Miroslav Turek má dvě série šesti chycených penalt v řadě

Tentokrát vám přinášíme rozhovor s druhým hráčem kola – Miroslavem Turkem ze Strunkovic, který získal 38 % hlasů, což bylo pouze o 1 % méně než první Josef Král ze Čkyně.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji ti k vítězství v naší anketě a zajímalo by mě, jaký byl zápas proti Stachům z tvého pohledu?
Děkuji. Zápas proti Stachům byl hodně těžký. Stachy mají zkušený a důrazný tým, se kterým je to vždy těžké. Po prvním poločase bylo jasné, že kdo dá první branku tak vyhraje. Naštěstí to tam Láďa Klein z přímého kopu skvěle trefil.
Udržel si čisté konto, víš kolikáté to bylo v téhle sezóně?
Vím, bylo čtvrté.
Máš nějaký oblíbený a neoblíbený tým, popřípadě protihráče ze soutěže?
Přiznám se, že nemám, a to samé platí i u protihráčů.
Prozradíš nám, jak se chováš při penaltě? Tipuješ stranu předem, nebo vyčkáváš do poslední chvíle? Kolik si penalt už chytil?
Bohužel neprozradím, soupeři to tu jistě čtou (smích). Jen můžu říct, že těch faktorů, podle kterých se rozhoduji je hodně. V tomhle mi dal hodně dnes už zesnulý trenér Buchar, když jsem byl v žácích v Netolicích. Piloval se mnou do úmoru všechny brankařské činnosti a penaltám věnoval opravdu hodně času. Statistiku chycených penalt si nevedu, protože jich je vcelku dost. Ale mám dvě série šesti chycených penalt v řadě bez obdržené. Jednu ještě v dorostu v Netolicích a druhou už tady v áčku ve Strunkovicích. Snažím se to překonat, ale vždy mi to nějaký střelec překazí (smích).
Postavil ses do brány hned od začátku? Nebo si začínal v poli?
Asi, jako většina brankářů jsem začínal v poli. Nejdřív útok, pak jsem se postupně přesunul na stopera a skončil v bráně. To bylo někdy ve starší přípravce, kdy nepřišel brankář na zápas. Tak jsem tam vlezl já. Bylo to v Šumavských Hošticích a pamatuji si, že jsem chytil penaltu a my vyhráli 2:0. No a už jsem tam zůstal.
V čem si myslíš, že mají brankáři výhodu?
Brankáři jsou nejvíc vidět, takže mnohem jednodušeji vyniknou. Na druhou stranu každá jejich chyba je vidět a končí většinou brankou, takže jsou zase jednodušeji za pitomce. V bráně je ta hranice mezi dobrým a špatným výkonem hrozně tenká, protože jedna chyba výrazně ovlivňuje zápas. Samozřejmě oproti hráčům z pole je fyzická připravenost úplně jiná, není tolik náročná a zaměřená na úplně jiné prvky.
Radši hraješ zápas v sobotu, nebo v neděli? A v kolik hodin?
Nejraději bych i kvůli svému pracovnímu vytížení a neustále narůstajícímu nedostatku volného času hrál v pátek v podvečer.
Máš oblíbeného fotbalistu?
Z brankářů jsou to už nechytající Jose Luis Chilavert, Jorge Campos a Fabian Barthez. Z té aktuálně chytající generace Keylor Navas a Guillermo Ochoa. Z hráčů z pole to byl vždy Pavel Nedvěd.
Jaká je tvá kariéra, kde všude si hrál?
Od nějakých 4 let bydlím v Netolicích a tam jsem také s fotbalem začínal už v přípravce. Až když jsem šel do mužů, tak jsem putoval nejdříve na hostování do Strunkovic nad Blanicí. To se po půl roce změnilo v přestup a letos je to už dvanáctá sezóna co hájím branku „Mexica“.
Jak se těšíš do Netolic, které daly za poslední 2 zápasy 8 gólů?
Těším se moc, pro mě je to domácí zápas. S většinou kluků jsem hrál v mládežnických kategoriích, pravidelně se s nimi potkávám v Netolicích během týdne. Těch 8 branek není náhoda, Netolice mají kvalitní ofenzivu, kterou řídí ze zálohy Míra Baloušek a vepředu výborné útočníky Vencu Vláška a Davida Rendla. Bude to dobrý zápas, přijde jistě spoustu lidí a doufám, že urveme tři body.
Typický dotaz pro fotbalistu, máš nějaké předzápasové rituály?
Žádné nemám.
Věnuješ se mimo fotbal i jiným sportům?
Sport všeobecně mám hrozně rád, je to pro mě hlavně výborný způsob, jak si vyčistit hlavu. Celoročně hraji moji oblíbenou sálovku, jakmile počasí dovolí, tak si rád zajdu na plážový volejbal. Baví mě i klasický volejbal, jízda na kole, florbal, asi do 24 let jsem hrál závodně hokejbal, jenže na ten už prostě nezbyl čas. Vyzkoušel jsem si spoustu jiných sportů a jakmile je možnost vyzkoušet něco nového tak jdu do toho (smích).
Tak to bude vše, děkuji, ať se daří.
Já děkuji za rozhovor.

Autor: Tomáš Štveráček

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.