Fandím Spartě a tam je pro mě každý vzorem, prozrazuje hráč kola Tomáš Kamarád

Trvalo to čtyři dlouhé týdny, než vyhrál anketu nějaký jiný hráč, než hráč Mladé Vožice. Tentokrát se jím stal Tomáš Kamarád z Březnice. Spokojený březnický fotbalista nám na sebe prozradil několik zajímavých věcí. Vše v našem pravidelném rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Co říkáte na ocenění hráče kola?
Popravdě jsem už jenom čekal, kdy to přijde (smích). Ne, to si samozřejmě dělám srandu srandu. Jsem rád. Každého vždy potěší nějaké ocenění. Když vás někdo za něco pochválí, tak máte vždy radost.
Nejste třeba i radši, že jste ukončil nadvládu mladovožických hráčů?
Ne, to ne. Jelikož jsou první a teď jsem tam viděl tu diváckou kulisu, tak oni fotbalem opravdu žijou. Ani mě to nepřekvapovalo, že vyhrávali pouze kluci od nich. Jednou to ale muselo přijít. Musel vyhrát někdo jiný.
Jaká bude cena, kterou zaplatíte týmu za toto ocenění?
Už dříve vyhrál spoluhráč Kuba Dušek a ten říkal, že bude platit sud piva. Tahle taxa je jednotná, takže ani mě to nemine.
Pojďme k vašemu poslednímu zápasu. Popište nám ho trošku.
My jsme jeli do Vožice s tím, že se nám tam dlouhodobě daří. Ačkoliv jsme nebyli v kompletní sestavě, tak jsme tam jeli s tím, že nechceme inkasovat jako první a naopak. Chtěli jsme stav 1:0 pro nás udržet co nejdéle. Jenže to se nám samozřejmě nepodařilo a první gól jsme dostali my a ještě z penalty. Ale zdálo se nám, že jsme prvních třicet minut byli lepší, hráli jsme pořád a vyplatilo se to. Z penalty jsme srovnali na 1:1 a potom jsme měli ještě asi čtyři vyložené šance. Bohužel, gól jsme nedali. Pak Vožickým vyloučili hráče a ti byli spíš zralí na ručník. I když nám pak vyloučili hráče taky. Nakonec se ale štěstí otočilo na nás a asi šestou vyloženou šanci jsme dali a vyhráli. Myslím si, že zaslouženě.
Co vaše pocity po vstřeleném gólu? Přeci jenom to bylo na hřišti lídra, v 90. minutě.
Normální gól. Moc bych to nezveličoval. Samozřejmě je to hezké dát gól v 90. minutě, ještě lídrovi. Věděli jsme, že Bechyně získala bod. Myslím, že Chyšky také, takže možná o to to bylo příjemnější. Ale nedělal bych z toho žádné závěry. Uvidíme, jak to bude na konci.
Co očekáváte od dalšího zápasu?
Chceme určitě vyhrát. Hrajeme doma a doma se nám daří. Umíme tam hrát na každého. Řepeč je samozřejmě silná. Když jsme s nimi hráli naposled, tak to byl asi nejlepší soupeř, se kterým jsme hráli. Hráli dobrý a hezký fotbal. Chceme vyhrát.
Jaké máte koníčky?
Abych řekl pravdu, tak moc koníčků nemám. Hlavně fotbal a zbytek trávím časově. Občas si zahraju tenis. Už není moc času.
Jaké byly vaše fotbalové začátky?
Začínal jsem v Bechyni. Byli mi asi čtyři roky. Nějaká předpřípravka. Hrál jsem tam až po muže. Odehrál jsem za ně dva roky, ale poté se změnilo vedení. Celkově byly vztahy takové napjaté a já se tak rozhodl přesunout do Březnice. Tady jsem spokojený. Všechno tu šlape, jak má.
Máte ještě nějaký fotbalový cíl?
Už ne. Chci hrát v Březnici. Když nesestoupíme, tak chci hrát I.B. Cíle už si nedávám. Hlavně vzhledem k práci. Není čas. Takže I.B a stačí.
A co takhle fotbalový vzor?
Nikdy jsem žádný fotbalový vzor neměl. Já fandím Spartě Praha a tam je pro mě každý vzor. Možná dřív, když jsem byl malý, ale teď už jen Sparta Praha.

Autor: Aleš Skok

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.