náš gólman Honza Špinka. Upřímně by bylo překvapivé, kdyby tomu tentokrát bylo jinak. Oficiální rozlučka se sezonou proběhne o týden později, kde na pozici tahouna opět vidím Honzu.
V kariéře jste si vyzkoušel i 1.B třídu, jak na toto období vzpomínáte?
Na B-třídu vzpomínám rád. Bylo to zase něco jiného, rychlejšího, a i s oslabeným týmem jsme se vždy snažili odevzdat maximum.
Roky jste dělal atletiku, jaké to bylo? Máte nějaký úspěch, na který nezapomenete? Proč jste vlastně skončil?
Atletika je krásné téma, na které rád vzpomínám. Úspěchů mám za sebou několik, dokonce i na mezinárodní úrovni, ať už ve skoku vysokém, nebo v trojskoku. Skončil jsem kvůli přetrženým vazům, zranil jsem se právě při trojskoku.
Chybí vám někdy královna sportů?
Samozřejmě, že mi chybí. Dva roky jsem trénoval děti v Praze a zkoušel jsem se vrátit i ke svým disciplínám, ale nebylo to ono. Pohyby i technika jsou úplně jiné než při běhu a fotbalu.
Pomáhá vám atletická průprava na hřišti doposud?
Bezpochyby pomáhá. Dodnes využívám spoustu strečinkových a běžeckých cvičení, která jsem se naučil před více než deseti lety u Tondy Morávka v Kolíně.
Co pro vás znamená fotbal?
Fotbal je velkou součástí mého každodenního života. Ať už aktivně na hřišti, s dětmi, nebo jako fanoušek u televize. Dvakrát týdně hraji tenis a pravidelně létám na Roland Garros, ale ani to není to pravé ořechové. Tím je pro mě zkrátka fotbal.
Prý jste taktéž vášnivým hráčem legendární Hanspaulky, je to pravda? Tento týden začíná fotbalové MS, budete koukat?
Je to pravda. Dnes, ve čtvrtek, sedíme po posledním zápase sezony pražské Hanspaulky tradičně s kluky v naší Dobré společnosti u piva a sledujeme fotbal. Po zavíračce ve 23 hodin se přesuneme do legendárního nonstop podniku Klec, kde vydržíme až do čtvrté hodiny ranní, abychom mohli sledovat naši reprezentaci na MS. Manželky z toho sice nebyly úplně nadšené, ale na podobné estrády už jsou zvyklé.
Co stíháte ve volném čase mimo fotbal?
Ve volném čase hodně cestujeme s rodinou. Během sezony je na to času méně, proto se manželka i dcera vždy těší na její konec a hned po něm vyrážíme na cesty. Dostanu se také k hraní her, kde u mě jednoznačně vedou FIFA a Call of Duty.
To je vše. Děkuji za rozhovor. Je něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?
Děkuji všem za přečtení rozhovoru, za zaslané hlasy i za podporu nejoblíbenějšího sportu na světě. Přeji všem hezký den. Sportu zdar a fotbalu zvlášť!
Autor: Jonathan Mensatoris
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Jakub Nedvědil z Plaňan: „Kluci mě přemluvili, abych na zápas jel.“ Odměnou byly dva góly
- „Před zápasem se ptám dcery, kolik mám dát gólů,“ říká Hráč kola Josef Bernat z Krakovan
- K večeři před zápasem je pivo na místě, po něm už povinnost, říká HISENSE Hráč kola Michal Trumpus z Plaňan
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| Nebyla nalezena žádná data | ||||