Fotbalunas.cz
Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
Fotbalunas.cz

BODOVÁNÍ UŽIVATELŮ: Kdo z vás se přiblížil zisku televize a dalších cen od Hisense?

NEJ VÍKENDU: To tu ještě nebylo! Rozhodčí vyloučil v zápase sedm hráčů

FOTO: Sparta proti poslednímu týmu tabulky nezaváhala

Jan Rillich: Spokojen bych nebyl ani s dvaceti góly, uspokojení je zlo

11.06.2016 13:07 Michal Špírek
11.06.2016 13:07 Michal Špírek

Útočník Jan Rillich z týmu Frymburku se stal Hráčem kola. Osmnáctiletý záložník má za sebou úspěšné období - levou zadní zvládl maturitu a ve fotbale patří aktuálně k hráčům s největší formou. Trefil se už ve třech zápasech po sobě. 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jste vůbec prvním hráčem z Frymburku, který vyhrál v anketě Hráč kola. Co, že vám to tak trvalo?
My jsme si to nechávali až na konec, abychom nebyli moc nápadní a soupeři nás podceňovali. Opravdu nevím, záludná otázka. (úsměv)
Trenér Mertl vás chválí, že v posledních zápasech hrajete ve velké fazóně. Souhlasíte? Co za tím stojí?
Vlastně ani nevím, co si pod pojmem 'velká fazona', představit. Chvála mě samozřejmě těší, ale je to jen výsledek skvělé týmové práce. Za minulé kolo by si v sestavě kola zasloužil místo každý z Frymburka.
Dal jste zatím šest gólů – jste s tímto příspěvkem spokojen?
To rozhodně ne. S tím, do kolika šancí se dostávám, je tohle číslo spíš ostuda. Ale na druhou stranu bych nebyl spokojen, ani kdyby jich bylo dvacet. To uspokojení je zlo. Při tom mě udržuje hlavně táta, který si najde po každém zápase něco, co jsem udělal špatně. Ale bez toho by to ani nešlo.
Pokud se nepletu, máte za sebou maturitu. Jak to šlo?
Je to tak, už tři týdny jsem velkej kluk. Šlo to na můj vkus až moc dobře, funguje tady totiž taková nepřímá úměra, že čím víc do vás učitelstvo hrotí, jak moc je to důležitý, tím jednodušší to pak je. A obecně bych řekl, že je kolem toho až moc humbuku.
Za fotbalovou maturitu se dá považovat třeba přechod do mužské kategorie. Jak jste se s tím srovnával?
K maturitě bych to nepřirovnával, protože ta byla zhruba třikrát lehčí, než přechod do mužské kategorie rovnou ze žáků. Nemáme dorost, ze žáků se jde rovnou do béčka, a to je trochu křest ohněm. Já osobně jsem neměl problémy s fyzičkou, náročné to bylo hlavně na psychiku.
Z vážnějšího soudku – je vám osmnáct let, patříte k nejmladším hráčům týmu. Často se dnes říká, že mladí se do fotbalu nehrnou, nebo z něho odchází. Co vám osobně fotbal přináší?
V áčku bych řekl, že jsem nejmladší, v béčku jsou, díkybohu, i mladší. Je pravda, že se určitě do fotbalu nehrne tolik mladých, jako před třiceti lety, ale nedával bych to za vinu líné mládeži. Dneska máte daleko větší paletu možností a aktivit, kam dítě poslat a já bych osobně řekl, že je to jen a jen dobře. Máte pravdu o těch odchodech – a to je nejkritičtější v období puberty. Spousta mých kamarádů takhle skončila. Nevím, co mi fotbal přináší. Radost? Ta otázka je o dost těžší, než vypadá. Hraju ho od čtyř, asi už je to mojí součástí.
Když se podíváte do minulosti, s kým jste hrál v mládežnických kategoriích, kolik tak procent hráčů tak už s fotbalem nepokračuje? A co si o tom myslíte? Měl jste třeba vy někdy chuť s fotbalem praštit?
