Náhled do života redaktora aneb Tomáš Valta na opačné straně diktafonu

27.11.2015 16:12 Jan Laluch

S redaktorem našeho portálu se naposledy ohlížíme za Fotbalovým turnajem Jihočeské univerzity, ale to není vše. Otázky si pro něj připravily také jeho kamarádky! Přečtěte si velmi zajímavý rozhovor s Tomášem Valtou!

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Tomáši, především díky tvým dechberoucím výkonům slavil tým Sedláků první místo ve Fotbalovém turnaji Jihočeské univerzity. Jak celou akci hodnotíš?

Zpráva o tom, že se Studentská unie rozhodla uspořádat futsalový turnaj, mě velmi mile překvapila. Na většině univerzit je to celkem běžné, ale na Jihočeské univerzitě něco takového rozhodně chybělo. Zpočátku jsem si myslel, že se bude jednat spíš jen o takový "sranda turnaj", ale nakonec jsem byl překvapen, že kvalita a nasazení všech mužstev byla opravdu dobrá. Přišlo se podívat a zafandit spoustu lidí. Musím pochválit i celkovou organizaci turnaje, vše šlapalo přesně podle plánu bez zbytečných prostojů a zdržování. Kluci ze Studentské unie to opravdu zmákli na jedničku.

Zmínil jsi fanoušky, nejvíce byli slyšet právě ti, kteří fandili tobě. Řekni nám, které z pokřiků se ti nejvíce líbily?

To máš naprostou pravdu (smích). Náš fanklub byl rozhodně bezkonkurenční! Myslím, že jejich výkon v hledišti byl ještě lepší než ten náš na palubovce (smích). Hvězdou mezi fanoušky potom byla jednoznačně Týna, kterou prostě nešlo přeslechnout! Při vymýšlení pokřiků byli naši fanoušci hodně nápadití, kluci v kotli Dynama by se mohli učit. Jedna lepší hláška střídala druhou, nejvíce mi asi v paměti utkvělo „Karlovarský dělo“, zkus hádat, kdo byl autorem (smích). S takovou podporou jsme prostě nemohli prohrát!

Ovládli jste celý turnaj, takže počítám, že panuje spokojenost. Co jste vyhráli a jak první místo oslavíte s týmem?

Určitě jsme byli s klukama spokojení, jak už jsem říkal, tak soupeři byli opravdu kvalitní. I když se nám párkrát podařilo vyhrát vyšším rozdílem, tak byly zápasy herně vyrovnané. Klasicky pohár za první místo a k tomu poukaz, aby bylo čím výhru zapít. Žádná velká oslava ale neproběhla, většina z nás měla víkend před turnajem dokopnou, takže nebyla moc chuť slavit (smích).

Do posledního zápasu jsi bojoval o korunu krále střelců, kterou ti nakonec uzmul spoluhráč David Maruška. Nemrzí tě to?

Nemrzí, zůstalo to v týmu a to je hlavní. Davidovi to tam padalo nejvíc a zbytek gólů už jsme si tak nějak rozdělili všichni mezi sebe, prostě jsme složili ideální tým (smích).

Vím, že sehnání hráčů jsi měl na starosti ty. Samochvála smrdí!

Myslím, že jako hledač talentů bych se taky neztratil (smích). Ono to šlo tak nějak samo, stačilo říct pár kamarádům a bylo hotovo.

Gólů jsi ale mohl přidat o poznání více, kdybys tolik nespaloval… Více spaloval snad už jen kapitán týmu Jirka Sedlák!

Tak to je u mě normální, že na jeden gól potřebuju v průměru tak tři šance, ale jak vidíš, tak ani to nám nebylo překážkou (smích). Jirkovy gólovky bych nevytahoval, on to nese docela těžce (smích).

Finálový den nakonec hrály pouze tři nejlepší týmy a ne všech dvanáct týmů, jelikož zbylé týmy zkrátka nepřišly. Co si o tom myslíš?

Určitě je to škoda a asi jediné mínus celého turnaje, s tím ale mohli pořadatelé jen těžko něco dělat. Týmy, které měly hrát o umístění, už asi neměly motivaci si jít zahrát a částečně to bylo možná také tím, že se hrálo ve státní svátek a hodně lidí si tak prodloužilo víkend doma.

