Musím se přiznat, že jsem měl v sestavě kola poslední volné místo a na něj dva hráče – vás a vašeho spoluhráče Gondeka. Zvolil jsem vás, a je z toho podruhé váš titul hráče kola. Máte radost?
Člověka to samozřejmě potěší. Ale mám hlavně radost, že můj výkon pomohl k důležité výhře.
Aby ale Gondek nepřišel zkrátka – můžete k němu říct pár slov?
Polák, což je Jirky Gondeka přezdívka, je velký dříč v týmu a hlavně bavič kabiny (úsměv). Na útočníka by se měl sice prosazovat více gólově, ale v probíhající sezóně se mu to moc nedaří. Jsem rád, že se mu střelecky povedl zápas s Krumlovem.
Co byste pak řekl k vašemu trenérovi Janu Strakovi? Vypadá to, že vyšebrodským fotbalem žije, je to správný dojem? Obstarává vám i perfektní mediální servis – facebook, reporty k zápasům…
Přesně jak říkáte. Tréňa žije vyšebrodským fotbalem a jsme za to moc rádi. Nuceně musel ukončit svou hráčskou kariéru kvůli zranění, a tak se vrhnul v brzkém věku k trénování. Jako trenér odvádí dobrou práci myslím. S některými z nás ještě hrával, takže jsme i dobrá parta.
V tabulce jste pět kol před koncem na šestém místě. Tohle vám říct před sezónou, tak to asi berete všema deseti, že?
Náš každoroční cíl je klidný střed tabulky (úsměv). Momentálně máme dobrý a kvalitní tým a většina hráčů hraje na vrcholu své hráčské kariéry. Takže bychom si vlastně měli užívat každý zápas spolu, ale bohužel, jak zmínil trenér v reportu k zápasu s Krumlovem, máme obrovskou marodku a dáváme to jen tak tak dohromady, což je škoda.
Naopak ohrožena sestupem je Černá. Budete ji držet palce, aby boj zvládla, nebo se bez krumlovského konkurenta klidně příští rok obejdete?
Černá si myslím, že fotbalově do 1.B patří. Škoda jen toho hřiště, na kterém se v Černé hraje, ale za to hráči nemohou.
Za Brod chytá váš bratr. Čím to, že vy jste v poli, zatímco brácha mezi tyčemi? Jste šikovnější?
Od malička je mezi tyčemi a já od malička v poli. Každý jsme šikovný na svém postu (úsměv). Občas vlezu na tréninku do brány a baví mě to taky. Takže až nebudu schopen běhat, zalezu do brány.
Prý máte oblíbené kopačky a kupujete je snad i po vícero kusech najednou. Platí to?
Platí! Akorát model, který si kupuji, přestali vyrábět. Budu muset dohrát s těmi, co mám, a potom ukončit kariéru (úsměv)
Stavíte si dům, bere víc síly to, nebo devadesát minut na hřišti?
Zatím jsem rád, že zvládám oboje (úsměv). Na stavbě si psychicky odpočinu od zaměstnání a na hřišti se odreaguju od stavby. Jak se říká, člověk se zatáhne a tu únavu nevnímá postupně, ale najednou třeba v neděli večer.
Nejenomže pracujete v Rakousku, ale chvíli jste tam i hrál. Jak na to vzpomínáte?
Sice jsem tam odehrál jen půl roku na jaře 2012, ale mám tam hodně přátel a pravidelně sleduji, jak se jim daří. Tenkrát tam bylo hodně mladých hráčů, až jsem se divil. Byl jsem tam ve 24 letech mezi nejstaršími hráči. Tým se budoval a vyvíjel a výsledky bohužel nebyli podle představ. Ale takový je fotbal. Nyní si tam rád jezdím zahrát nějaký turnaj.
Blíží se konec sezóny – už ho vyhlížíte, nebo byste nejraději hrál pořád?
S klukama si moc rád zahraju, pokud nejsou někteří zranění, a fotbal byl pro mě vždy na prvním místě. Přestávka ale neuškodí, alespoň bude více času na stavbu (úsměv).