Ladislav Fujdiar i v 49 letech rozhoduje zápasy

Je tomu rok, co jsme si s legendou jihočeského fotbalu Ladislavem Fujdiarem povídali naposledy. A právě na tento rozhovor můžeme směle navázat. Role Fujdiara, druhého nejlepšího střelce v historii Dynama České Budějovice, se v celku SK Planá totiž nezměnila - na jaře při velké marodce odehrál několik celých zápasů, do dalších, jako naposledy proti Krumlovu B, nastoupil ve druhém poločase. V sezóně se trefil už pětkrát, přidal tak další branky do své bohaté sbírky. Jakého gólu si ale považuje nejvíce? Fujdiar už si mimo jiné užívá i role dědy.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Bavíme se po roce a vy opět na jaře hojně nastupujete v dresu Plané. Jste rád, nebo už jste chtěl mít větší klid?
Hraju furt rád. Když to jde, tak proč by ne.
Váš tým vede tabulku. Jak to vidíte před posledním kolem?
Doufám, že to zvládneme. Na Nemanice se vůbec neohlížím, my musíme dobře zahrát v Trhových Svinech. Bude to těžké, asi nervózní, ale máme to ve svých rukou.
Utkání úplně v klidu neprožíváte, na jaře jste proti Nemanicím viděl červenou kartu…
To už jsem se bál, že ukončím sportovní kariéru červenou kartou. Je možné, že příští rok už hrát nebudu, přece jen mám nějaký věk.
Jak jste na tom zdravotně, co vaše kyčle, trápí vás stále?
To víte, že bolí. Dvakrát už jsem mohl jít na operaci druhé kyčle, ale zatím jsem to oddálil, nemám takové bolesti, jako s tou první. Sice se v noci probouzím bolestí, ale pořád to není takové, jako tenkrát, to byla opravdová ňamka. Když mi to odooperovali, byla to neskutečná úleva.
V minulém kole jste rozhodl svou brankou. Baví vás po těch letech ještě vůbec dávat góly?
(smích) Koho by to nebavilo… Jsem rád, že to tam spadlo, ale musím zmínit, že to byla výborná přihrávka od Řehyho, díky které jsem se ocitl vlastně sám před gólmanem, právě Tomáš tak má na brance velký podíl.
Gólů jste za svou kariéru nasázel pořádné množství. Je ale nějaký, který byste vypíchl, na který si extra vzpomínáte?
Víte, že asi ani ne? Svoje góly si celkem pamatuji, ne všechny samozřejmě. Ale přece jen jeden zmíním. Když jsem hostoval v Baníku Ostrava, tak jsme hráli poslední kolo na Spartě a museli jsme uhrát remízu, abychom si zajistili třetí místo. A tam jsem dával gól při konečném výsledku 1:1, takže na ten si vzpomínám. I v Dynamu ale byly důležité góly pro boj o záchranu. Ono těch gólů už bylo tak hodně… Ale samozřejmě potěšil i ten poslední gól, který byl vítězný a máme tak furt šanci hrát o postup.
Přicházel jste do Plané, když hrála III. třídu. Teď je v krajské soutěži a usiluje o další postup. Nechtěl jste hrát spíš víc vesnickou kopanou, než se za něčím hnát?
Ono na těch několik minut, co hraju… Já samozřejmě už na ty kluky rychlostně nemám. Fyzičku si udržuji, pořád trénuju, ale rychlost už je pryč. Ale zase do hry můžu dát zkušenost, zpracování balónu, tak se snažím pořád hrát naplno. Kdybych nechodil na tréninky, tak zlenivím.
Hraje ještě někdo aktivně z vašich bývalých spoluhráčů z Dynama, nebo jste posledním?
To popravdě vůbec nevím. No, ale jo, asi jsem poslední (smích). Někdo, kdo by nějakou soutěž hrál, mě nenapadá.
Na co se nejvíce těšíte po zápase, co je pro vás odměnou?
Karty v plánské hospodě na hřišti! A pivíčko.
Dal jste se v Plané i na trénování dětí…
Domluvili jsme se, že to budu mít na bedrech i já. Je to piplačka, ale vždy se na to těším. Už jsem kdysi trénoval děti jeden rok v Dynamu. Jsem rád, že aspoň takhle klubu a fotbalu pomůžu.
V divizi vyhrál Hráče kola Martin Jasanský, váš zeť. Takže rodinný double! Slavili jste to nějak?
Vždyť on nepije! Ten si nedá ani pivo! Ale Martin byl v sestavě kola skoro furt. Dařilo se mu střelecky, zaslouženě anketu vyhrával. Tak jen, aby mu to vydrželo.
Vaše druhá dcera zase chodí s nadějným fotbalistou Jindřichem Kadulou. Kdybyste si měl do týmu vybrat jednoho, Martina nebo Jindřicha, na koho byste ukázal?
Já bych si vybral oba! Zahráli jsme si spolu v zimě na turnaji a musím říct, že oba jsou výborní. Ale do Plané to s nimi nějakou dobu ještě nevidím, jsou mladí… (úsměv)

Autor: Michal Špírek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.