Jak jsi viděl zápas s Domažlicemi?
Ačkoli bych neměl, tak se přiznám, že sem nám moc nevěřil. Měl sem po prvním zápase s Rozvadovem pocit, že se na hřišti teprve spíše hledáme. Samotný zápas řadím na první až druhé místo v dosavadní sezoně z hlediska obtížnosti a důležitosti. Celý zápas jsme v obraně měli co dělat a čím více ubíhal čas, tím více se nám dařilo. Oba útočníci vstřelili pěkné branky a předvedli jsme týmový výkon. Byl to dobrý den.
Udrželi jste nulu, čím to bylo? Dobrá obrana, gólman, štěstí?
Myslím, že to byla práce všech jecenácti hráčů na hřišti. Gólman nás také podržel, ale u něho už jsem na to asi zvyklí. A naše obranná čtyřka byl takový hlavní impuls pro ostatní, že dnes prostě z Domažlic body odvezeme
Před utkáním jsi poprvé oblékl kapitánskou pásku. Jak na tuto změnu nahlížíš?
Od žáčků jsem na tuto funkci byl zvyklý. Když jsem pak přicházel do mužů, byl to můj sen. Teď se mi splnil. Jsem za to velice rád a vděčný.
Volí u vás kapitána trenér nebo hráči?
Volba proběhla den před odjezdem do Domažlic. Každý jsme měli napsat svého kandidáta na kapitána týmu a jeho zástupce. Trenér to pak jen vyhodnotil.
Jak probíhala vaše zimní příprava?
V rámci zimní přípravy jsme odehráli již tradiční zimní turnaj pořádaný u nás v Sušici - O pohár starosty města Sušice. Dále jsme odehráli cca čtyři utkání mimo tento turnaj, kdy vrcholem přípravy bylo utkání v Písku. Jako každý rok jsme měli tu čest zúčastnit se soustředění. Tentokrát jsme trávili společně 5 dní na hotelu v Soběšicích
Můžeš popsat vaše pohyby v kádru?
Odešel Radek Kočí. To je do překladu vlastně cca 15 branek za půl sezony. Radek góly dával, ale hlavně i připravoval. Byl na hřišti velkou osobností. Takový je ale fotbal a já jsem rád za to, že otevřel cestu pro návrat Imri Vargy. Druhý, kdo nás opustil, byl Franta Hrach. Pro mě člověk, na kterého nikdy nezapomenu a někdo, komu budu vždy vděčný. Když jsem v patnácti přišel poprvé do šatny, ihned se mě chopil a zapracoval mě do týmu. A takhle se choval postupně úplně ke každému. Na hřišti na podzim neměl už moc příležitostí, ale vždy byl znát alespoň svým burcováním a psychickou podporou. Pro mě nenahraditelná osoba v šatně.
Koho tipuješ na vítěze krajského přeboru?
Když uděláme maximum, vyhrajeme my. Pokud ne, tak asi Přeštice, fotbalově jsou úplně někde jinde.
Teď něco o Tobě. Řekni nám, kde jsi začínal s fotbalem a kudy jsi prošel?
S fotbalem jsem začal na zahradě u babičky, když táta stloukl čtyři kůly a vznikl plácek, kde jsme kopali na dvě. Pak jsem šel na nábory, bylo to na přelomu první a druhé třídy. No a dokráčel jsem až k dosavadní pozici. Nikdy jsem nehrál jinde.
Jaké jsou Tvé záliby mimo fotbal?
Vycestovat na zajímavé místo, dobře se tam najíst, zajít na pořádný hardcorový koncert a všechno to pofotit.
Máš svůj oblíbený klub nebo hráče?
Fandím Chelsea, ale moji hráči tam pomalu a jistě končí. Sleduji ostrovní fotbal, kulturu a fanoušky. Nejde to s ničím srovnat. Hráč, ke kterému nepřestanu nikdy vzhlížet, je John Terry a Petr Mottl
Věděl jsi o své nominaci? Probírali jste ji doma nebo v kabině?
O nominaci jsem se zajímal, jelikož mi bylo jasný, že někdo z našeho týmu se do ní musí dostat. Byli jsme tam tři, což je skvělý. Doma se to dozvěděli dříve, než jsem přišel z práce a v kabině to asi teprve schytám, už mi psal pokladník. (smích)
Kam půjdeš oslavit vítězství večeří s přítelkyní?
Jsme momentálně v Praze, zajdeme asi na pořádný Burger v Anglický na Náměstí Míru.
Sleduješ náš portál fotbalunas.cz?
Sleduji, jsem i registrovaný uživatel, občas i přidám nějaký report nebo info.
Chceš něco někomu vzkázat?
Je mi úplně jasné, že to, abych vyhrál v tomto hlasování, bude z velké části práce dětí, které trénuji. Jim bych chtěl poděkovat a potvrdit tedy, že to nebudou mít také zadarmo. Kamarádi a rodina u toho beztak také trávili celé dny. Vážím si Vás všech.