Z dokopné si toho moc nepamatuji, směje se hráč 16. kola Petr Hovorka

Děkuji za ocenění a předem bych chtěl říct, že to nepatří jenom mě, ale všem spoluhráčům, trenérům, prezidentovi, funkcionářům, lidem kteří něco dělají pro Katovický fotbal a že jich není málo a především všem fanouškům, kteří jsou 12 hráč na hřišti doma i venku. O výsledku hlasování jsem se dozvěděl až od Tomáše Hajduška ml. takže mě ten výsledek taky překvapil. Děkuji všem co hlasovali. Jako já osobně bych hrál fotbal pořád a nekončil, ale nejde to začali narůstat zranění jako i v jiných týmech a taky by za chvilku nevěděl náš správce Kady (Jindra Kadula st.) co má udělat s trávníkem, aby se na něm dalo hrát.

První gól jsem dal po centru od střídaček, prodloužený Hajdou na zadní tyč kde na mě obránci zapomněli, já si dal míč pod kontrolu a kuriózně jsem chtěl zakončit pravačku, ale minul jsem a zakončil jsem levou k tyči. Druhý gól jsem dal hned po přestávce z prvního rohu hlavou. Naběhl jsem si na přední tyč a procedil míč mezi gólmanovo nohama.

Zápas to nebyl moc pohledný pro oko diváka, protože foukal silný vítr a většina zápasu se odehrávalo v tvrdých soubojích o míč. Chtěli jsme hrát nejprve po větru, ale to se nám nepovedlo, takže jsme nemohli využít Švehliho dlouhý nákopy od branky a o to museli rychleji rozehrávat po zemi. První vážnou šanci měli Dražice. Z rohu hlavičkovali a pro naše štěstí se balón pouze otřel o břevno. Zápas by asi měl úplně jinou podobu. První gól dal Rejša. Otočil se ve vápně a prostřelil všechno co mu stálo v cestě. Pak se mi povedlo ještě navýšit vedení 2 minuty před poločasem. Druhý poločas jsem navázal, jak jsem skončil první a navýšil na 3:0. Poté musel už soupeř hru otevřít. Chtěli jsme udržet nulu pro Švehli co se nám nepovedlo. Hajda vyvezl míč přes střed hřiště a chtěl si narazit se Zubíkem, ale ten o míč přišel a nakopnutým balónem se Dražice dostali před naše vápno. Situaci mohl ještě zachránit Švehli, ale míč netrefil a pro jejich hráče už nebyl problém trefit prázdnou bránu. Pak už jsme Dražice k ničemu jinému nepustili a v 90 minutě navýšil skóre zkušeně Mára Chvosta.

Dvanáct kol jsme nenašli hořkost porážky, s vyjma remízy v Prachaticích a doma se Želčí jsme všechny porazili, takže super. Pak jsme smolně 1:0 prohráli na Hluboké a také 1:0 na Rudolfově. Ale jsem rád, že jsme se s toho oklepali a v boji o první příčku s Jankovem za bezvadné kulisy našich i hostí fanoušků (kraj hraji už hraji dlouho,ale něco podobného jsem ještě nezažil - veliké dík všem fanouškům domácích i hostí) nepropadli 1:1 a na závěr vyhráli a zpečetili super podzim.

Dokopná byla úžasná a na moc si toho nepamatuji (smích). Snad, že náš Míša Repa poztrácel všechno co měl (smích).

Hrál jsem i v zahraničí FC Munderfing. Začal jsem s fotbalem v Cehnicích, z žákách jsem šel do Strakonic, v dorostu jsem hrál za Strakonice a Osek. A v mužích Cehnice,Sedlice, Osek, Vodňany, FC Munderfing, Přešťovice, Prachatice, a byl na zkouškách v Chanovicích a Chebu a teď jsem v Katovicích.

S trenérů jsem měl rád všechny a ze všemi jsem vycházel, ale nejvíc asi Václav Palivec, Jarda Voříšek, Pepa Veselý, Roman Vonášek a také současný Roman Malý a Jirka Kříž. Hráčů jsem potkal spoustu a doufám,že do dnes jsem ze všemi kamarád. Rád jsem hrál třeba s Peťou Dolejšem, Tomášem Kostkou, Martinem Souhradou, Kamilem Tobiášem, Jindřichem Dvořákem,Jirkou Benediktem, Markem Kučerou, je jich spoustu, ale nejvíc rád jsem hrál vždycky se svým bratrem Vladimírem.

Rituály mají snad všichni i já, ale jestli neurazím, tak si to nechám pro sebe.

Jako úplně vzory nemám, ale líbí se mi Suaréz, Lewandovski, Messi.

Ano jsem fanouškem Barcelony a Slávie od malička. Myslím si, že El Clasico vyhrajeme, jako vždycky Barcelona vyhraje 3:2. (Barcelona vyhrála 4:0! a ovládla první El Clasico této sezóny, pozn. red.)

Já také děkuji.