Uvidíme tě i v dalším turnaji, který je naplánován za pár měsíců?

To je jasná věc. Jako obhájci titulu nesmíme příště chybět! Doufám, že vyjde i projekt futsalové univerzitní ligy, to by byla paráda.

Počítám, že by ses jí chtěl zúčastnit. Kolik těch fotbalových / futsalových soutěží bys už hrál?

Jde o to, jak by to vycházelo časově, ale jak říkáš, určitě bych se taky rád zapojil. Kromě normálního fotbalu hraju ještě futsal a sálovku, takže by to byla čtvrtá soutěž, ale fotbalu není nikdy dost (smích).

Pár otázek pro tebe přichystaly také tvé kamarádky, tak se drž! Navíc otázky vznikaly pod vlivem pelhřimovského Poutníka... Na dveřích pokoje máš foto dvou holek, o koho jde?

(velký a poněkud vystrašený smích) Jo, ta se mi tam jednou objevila a od té doby je tam pořád. Holky mají občas skvělé nápady. Jména nemůžu prozradit, kolikrát mám problém dostat se přes tu frontu u dveří domů, to bych Nikče se Šárkou neudělal (smích)!

Máš komplex z velikosti svých uší?

Moje uši mají naprosto ideální rozměry (smích)!

Další kamarádku by zajímalo, jestli sis hrál s legem, když jsi byl menší.

Lego jsem doma měl, ale nevyrobili žádné fotbalové, takže mi to moc dlouho nevydrželo (smích).

Prý máš fóbii z volání cizím lidem. To je pro vykonávání práce redaktora docela problém, ne?

Já bych to nenazýval přímo fóbií. Prostě telefonování cizím lidem není úplně moje nejoblíbenější činnost. Navíc, co se týče práce redaktora, tak tam je to úplně něco jiného, tam jde o fotbal!

Jak vypadá tvůj obvyklý den?

Když shrnu to hlavní, tak asi takhle: škola, práce, fotbal... Vynásob to sedmi a máš celý můj týden. Jo a seřadil jsem to i podle oblíbenosti od nejméně oblíbeného po to nejlepší (smích).

Jaký je tvůj fotbalový vzor?

Těch je asi víc, možná bys čekal někoho slavného, ale tím hlavní je určitě táta, který mě k fotbalu přivedl. Když bych měl tedy vybrat někoho z profíků, tak dříve to byl Karel Poborský a ze současných asi Isco. Neřekl bych ale, že je to přímo můj vzor, ale oblíbený hráč určitě.

Teď otázka jak z pohovoru o práci, kde se vidíš za pět let?

Na pláži na Bali by to bylo fajn (smích). Těžká otázka. Určitě je mým cílem úspěšně dokončit inženýrské studium, sehnat práci, která mě bude bavit a samozřejmě se pořád honit za tím kulatým nesmyslem, to je základ!

Koukám, že jedeš no-shave-november. Jak to vzniklo, jsi spokojen?

Jak tak koukám na tebe, tak jsem rád, že v tom nejsem sám (smích). Jak to vzniklo, ani pořádně nevím, když má člověk kamarády, kteří se rádi vsází a jsou pro každou špatnost, tak je možné všechno, znáš to sám. Do spokojenosti mám docela daleko (smích).

Neroste podle představ?

Někdy jsou prostě představy jiné, než jaká je potom realita, s tím už se musí člověk smířit.

Prozraď pro naše fanynky a čtenářky, máš přítelkyni?

Nemám, čekám na tu pravou, tak snad se po zveřejnění tohoto rozhovoru dočkám (velký smích).

Máš za sebou první půlsezónu jako redaktor, jak bys ji shrnul, ohodnotil?

To je pravda. Hodnotil bych ji určitě pozitivně. Ze začátku jsem měl trochu obavy, jak budu všechno zvládat, ale myslím, že mi to nakonec celkem sedlo. S většinou klubů se spolupracuje velmi dobře, což je to hlavní, bez toho by to ani nešlo. A nejdůležitější je, že mě práce redaktora opravdu baví. Doufám, že portálu Fotbalunas.cz se bude dařit stále lépe, protože je vidět, že čtenáři mají o naše reportáže celkem velký zájem. Něco takového tady dlouho chybělo.

Autor: Jan Laluch