Gratuluji k titulu Muže kola. I přes konkurenci střelců jste se ocenění dočkal z pozice obránce. Co pro vás toto ocenění znamená?
Moc děkuju. V první řadě bych chtěl říct, že jsme zahráli velmi dobře jako tým a toto ocenění mohl získat z našeho týmu kdokoliv. Samozřejmě mě těší, že jsem to já a vážím si toho. Děkuji všem, kdo pro mě hlasovali.
Jste prvním hráčem Třeboně, který se stal Mužem kola. Počítáte s finanční ztrátou z vaší peněženky?
Tohle si pokladník Michal Rossmann určitě pohlídá, takže na dokopnou zase něco přispěju, i když už teď mě to celkem bolí (smích).
Sedlici jste porazili 4:2. Můžete shrnout utkání z vašeho pohledu?
Odehráli jsme velmi dobré utkání. Soupeř potřeboval bodovat, trenér podle toho zvolil dobrou taktiku, my plnili jeho pokyny a zaslouženě vyhráli. Výsledek mohl být i vyšší, ale opět jsme doplatili na naši největší slabost, proměňování šancí. V tomto utkání nás to však tolik nemrzí.
I přesto, že celou dosavadní kariéru patříte Trhovým Svinům, jste okusil několik týmů formou hostování. Můžete popsat vaší kariéru?
Je to přesně tak, jak říkáte. V jedenácti letech jsem odešel do SKP, odkud si mě v patnácti vytáhli do Dynama. Tam jsem působil tři roky a poslední rok v dorostu zakončil opět v SKP, kde jsme skončili třetí ve druhé lize. Muže jsem začal v Juniorce Dynama, ale ještě před prvním ligovým zápasem jsem se stěhoval do Roudného, kde se hrála divize. Po půl roce jsem tam skončil a šel zkusit štěstí do Krumlova. Tam se mi moc líbilo a vzpomínám na to jenom v dobrém. Minulé léto jsem však strávil bez fotbalu v USA, trvalo mi, než jsem se dostal zpátky do formy. Třeboň mi na to dala šanci a hlavně čas, za což jsem velice rád a jsem zde nadmíru spokojen.
S tím souvisí i další otázka. Kdo vám během kariéry utnul v paměti co se týče trenérů a spoluhráčů?
Hrozně nerad někoho jmenuju, protože v každém z týmů, kterým jsem prošel, byl někdo, kdo mi byl fotbalově i lidsky blízký...nerad bych na někoho zapomněl. Jen chci říct, že na spoluhráče i trenéry jsem měl během kariéry velké štěstí a nebyl nikdo, s kým bych měl vyloženě nějaký problém. Pokud mám ale říct jedno jméno, bude to trenér Vlček, pod kterým jsem udělal asi největší pokrok, a i když to pod ním nebyl vždycky med, já i moji spoluhráči na něj rádi vzpomínáme.
Sezóna se blíží ke konci a tak se naskýtá otázka co s vámi bude dál. Zůstanete v Třeboni, nebo vaše kroky míří jinam?
Bylo mi nabídnuto prodloužení hostování a já souhlasil. Jak už jsem říkal, máme v Třeboni výbornou partu, daří se nám i fotbalově a tudíž nemám důvod něco měnit. Určitě zůstanu v Třeboni.
Příští týden oslavíte 22 narozeniny. Je vašim snem hrát nějakou vyšší soutěž?
Už nejsem nejmladší (smích) Samozřejmě bych si vyšši soutěž rád zahrál a doufám, že to bude v dohledné době v dresu Třeboně. Nejsem sám, kdo by si to přál.
Jste optimisticky laděný člověk. Je pro vás důležitější za každou cenu hrát vysoko nebo upřednostňujete dobrou partu v kabině a srandičky?
To je dobrá otázka. Kdyby byla možnost hrát někde vysoko, ale nebyl bych zde spokojen s partou, prostě bych tam nehrál. Jezdit na tréninky otrávený, to si nedokážu představit. Fotbal je hlavně zábava. Samozřejmě všichni chceme vyhrávat, ale myslím si, že když je dobrá atmosféra v kabině, tým ví, kdy si může dovolit trošku zvolnit, ale na druhou stranu zase ví, že při zápase jdou srandičky stranou a táhne se za jeden provaz s jediným cílem. Tím je vítězství.
Tento víkend zajíždíte na půdu Dačic. Co od utkání očekáváte? Přeci jen se jedná o derby a to údajně nemá favorita.
Dačice ještě nemají jistotu záchrany, proto od nich očekávám maximální nasazení od začátku utkání. My zase chceme udržet třetí příčku v tabulce, takže rozhodně nejedeme body odevzdat, naopak! Jak říkáte, v derby se může stát všechno, já jen doufám, že se nám konečně vyhnou zranění. Jedině mě mrzí to, že utkání kvůli pracovním povinnostem pravděpodobně nestihnu.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.
Také děkuji a přeji to samé Vašemu portálu.