Po dlouhé době se stal hráčem kola střelec. Co pro vás znamená toto ocenění?
Popravdě více si cením 3 bodů, ale je to taková perlička na dortu a samozřejmě mě to potěšilo.
Vyhrálí jste vysoko 5:2. Vy jste se na něm podílel hatrickem. Můžete své góly popsat a shrnout i utkání ze svého pohledu?
Vyhrály jsme díky tomu že jsme do toho šli na plno a hlavně jsme proměnili šance. A také s vědomím že je to poslední domácí zápas, ve kterém chceme potěšit jak diváky tak sebe před dokopnou. Poměrně se nám dařila kombinace a finální přihrávky. Ale gólů mohlo být i více. Nicméně si myslím, že jsme byli nakonec spokojeni a mohli si užít dokopnou.
Co se týče gólů, tak první byl po perfektním centru Jirky Peltána, který nasměroval do vápna a přesně na mou hlavu. Já už jen do míče trknul a s dávkou štěstí míč přeletěl gólmana a odrazil se od břevna do brány. Druhý gól byl po špatné domluvě dačického obránce který podle mě naslepo vracel míč brankáři, který vybíhal na jinou stranu a to už se otevřel prostor, kde zívala jen prázdná brána. Třetí padl po prudkém přízemním centru od Michala Hromady a já jen míč dorazil do prázdné brány.
Na začátku jara se Soběslavi dařilo. Poté přišly špatné výsledky. Co bylo podle vás příčinou?
Hlavní příčiu vidím v neproměňování šancí. Dolehla na nás deka a vezlo se to s námi z kopce. Do toho nás stíhala zranění a červené karty. Všechny tyto důvody vedly k tomu, že jsme skončily nízko.
Dočkal jste se hatricku v posledním kole s Dačicemi. Využil jste tedy odhlehčeného tempa nebo vám utkání opravdu tolik sedlo? Jen pro pořádek - pochvalou na vaši osobu nešetřili ani samotní hráči z Dačic!
Myslím že po této sezoně, kdy jsem spálil tolik šancí a tutovek to byla spíš povinnost vůči sobě tak svému týmu a našim divákům. Velký dík patří klukům, trenérům a také "Prezidentovi"(smích), že to se mnou nevzdaly a ty šance mi dávaly. A co se týče Dačic, tak dva góly si daly sami a přesto se nevzdaly a bojovaly až do konce, takže pochvala i pro ně.
Sezóna skončila pro Soběslav záchranou. Příští rok tedy znovu krajský přebor. Uvidíme v sestavě i jméno Jiří Šmídmajer?
Bohužel skončila jinak než jsme si mysleli, ale díky bohu za to, že jsme se udrželi a můžeme v kraji pokračovat. A jestli budu na soupisce i příští rok není ani tak na mě, jako spíš na trenérovi a mému přístupu a výkonu v přípravě.
V Soběslavi působí více hráčů vaší věkové kategorie. S kým si na hřišti a mimo něj nejvíce rozumíte?
Jistě je tam spousta kluků, s kterými jsem vyrůstal a hrál od mala, tudíž se známe velmi dobře, ale neřekl bych že je někdo určitý, s kým bych si rozuměl více a s kým méně. Jsme většina odchovanci a po tolika letech bych se nebál říct taková druhá rodina. Takže si rozumím se všemi stejně jak na hřišti tak i mimo něj.
Kvůli práci prý často chybíte na tréninku. Je to opravdu z pracovních důvodů, nebo patříte mezi hráče, kteří rádi hrají, ale neradi trénují?
(smích)Tak práce je samozřejmě důležitá a musím se tomu přizpůsobit, ale lhal bych, kdybych řekl, že se mi pokaždé na trénink chce. Určitě raději hraji zápas, než trénuji, ale trénování k tomu patří a doufám že si to taky brzo uvědomím.
Jste příznivcem Realu Madrid. Jak reagujete na letošní sezónu, ve které vyhrála všechny trofeje konkurenční FC Barcelona? Určitě si vás dobírají i spoluhráči z týmu nebo se snad mýlím?
Tak pár rýpalů tam je (například Milan Mazouch). Ale je třeba pochopit že Real musí taky občas nechat vyhrát někoho jiného, aby je ten fotbal bavil (smích), i když to je bohužel Barcelona. Příští sezona se jim snad povede.
Sezónu jste završili dokopnou. Mohl byste prozradit nějakou perličku?
Perličku přímo nemám, ale pár držáků se našlo, kteří slavili ještě v neděli. Raději nebudu zmiňovat, abych jim nepoškodil reputaci.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho životních i fotbalových úspěchů.
Také děkuji.