Netroufnu si udělat ani nástřel, odhad není mojí silnou stránkou, což je vidět na mém kontě na tipsportu. Měli jsme ale silnou generaci v přípravce, kdy jsme vládli okresu - to zní fakt velkolepě, co? - a z těch deseti jsme pokračovali do žáků čtyři, do mužů dva. Moc to opravdu není. Chuť skončit s fotbalem jsem měl tolikrát, že bych to ani nespočítal, ale nikdy jsem to nezrealizoval, bohudík.
Zatím jste nehrál nikde jinde, než ve Frymburku. Zůstanete i do budoucna?
Už v přípravce a žácích jsem měl několik možností jít výš, zkusit štěstí, vypracovat se. Ale vždycky jsem ji odmítl. Prvním důvodem je extrémní klišé, mám rád Frymburk. Tím druhým je, že ho na téhle úrovni chodím hrát pro radost a taky si udělat žízeň. Jakmile bych musel jít na trénink jako do práce, asi by to nebylo ono. Pokud to dovolí čas, který bude žrát vysoká škola, zůstal bych rád.
Ve Frymburku působí i B tým. Jak funguje spolupráce s A týmem? Chodíte společně trénovat?
Na trénincích to je na A a B rozděleno jen pomyslně. Jsme jedna banda 'rozdělená' na áčkaře, béčkaře a pendly. Spolupráce s A týmem funguje dobře, řekl bych. Je správné, že má áčko přednost, ale béčko by se nemělo podceňovat, jeho role je více než důležitá. Proto bychom ho měli udržet za každou cenu, i když je na takové vesnici někdy problém s lidmi.
Koho byste označil jako klíčové postavy frymburského týmu?
Rád bych se téhle otázce zkusil nějak vyhnout, protože je tady osobností spousta a určitě bych na někoho zapomněl. Ale otázka už padla, takže nemám na vybranou. Jmenuji jen dva, abych se nemusel rozepisovat tak moc. Jsou jimi náš stoper Honza Šisler a kapitán Dušan Račák. První je bezesporu vzorem pro nás všechny a pro tým dělá spoustu, druhý je kromě srdce týmu také správce, bez kterého by naše zázemí nevypadalo tak, jak vypadá a tráví v týmu moře času i bez fotbalu.
V posledním kole hostíte Nemanice, ty budou hrát o postup. Těšíte se na tento zápas?
Na tenhle zápas už bohužel nebudu, protože mám naplánovanou dovolenou, ale jinak bych se na ten zápas těšil bezpochyby. Nemanice hrají krásný fotbal, do toho je máme na domácím hřišti a bude to dobré rozloučení se sezónou. Když kluky chytnu na ČT sport, budu jim držet palce.
Komu přejete postup více – Plané, nebo Nemanicím?
Snad nebudu vypadat moc hloupě, když řeknu, že je mi to vlastně úplně jedno. Kdyby hrál o postup někdo tady od Lipna, kde se mezi sebou všichni známe, byla by volba jasná. Takhle jsou to pro mne jenom dvě vesnice u Budějovic, respektive v Budějovicích. Přeju postup tomu, kdo je lepší, jednoduše. Hlavně proto, aby se v té 1.A aspoň chvíli udrželi a nevrátili se hned zpátky.
Poslední zápas, pak už jen dokopná… Jak se slaví konec sezóny ve Frymburku?
Řekl bych, že moc odlišně, než v ostatních klubech ne. Máme pro sebe celou hospodu, hromady jídla a piva, hudby. Lehce speciální je tipovačka trenéra Mertla, která se vyhlašuje na každé dokopné. Jinak je to ale standardní fotbalová veselice, na které se můžete výborně seznámit, protože se na ní objeví spousta hráčů, které přes sezonu nikdo neviděl. (úsměv)

Autor: Michal Špírek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.